Původ a historie ájurvédy

Ájurvéda je považována za nejstarší léčebný systém na světě. Ájurvéda je sanskrtské slovo, které můžeme přeložit jako “věda života”. Zrodila se ve starobylé Indii před asi 5000 lety a je často nazývána “matkou všech léčebných systémů”. Její kořeny sahají až do starého védského období. Od té doby byla po tisíce let předávána v ústní formě starými mistry jejich žákům. Většina dnes v západním světe známých přírodních léčebných systému má své kořeny právě v ájurvédě. 

Ájurvéda klade velký důraz na prevenci a neustálou podporu zdraví za pomoci vyvážené stravy, pozitivního myšlení, životního stylu atd. Porozumění principům ájurvédy nám umožňuje pochopit přirozené zákony, které pomáhají vytvářet zdravé a vyrovnané tělo, mysl a ducha s přihlédnutím k individuální konstituci člověka, a pochopit jaké změny v životním stylu tento zdravý stav podporují.

Tak jako má každý svou jedinečnou tvář nebo otisky prstů, tak podle ájurvédy má každý i svůj jedinečný energetický vzorec – individuální kombinaci fyzických, mentálních a emočních charakteristik, které tvoří naši konstituci. Tato konstituce je nám dána už při početí velkým počtem faktorů a zůstává nezměněna po celý život.

Mnoho faktorů (vnějších i vnitřních), které na nás působí, má tendenci narušovat naši přirozenou rovnováhu – výsledkem je potom naše odchýlení od přirozené vyrovnané konstituce. Těmito faktory mohou být např. emocionální stavy, způsob stravy, roční období, fyzická traumata, zaměstnání, rodina apod. Jestliže jednou poznáme a pochopíme působení těchto faktorů způsobujících nerovnováhu, můžeme určitými způsoby zcela eliminovat nebo alespoň minimalizovat jejich negativní účinky, a obnovit tak naši přirozenou rovnováhu.

Rovnováha je naší pravou přirozeností, nerovnováha je narušením této přirozenosti, jinými slovy – nemoc. Rovnováha (zdraví) a nerovnováha (nemoc) jsou v neustále vzájemné interakci. Když porozumíme původu a struktuře nerovnovážného stavu, můžeme obnovit stav rovnovážný – zdraví.

Historie ájurvédy

Ájurvéda byla původně součástí staré védské vědy, což je sjednocená duchovní věda, která se snaží podat komplexní vysvětlení všeho ve vesmíru. Védský vědní systém zahrnuje jógu, meditaci, astrologii a ájurvédu, která se zabývá fyzickým tělem. Tento systém byl podle astronomických záznamů ve starých védských textech praktikován už před rokem 4000 př. n. l.

Ájurvéda prošla během své dlouhé historie několika fázemi vývoje. Z Indie se rozšířila postupně do mnoha zemí, směrem na východ až do Indonésie, na západě velmi ovlivnila např. starověkou řeckou medicínu. Spolu s buddhismem byla rozšířena do mnoha oblastí (Tibet, Srí Lanka, Barma a další). Ájurvéda též velmi ovlivnila další veliký východní léčebný systém – čínskou medicínu. Dnes ájurvéda prochází dalším stádiem vývoje, kdy se adaptuje na podmínky moderního světa za současného rychlého šíření a prosazování na Západě, kde si získává stále větší oblibu.

Základní vlastnosti ájurvédy

• Léčí se vždy celé tělo, mysl i duše
• Léky a potřebné věci pro léčbu jsou poměrně levné
• Léky nemají vedlejší účinky
• Každý ájurvédský lék je tonikem (posilujícím lékem)
• Léčba je soustředěna na kořen nemoci, na její příčiny
• Je kladen důraz na dlouhodobé dobré zdraví a přecházení nemocím
• Zaměření především na správnou stravu a pití
• Vychází ze snadných diagnostických metod
• Ájurvéda je velmi blízká přírodě
• Udržuje otevřený vztah k ostatním systémům medicíny
• Vychází z přesné znalosti konstituce člověka

8 oborů ájurvédy

• Kaja čikitsa – léčba těla nebo interní medicína
• Salakja tantra – léčba chorob hlavy a krku
• Salja tantra – všeobecná chirurgie
• Agadha tantra – toxikologie
• Bhuta vidja – psychologie, psychiatrie
• Kaumára bhrtja – pediatrie – dětské lékařství
• Rasajana – farmakologie
• Vadžikarana – sexuologie