Rabštejn nad Střelou

V dobách, kdy na skalnatém ostrohu ještě nestával mocný hrad, se odehrál náš podivuhodný příběh o kouzelném prstenu.

Před mnoha a mnoha roky, v těch dávných dobách, žil na hradišti mladý pán se svou družinou. Kníže nadevše miloval les a lov. Proto také většinu dne strávil v sedle s kuší v ruce.

Tak tomu bylo i toho dne, kdy pán ulovil havrana. Mladý šlechtic se s družinou vydal do lesa a mladíci mezi sebou soutěžili, kdo z nich dostřelí výš a uloví přitom nějakého ptáka. Pán tenkrát opravdu vyhrál a sestřelil havrana s peřím černějším než uhlíky. Jak se panstvo podivilo, když havranovi vypadl ze zobáku krásný prsten. Zlatý šperk s kamenem zelenějším než myslivecká kamizola se pánovi okamžitě zalíbil a od té doby si s ním zdobil ruku.

Po několika měsících přijel na hrad pán a když si všiml prstenu, prosil knížete, aby mu jej navrátil. Tvrdil, že jen v jeho rukou má kouzelnou moc.

Kníže však cizinci nechtěl uvěřit. Může to být jen obyčejný zloděj, myslil si pán a dlouho nechtěl svolit, aby si neznámý muž prsten navlékl na prst a tak dokázal, že má pravdu.

Až po dlouhých úvahách kníže připustil, že cizinec by mohl mít pravdu a prsten mu podal. Pán si na důkaz svých slov navlékl prsten, otočil jím na prstě a tu ze šperku vyšlehl zelený paprsek, který usmrtil hejno letících havranů. To již kníže uvěřil a cizinci prsten ponechal.

Pán nevěděl, jak by knížeti poděkoval, až po chvíli dostal nápad. Otočil znovu prstenem a před skupinou mužů se znenadání postavil hrad, který pán knížeti z vděčnosti věnoval. A protože havran zapříčinil celou tuto událost, dostal hrad jméno Havraní kámen a z rodného cizincova jazyka, z němčiny, potom Rabštejn.