Proroctví z Fatimy - příběh třetího tajemství

Dovolím si zařadit jednu osobní vzpomínku; v osobním rozhovoru mi sestra Lucie řekla, jak stále jasněji chápe, že cílem všech těchto zjevení je stále větší růst ve víře, naději a lásce – vše ostatní je jen prostředek, který k tomu vede. Josef Ratzinger

1963

21.6. - papežem je zvolen Pavel VI. Již 27.6. nechává zjistit u Capovilly (sekretáře bývalého papeže), kde přesně je dopis s třetím proroctvím v papežově apartmá uschován, setkává se s biskupem Leirie, příjemcem třetího tajemství a s kardinálem, který tajemství přivezl do Říma. Čte obsah tajemství. Capovilla toto potvrzuje 17.5.1967. Ottaviani později potvrzuje, že se jednalo o 25 řádků textu.

Třetí tajemství prý hraje důležitou úlohu při uzavření smlouvy o omezení jaderného zbrojení mezi USA, Velkou Británií a SSSR.
15.10. uveřejnil německý novinář Louis Emrich v týdenníku Nová Evropa ve Stuttgartu prostřednictvím diplomatů získaný text Třetího tajemství v německé řeči. Emrich prý sepsal diplomatickou verzi tajemství podle informací sdělených vatikánským knězem. Mělo by se jednat o zkrácenou citaci z obsahu třetího fatimského tajemství tak, jak bylo diplomaty zpřístupněno vládám ve Washingtonu, Moskvě a Londýně.

Diplomatická verze třetího tajemství z Fatimy - český překlad z díla Třetí tajemství Fatimy:

 

„Nestrachuj se, mé dítě, jsem Matka Boží, která tu k tobě promlouvá a prosí tě o zvěstování mého poselství celému světu. Budou na tebe silně nevražit. Buď však silná ve víře a všechnu nenávist překonáš. Slyš a zapamatuj si, co ti říkám: Lidé se musí polepšit. Musí snažně prosit za odpuštění hříchů, jichž se dopustili a stále ještě dopouštějí. Žádáš si ode mne zázračné znamení, aby celý svět porozuměl mým slovům, jimiž skrze tebe oslovuji lidstvo. Zázrak jsi právě spatřila; byl to velký sluneční zázrak! Všichni jej viděli, věřící i nevěřící, rolníci i měšťané, vědci, novináři, laici i kněží. A nyní zvěstuj mým jménem:
Na celé lidstvo přijde nesmírný trest, ne dnes ani zítra, ale ve druhé polovině 20. století. Co jsem projevila již v La Salletě skrze děti Melanii a Maximina, opakuji nyní tobě. Lidstvo se nerozvíjí tak, jak Bůh očekával. Lidé se rouhají Bohu a pošlapávají dar, kterého se jim dostalo. Nikde nevládne pořádek. Dokonce i na nejvyšších místech panuje Satan a určuje chod věcí. Dokázal proniknout dokonce i do vrcholků Církve. Podařilo se mu zmást hlavy vědců, vynalézajících zbraně, jimiž je možno v několika minutách zničit polovinu lidí. Zajal svým kouzlem mocné tohoto světa, aby tyto zbraně hromadně vyráběli. Pokud tomu lidstvo nezabrání, budu nucena nechat dopadnout trestající ruku svého Syna. Nepostaví-li se mocní lidé světa a Církve na odpor, udělám tak a poprosím Boha, svého Otce, aby nad lidstvem vynesl přísný soud. Viz, Bůh pak potrestá lidstvo ještě tvrději, než je ztrestal potopou. Velcí a mocní přitom bídně zhynou stejně jako malí a slabí. Avšak i pro Církev nadejde čas nejtěžších zkoušek. Kardinálové povstanou proti kardinálům a biskupové proti biskupům; Satan vkročí do jejich řad. Rovněž v Římě dojde k velkým změnám. Co je shnilé, odpadne, a co odpadne, neodolá. Církev se zahalí temnotou a svět upadne do zděšení. Velká, převeliká válka připadne na druhou polovinu 20. století. Z nebe bude padat oheň a dým, vody oceánů se vypaří a zpěněné vlny se vzedmou k oblakům a srazí všechno, co stojí vzpřímeně. Miliony a miliony lidí budou hodinu od hodiny zmírat a živí budou závidět mrtvým. Nastanou útrapy a svízele na všech stranách, a přijde na zem neštěstí a zánik celých národů. Hle, čas se blíží, propast se otvírá stále šířeji a nebude záchrany; dobří budou mřít spolu se špatnými, mocní se slabými, církevní knížata se svými věřícími, páni světa se svými národy a všude povládne smrt, pomýlenými lidmi a Satanovými služebníky vyzdvižená k triumfu, se stane jediným pánem tohoto světa. Nadejde čas, který žádný král a císař, žádný kardinál ani biskup neočekávají, a přesto přijde podle úradku mého Otce, aby trestal a mstil. Později pak ti, kdo všechno to přežijí, budou poznovu volat k Bohu a Jeho slávě a znovu Mu sloužit jako kdysi, když svět nebyl ještě zkažen. Vyzývám všechny věrné následovníky svého Syna Ježíše Krista, všechny skutečné křesťany a apoštoly konce času! Čas časů a konec konců nastane, když se lidstvo neobrátí a toto obrácení nepřijde shůry od vladařů světa a velmožů Církve. Leč běda, běda, nepřijde-li obrácení a všechno zůstane jak je, ba bude ještě mnohem horší. Jdi, mé dítě, a zvěstuj to! Budu ti přitom nápomocna.

 

1965

Pavel VI. četl obsah obálky se substitutem kardinálem Angelem dell’Acqua 27. března 1965 a vrátil ji do archivu Svatého stolce s rozhodnutím nezveřejnit text.

Má se jednat o 62 řádkový text. Doslovné znění třetího poselství z Fatimy má zůstat i nadále státním tajemstvím Vatikánu. Mnozí experti potvrzují, že diplomatická verze byla odvozena právě z onoho vatikánského státního tajemství.
U diplomatické verze lze však spíše hovořit o padělku, jehož cílem bylo odvést veřejnost pomocí vize jaderné katastrofy od skutečného obsahu třetího tajemství. Ten mohl být ještě hroznější, než diplomatickou verzí zvěstovaný pozemský soud. Autoři znali skutečný obsah tajemství, vytrhli však jen několik varování a přizpůsobili je politickým souvislostem, neuchránili se však chybám.

1967

Pavel VI. koná poutní cestu do Fatimy, údajně však nejprve odmítá přijmout sestrou Lucií. Když se sestra přiblížila k papeži, požádala, zda by s ním mohla hovořit o poselství pro něj. Avšak Pavel VI. řekne, že není připravený, a odkáže sestru na rozhovor s jejím biskupem. Lucia žádá papeže, aby zveřejnil třetí tajemství.

13.5. papež při kázání ve Fatimě snad odhalil nepřímo podstatu třetího tajemství. Uvedl tři témata, která přímo souvisejí s třetím tajemstvím - věrnost církvi (zvláště zkoušené v období apostaze a hereze), jednota církve (jako obrana před schizma) a mír ve světě:  Poselství nesmírně užitečné dnes dospívá k věřícím od té, která je Neposkvrněná, celá svatá (…). A stejně tak z tohoto mariánského zjevení lidé stále častěji slyší opakovat slova, kterými Ježíš Kristus ohlašoval příchod Božího království: „Obraťte se a věřte evangeliu,“ a také jeho přísné varování: „Nebudete-li činit pokání, všichni podobně zahynete...

27.9. je předán papeži dopis sestry Lucie. Obsah je dodnes utajován.

Kardinál Ottaviani na přednášce prohlásil: "(Lucie) napsala na jediný list papíru to, co jí řekla Panna Maria, aby to pověděla Svatému otci."  Nakonec říká, že ve třetím tajemství je určité znamení, které je jakoby zakryté, a není psáno jazykem úplně jasným a průhledným.

1969-1970

Sestra Lucie ve svém dopise píše: ... Je skutečně smutné, že se tolik lidí nechává oklamat ďábelským přívalem, který se rozlévá po světě, a že se nechali tak rychle zaslepit, aby nebyli schopni rozeznat bludy. Jejich hlavní vina spočívá v tom, že se vzdali modlitby; tím se vzdálili Bohu. ... Ďábel je velice zdatný a hledá slabá místa, kde by nás mohl napadnout. Nebudeme-li bdělí a nebudeme-li se snažit přijmout od Boha posilu, padneme, neboť naše doba je špatná a my jsme slabí. Zachovat nás může jedině milost Boží.

Z jiného dopisu: ...Je bolestné vidět tak ohromné zmatení u tolika osob, které zastávají velice odpovědná místa! ... Ďáblovi se podařilo propašovat zlo pod zdáním dobra a slepí chtějí vést slepé, jak nám říká Pán v evangeliu...

1973

Zjevení v japonské Akitě, varování 13.10.1973.

1977

Kardinál Luciani (budoucí papež) vykonal v červenci pouť do Fatimy, setkal se s Lucií. Sestra Lucia jej údajně seznámila i s třetím tajemstvím. Na kardinála to udělalo silný dojem.

1978

Papežem se stává Jan Pavel I. (Luciani), velký ctitel fatimské Madony. Po několika měsících záhadně umírá. Dalším papežem se stává Jan Pavel II.
Několik dní po svém zvolení čte Jan Pavel II. poprvé fatimské tajemství.

V L Observatore della Domenica vychází článek preláta Corrada Balducci Profetia e Realta s textem Třetího tajemství v italštině. Propaganda Mariana di Maria Stella v Římě rozesílá na požádání tento italský text. Všechny doposud uveřejněné texty byly upraveným zněním předaného originálu.

1980

Jan Pavel II. byl v malém kroužku v německé Fuldě dotázán na třetí tajemství z Fatimy. Měl říci: Každému křesťanovi by mělo stačit, ví-li následující: Je-li psáno, že oceány zaplaví celé kontinenty, že lidé z minuty na minutu skonají po milionech, pak by se už opravdu neměli starat o zveřejnění tohoto tajemství.

1981

13.05.1981 dochází k pokusu o atentát na Jana Pavla II. Papež nejprve vůbec nespojoval atentát s Fatimou. Na poliklinice si však nechává opakovaně předčítat Poselství z Fatimy. Podle kardinála Bertoneho čte papež toto tajemství poprvé.

Jan Pavel II. si vyžádal obálku s třetí částí ,tajemství’ po atentátu 13. května 1981. Kardinál Franjo Seper, prefekt Kongregace, předal tehdejšímu substitutu státního sekretariátu Mons. Eduardu Martinez Somalovi 18. července 1981 dvě obálky: jednu bílou s původním textem sestry Lucie, psaným v portugalštině; druhou oranžovou s překladem ,tajemství’ do italštiny. 11. srpna pak vrátil Mons. Martinez obě obálky do archívu Svatého stolce.

Podle kardinála Bertoneho četl Jan Pavel II. poprvé 62 řádkový text tajemství 18.7.

8.12. papež svěřuje osudy lidstva Marii. Stále se však nejedná o požadované zasvěcení Ruska.

1982

Jan Pavel II. se snaží prosadit zasvěcení Ruska a uvažuje zveřejnit třetího tajemství. Dává číst tajemství portugalskému hodnostáři Carreirovi, aby mu je přeložil se všemi jazykovými odstíny. Snad jde o snahu zjistit, zda není možné zmírnit výbušnost tajemství jiným překladem. Sestře Lucii je odeslána žádost, zda by nebylo možné upravit některé detaily tak, aby bylo proroctví obecně přijatelné.

Sestra Lucie předložila Svatému otci v dopise z 12. května 1982 ukazatele pro vysvětlení třetí část ,tajemství’. Říká v něm:

„Třetí část tajemství se vztahuje ke slovům Naší Paní: Jestliže ne, (Rusko) rozšíří své bludy do světa a podnítí války a pronásledování církve. Dobří lidé budou mučeni a Svatý otec bude muset mnoho trpět, mnohé národy budou zničeny (13. 7. 1917). Třetí částí tajemství je symbolické zjevení, které se vztahuje na tuto část poselství a je podmíněné tím, zda přijmeme nebo odmítneme to, co poselství žádá: ,Přijmou-li moje požadavky, Rusko se obrátí a bude mír; nepřijmou-li, rozšíří své bludy do světa, atd. Od chvíle, kdy jsme nepřikládali váhu této výzvě, zjišťujeme, že se naplnila; Rusko zaplavilo svět svými bludy. A konstatujeme-li, že se toto proroctví ještě zcela nenaplnilo, vidíme, že k němu postupně rychlými kroky směřujeme, pokud neopustíme cestu hříchu, nenávisti, pomsty, nespravedlnosti vznikající porušováním lidských práv, cestu nemravnosti, násilí atd. Neříkejme ale, že je to Bůh, kdo nás takto trestá; jsou to naopak sami lidé, kteří si připravují trest. Bůh nás s naléhavostí varuje a volá na dobrou cestu za plného respektování svobody, kterou nám dal; odpovědnost proto nesou lidé sami.“

13.5. (přesně po roce po atentátu) koná papež Jan Pavel II. oslavnou pouť do Fatimy. Před svou cestou si vyžádal portugalského překladatele (otec Carreira), aby lépe porozuměl smyslu jistých výrazů v tajemství, vlastních pouze portugalštině.

Ve svém kázání papež zdůraznil, že Panna Maria byla hluboce znepokojena hrozbami apostaze a morálního úpadku, které s sebou přinášejí zkázu společnosti...  Evangelní výzva k pokání a obrácení, které zaznívá ve slovech Panny Marie, je stále aktuální. Více aktuální než před 65 lety. A dokonce více naléhavá... Petrův nástupce zde stojí také jako svědek téměř apokalyptických hrozeb, které doléhají na národy a lidstvo.“

1983

19.3. sestra Lucia připomíná, že zasvěcení Ruska nebylo vykonáno tak, jak to Naše Paní žádala. 

1984

Jan Pavel II. dne 25.3.1984 svěřil Neposkvrněnému Srdci Mariinu lid a národy... Pak Svatý otec pokračuje ještě naléhavěji a s konkrétností, téměř jako by chtěl komentovat Fatimské poselství v jeho smutném naplňování...
Matko... O, Neposkvrněné Srdce! Pomoz nám vítězit nad hrozbou zla, které se tak snadno zakoření v srdcích dnešních lidí a které již svými nezměrnými účinky doléhá na současný život a zdánlivě uzavírá cesty k budoucnosti. Od hladu a války, vysvoboď nás! Od atomové války, od nevypočitatelného sebezničení, od jakéhokoliv druhu války, vysvoboď nás! Od hříchů proti lidskému životu od jeho počátku, vysvoboď nás! Od nenávisti a od pohrdání důstojností Božích dětí, vysvoboď nás! Od každého druhu nespravedlnosti ve společenském, národním a mezinárodním životě, vysvoboď nás! Od lehkovážného přestupování Božích přikázání, vysvoboď nás! Od pokusů zatemnit v lidských srdcích pravdu o Bohu, vysvoboď nás! Od ztráty povědomí o dobru a zlu, vysvoboď nás! Od hříchů proti Duchu svatému, vysvoboď nás! Vysvoboď nás! ... Toto zasvěcení světa pronáší papež v Římě před sochou Panny Marie Fatimské.

10.9. Fatimský biskup Alberto Cosme do Amaral prohlásil: Tajemství z Fatimy nemluví ani o atomových bombách, ani o raketách SS-20. Jeho obsah se týká naší víry. Klást tajemství na roveň ohlašování katastrof nebo jaderného holocaustu znamená překrucovat smysl poselství.

Kardinál Ratzinger v srpnu 1984 v rozhovoru pro časopis Jesus (vyšel 11.11.) potvrdil, že četl třetí fatimské tajemství a vysvětlil, proč nebylo zveřejněno: Protože by tím podle mínění papežů nebylo přidáno nic nového k tomu, co už každý křesťan musí ze zjevení vědět: jde o radikální výzvu k obrácení, o vážnost doby, o nebezpečí, která tísní víru, život křesťanů a tím i celý svět. A pak jde také o důležitost posledních věcí. Když to tedy – alespoň prozatím – není publikováno, pak proto, aby se tím zabránilo zaměňování religiózního proroctví s chtivostí senzací. Avšak obsah tohoto třetího tajemství odpovídá tomu, co je ohlášeno v Písmu a co bylo potvrzeno i ostatními mariánskými zjeveními včetně již známých poselství v samotné Fatimě. Obrácení a pokání jsou zásadními podmínkami spásy.

Jan Pavel II. nepřímo potvrzuje při slavnostní modlitbě, že k proroctvím požadovanému zasvěcení Ruska dosud nedošlo:  Matko Církve... osvěcuj zvláště národy, jejichž zasvěcení a odevzdání od nás očekáváš.

1985

Francouzský teolog a odborník na Fatimu Michel Frère, zastánce tradičních hodnot, označil za „zdrcující“ okolnost, že po dvacet pět let je tajemství z Fatimy – a pouze ono – do jisté míry na indexu. Sestra Lucie – a znovu pouze ona – je umlčena... Nyní, bezmála sedmdesát let po zjevení v Cova da Iria a po velkém slunečním zázraku, je již opravdu nejvyšší čas nechat promluvit naší Matku, Nejsvětější Pannu Marii, tj. konečně povolit zveřejnění Jejího poselství z 13. července 1917! A také je třeba klauzurované – abychom neřekli rovnou sekvestrované – sestře Lucii vrátit naprostou svobodu slova i korespondence, aby se mohla volně upomenout na všechny výzvy a proroctví Matky Boží, slovem abychom se „naučili znát a milovat Její Neposkvrněné Srdce“.

13.5. Kardinál Oddi hovořil se sestrou Lucií a odtud vyvodil, že třetí tajemství předpovídá něco vážného, čeho se církev dopustí nedobrovolně, a že díky chybným interpretacím nyní prožívá těžké chvíle. V r. 1990 uvedl o třetím tajemství, že ...podle mne je zde víceméně napsáno, že v r. 1960 papež svolá koncil, z něhož navzdory očekáváním nepřímo vzejde mnoho těžkostí pro církev.

14.5. Z Vatikánu přišla neoficiální informace, že třetí tajemství oznamovalo atentát na papeže.

Pravděpodobně v tomto roce bylo Lucii ve zjevení řečeno, že dřívější snaha zasvětit Rusko uchránila svět před válečnou katastrofou, která by jinak nastala v r. 1985. Zřejmě se mohlo jednat o jaderný střet NATO a Varšavské smlouvy v rámci krize při rozmisťování raket.

1987

26.11. Kardinál Stickler svěřil, že papež ještě nemohl provést zasvěcení Ruska, protože biskupové ho neposlouchají.

1994

Jan Pavel II. vzpomíná na atentát: Když mne na náměstí Sv. Petra zasáhl projektil atentátníka, nevěnoval jsem zpočátku pozornost skutečnosti, že k tomu došlo právě o výročí dne, kdy se Panna Maria zjevila třem dětem v portugalské Fatimě a sdělila jim slova, která jako by se s koncem století blížila svému naplnění.

1995

Kardinál Mario Luigi Ciappi, papežův teolog, sdělil v osobních rozhovoru: Ve třetím tajemství je mezi jiným předpovězeno, že na konci dojde v církvi k velké apostázi.

2.2.-15.3. Soška Panny Marie v italském městě Civitavecchia pláče krvavé slzy.

1998

Malachi Martin sdělil k otázce o zveřejnění třetího tajemství: "Mohl by to být šok…. Mohlo by zasáhnout některé osoby různým způsobem. Pokud by někteří pochopili, že toto je opravdu třetí fatimské tajemství, velmi by se rozzlobili... základní prvek třetího tajemství je zdrcující a není obsažen v tomto (úryvku, který mu byl přečten - článek z časopisu Neures Europa)... to, co jste četl, je v zásadě o zničení světských mocností… jako by se příroda obrátila proti lidstvu. Je to v podstatě to, co se uskuteční díky těmto katastrofám a trestům. A to není podstata třetího tajemství, ne ta nejdrtivější... Mělo by to být odhaleno, ale je zde problém vyvolaného šoku, skandálu, strachu lidí a lidstva... Tajemství bylo zamýšleno a určeno pro lidi, ne pro papeže či biskupy. Bylo určeno ke sdělení v r. 1960… Papežové rozhodli, že je lépe, aby je svět nepoznal, v rozporu s přáním Královny Nebe, která skrze děti oznámila papeži, aby je publikoval. Nebyla tedy splněna Boží vůle... Papež Jan XXIII. si myslel, že tajemství není třeba publikovat v roce 1960. Narušil by tím své kontakty, které měl v té chvíli s Nikitou Chruščovem, který stál v čele Sovětského svazu. A kromě toho měl jinou představu, která se ukázala o dva roky později, během zahajovací promluvy na Druhém vatikánském koncilu 11. října 1962. Pohrdavě zesměšnil osoby, které nazval „proroky neštěstí“. Nikdo z nás nepochyboval o tom, že mluví i o třech vizionářích z Fatimy... (Tajemství) bude jednoho dne odhaleno a jednoho dne se naplní. Tehdy to bude bolestné... Nemůžeme se tomu vyhnout, je příliš pozdě. Můžeme poněkud zmírnit jeho dopady, pokud víme, oč se jedná (…). Modlete se, čiňte pokání, přistupujte ke svátostem, modlete se růženec. Ale nebudou to bohužel dny jednoduché." Na dotaz, že v tajemství se má hovořit o papeži, který bude pod kontrolou satana odpověděl: "Ano, zdá se, že tato osoba mohla dobře znát obsah třetího tajemství... Není to natolik konkrétní, abychom mohli činit závěry, ale zdá se to být blízko."  Je zde však pochybnost, zda Malachi skutečně hovořil o třetím tajemství.

2000

Jedním z velkých uctívatelů Fatimské Panny Marie byl papež Jan Pavel II. Pověřil sekretáře Tarcisia Bertona, aby s biskupem z Leiry a dalšími položili Lucii pár otázek ohledně výkladu třetí části tajemství.

27.04. dochází k setkání Lucie s T. Bertonem a S. Silvou. Kardinál Bertone zde prý předložil dvě obálky, druhá obsahovala list s třetím tajemstvím. Lucia identifikovala svůj dopis a sdílela výklad, podle něhož spočívá třetí část tajemství v prorockém vidění. Potvrdila, že hlavní postavou je papež (jeho jméno však neuvedla). Vysvětlila, že ona sama si přála, aby byla obálka otevřena až po r. 1960.  Žádný záznam ze setkání potvrzený sestrou Lucie (90 let) však nebyl zveřejněn.

13.05. se ve Fatimě krátce sešel papež se sestrou Lucií. Za účasti papeže pak sekretář A. Sodano v projevu uvedl k třetí části fatimského ,tajemství’: ...Tento text obsahuje prorocké vidění srovnatelné s viděními v Písmu svatém, která nepopisují fotografickým a detailním způsobem budoucí události, ale shrnují a soustřeďují na společném pozadí skutečnosti, které se rozprostírají v čase v blíže neurčené souslednosti a trvání. Proto chápání tohoto textu nemůže mít jiný charakter než symbolický. Fatimské zjevení se týká především boje ateistických systémů proti církvi a proti křesťanům a líčí nesmírné utrpení svědků víry posledního století druhého tisíciletí. Je to nekonečná Via Crucis, kterou vedou papežové dvacátého století. Podle výkladu pastorinhos, jenž také nedávno potvrdila sestra Lucia, ,bíle oblečený biskup’, který se modlí za všechny věřící, je papež. Také on, když s námahou kráčí ke kříži mezi mrtvolami umučených neplatí (biskupů, kněží, řeholníků, řeholnic a četných laiků), padá jako mrtvý k zemi, zasažen výstřely... I když události, ke kterým se vztahuje třetí část fatimského ,tajemství’, už – jak se zdá – patří minulosti, má volání Panny Marie po obrácení a pokání pronesené na začátku dvacátého století i dnes svou aktuálnost a naléhavost...Aby bylo věřícím umožněno lépe porozumět poselství fatimské Panny, pověřil papež Kongregaci pro nauku víry úkolem zveřejnit třetí část ,tajemství’ a připravit k němu patřičný komentář.

Krátce před ohlášením zveřejnění textu zjevení, papež hovoří: Podle Božího plánu přišla z Nebe na zem „Žena oděná sluncem“ (Zj 12,1), aby hledala maličké, které si vyvolil Otec. Mluvila k nim hlasem a srdcem matky: vyzývá je, aby se stali smírnými obětmi a říká jim, že je povede s jistotou až k Bohu (…). Později si František, jeden z vyvolených, všiml: „Hořeli jsme tím světlem Božím a nebyli jsme spáleni. Jako je Bůh! Nelze to popsat. Nikdy to nebudeme moci popsat.“ Bůh: světlo, které žhne, ale nespálí. Stejnou zkušenost poznal Mojžíš, když uviděl Boha v hořícím keři... „Potom se objevilo na nebi další znamení: veliký ohnivě rudý drak.“ (Zj 12,3) Tato slova, jež jsme slyšeli v prvním čtení, nás přivádějí k myšlenkám na velký boj mezi dobrem a zlem, jakož i ke konstatování, že člověk odkládající Boha stranou nemůže dosáhnout radosti, ale naopak končí sebezničením. Kolik bylo obětí během uplynulého století! Myslíme na hrůzy obou světových válek (…). Poselství Fatimy je výzvou k obrácení, je apelem na lidstvo, aby se nestalo hříčkou „draka“, který „ocasem smetl třetinu hvězd a svrhl je na zem“ (Zj 12,4).

26.06. 2000 nechává Jan Pavel II. zveřejnit třetí část fatimského tajemství.  Kardinál Joseph Ratzinger (pozdější papež), prefekt Kongregace pro věrouku, jeden z mála, kteří třetí tajemství z Fatimy znali již dříve, obdržel od papeže příkaz, aby proroctví bylo zveřejněno s prostým komentářem, že je dnešním věřícím podáno přesně a věrně, aby se učinila přítrž všem dalším spekulacím.

V úvodu píše sekretář Kongregace pro nauky T. Bertone: Jan Pavel II. si vyžádal obálku s třetí částí ,tajemství’ po atentát 13. května 1981. Kardinál Franjo Seper, prefekt Kongregace, předal tehdejšímu substitutu státního sekretariátu Mons. Eduardu Martinez Somalovi 18. července 1981 dvě obálky: jednu bílou s původním textem sestry Lucie, psaným v portugalštině; druhou oranžovou s překladem ,tajemství’ do italštiny.
Jak je znl II. hned na zasvěcení světa Neposkvrněnému Srdci P. Marie a pro tuto příležitost sám připravil modlitbu, kterou definoval ,úkon odevzdání’. Úkon proběhl v bazilice Santa Maria Maggiore 7. června 1981...

J. Ratzinger ve svém komentáři o fatimském tajemství píše: Nedošlo k odhalení žádného velkého tajemství; opona nad budoucností se neotevřela...Tak, jak jsou jednotlivé události představeny, už minulosti patří. Kdo očekával vzrušující apokalyptická zjevení o konci světa nebo o směru dějin, zůstal nutně zklamán...

26.6. zveřejňuje arcibiskup Bertone 62 řádkový text a tvrdí, že se jedná o celé třetí tajemství a jedná se předpověď atentátu na papeže, ke kterému došlo r. 1981.

2001

16.5. Matka Angelika sděluje na televizní stanici Eternal World svému posluchačstvu: Pokud jde o tajemství, jsem jedním z těch lidí, kteří si myslí, že nám neřekli vše ... Protože je to děsivé ... 

17.11. Vatikánský sekretář Bertone diskutuje dvě hodiny se sestrou Lucií o třetím proroctví. V následném komuniké však uvádí pouze 44 slov sestry Lucie. Sestra Lucia neměla možnost zprávu autorizovat.Podrobnější rozbory ukazují, že mohlo dojít k cenzuře a manipulaci se sdělením Lucie, která je i ve svém vysokém věku stále izolována od okolního světa a nemůže svobodně mluvit.

2002

V březnu je publikován dopis kardinála Ciappi (psán někdy před r. 2000) kde píše, že je ve třetím tajemství předpovězena mimo jiné velká apostaze v církvi, která počne od jejího vrcholu.

2005

13.2. umírá v Portugalsku sestra Lucia (Lucie dos Santos) ve věku 98 let. Její texty byly až do její smrti cenzurovány a komunikace se světem kontrolována a silně omezena. Kardinál Bertone po jejím pohřbu překvapivě přiznal, že interpretace třetího tajemství jako atentátu na papeže Jana Pavla II. není definitivní. V rozhovoru přiznává, že v archivu Vatikánu je řada jejích dopisů i když to donedávna popíral.

17.2. Luciano Guerre (rektor baziliky ve Fatimě) uvedl: ...existuje mnoho dosud neznámých písemností sestry Lucie, možná také její deník.

Jednou někomu Lucia odpověděla k obsahu třetího tajemství: Stojí to v evangeliu a v Apokalypse. Přečtěte si to! Určila kapitoly VIII. a XIII. Kromě toho se svěřila, jak jí Nejsvětější Panna dala zřetelně najevo, že žijeme v posledních časech světa. V této souvislosti také zvláště vyzdvihla 8. a 13. kapitolu Apokalypsy.

2006

Katolický komentátor a žurnalista Antonio Socci vydává knihu The Fourth Secret of Fatima. Tvrdí, že kardinál Bertone dosud tají celý obsah třetího tajemství. Mají existovat dva různé texty ve dvou různých obálkách.

2007

10.4. Kardinál Bertone vydává jako reakci na knihu A. Socciho svou vlastní knihu The Last Visionary of Fatima.

31.4. Bertone vystupuje v italské talk show Porta a Porta. Ukazuje dvě různé obálky  sestry Lucie. Na každé obálce je její rukou psáno, že může být otevřena v r. 1960 kardinálem v Lisabonu  nebo biskupem z Leiry.

Socci poté tvrdí, že ony dvě obálky potvrzují jeho teorii o dvou různých textech třetího tajemství.
21.6. Capovilla sděluje Paolinimu, že kromě čtyř stránek (vize biskupa v bílém) existuje ještě něco dalšího.

2008

Christopher A. Ferrara vydává knihu The Secret Still Hidden. Tvrdí, že musí existovat druhý text tajemství, který je stále Vatikánem utajován. Obsahuje slova "Naše Paní" a následoval za zveřejněnou větou V Portugalsku se po všechen čas uchová dogma víry ...

2010

11.4. Benedikt XVI. na své pouti v Portugalsku všechny překvapil svým sdělením, že třetí tajemství Fatimské nám říká, že útok na papežství a církev nepřijde jen z venku ale utrpení církve přijde přímo zevnitř, z hříchů které existují v církvi...

13.4. Papež pronesl v souvislosti s třetím tajemstvím, že ten, kdo si myslí, že prorocká mise Fatimy skončila, podvádí sám sebe.

3.5. - 7.5. V Římě se konala konference pořádaná The Fatima Center. Diskutovalo se, zda v r. 2000 zveřejněné třetí fatimské tajemství je úplné. Přednášející Christopher Ferrara, John Vennari či P. Nicholas Gruner opět doložili, že kromě záznamu vize pořízeného sestrou Lucií (zveřejněn r. 2000) musí existovat další text. Ten dosud nebyl zveřejněn a má se týkat také budoucí hluboké krize v Církvi.

V květnu byl Benedikt XVI. dotázán na význam zjevení ve Fatimě. Papež odpovídá:  Mimo tuto velkou vizi utrpení papeže, jíž lze ve své podstatě vztáhnout na Jana Pavla II., tu lze hovořit o budoucích událostech v Církvi, jež se postupně, krok za krokem, uskutečňují. Pokud jde o novost, kterou můžeme dnes ve fatimském poselství odhalit, pak se týká toho, že útoky na papeže a Církev nepřicházejí jenom zvenčí, ale že přicházejí i zvnitřku Církve, z hříchu, který v ní existuje.

 

Třetí tajemství (resp. třetí část fatimského tajemství) bylo zveřejněno r. 2000 tak, jak je zapsala sestra Lucie:

Píši z poslušnosti vůči tobě, můj Bože, který mi to přikazuješ skrze nejdůstojnějšího pana biskupa z Leiria a skrze tvou a mou nejsvětější Matku.

Po dvou částech, které jsem již vyložila, jsme uviděli po levici Naší Paní, trochu výše, anděla s ohnivým mečem v levé ruce; jiskřil a vyšlehovaly z něho plameny, které, jako by měly zapálit svět; avšak vyhasínaly jakmile se dotkly záře, která vycházela z pravé ruky Naší Paní směrem k němu: anděl ukázal pravou rukou na zem a silným hlasem řekl: Pokání! Pokání! Pokání! V oslnivém světle, kterým je Bůh, jsme viděli „podobně, jako když se lidé vidí v zrcadle, kolem kterého procházejí“, bíle oblečeného biskupa „vytušili jsme, že je to Svatý otec“. Další různí biskupové, kněží, řeholníci a řeholnice vystupovali na strmou horu, na jejímž vrcholku byl velký kříž z hrubých kmenů, jako z korkového dubu s kůrou; dříve než sem Svatý otec dospěl, procházel velkým polorozbořeným městem, rozechvělý, s kolísavým krokem, zkroušený bolestí a trýzní se modlil za duše mrtvol, které na cestě potkával; když došel na vrchol hory a padl na kolena u paty velkého kříže, byl zabit skupinou vojáků, kteří na něho vystřelili několik ran z pušek, několik šípů; stejně tak zemřeli jeden za druhým ostatní biskupové i kněží, řeholníci, řeholnice a různé světské osoby, muži i ženy různých tříd a postavení. Pod dvěma rameny kříže stáli dva andělé, každý s křišťálovou nádobou v ruce, zachycovali krev mučedníků a zalévali jí duše, které se přibližovaly k Bohu.

 

Sestra Lucie měla vidění, ve kterém bíle oděný biskup vede skupinu věřících na strmou horu k dřevěnému kříži. Zde jsou všichni zabiti vojáky.
Tato vize byla někdy identifikována, jako varování před atentátem na papeže Jana Pavla II. Oficiálně však církev nic takového nikdy nepotvrdila.

Třetí tajemství, tak jak bylo zveřejněno, vyvolává řadu dohadů. Nebylo zřejmě uvedeno celé.  Chybí text, který lze označit jako Druhá část třetího tajemství z Fatimy nebo Čtvrté tajemství.

Vlastnosti textu

Určité charakteristiky textu Čtvrtého tajemství jsme uvedli v předchozím pokračování. Krátké shrnutí:

- nezveřejněný text zapsala sestra Lucie na jediný list papíru, kde bylo napsáno 20 až 25 řádek. Slova jsou psána s výrazným odsazením od okrajů papíru.

- v části textu je užito portugalského dialektu.

Obsah textu

Obsah je natolik závažný, že sama sestra Lucia nemohla zprvu (koncem r. 1943) třetí tajemství zapsat - cítila úzkost a zábrany. Přitom v předchozích tajemstvích již psala o strašných tragédiích, válce i vizi pekla. Vysvětlením může být to, že tajemství varovalo před něčím zlověstným v samém srdci církve. Obsah proroctví vzbuzoval v Lucii takové emoce, že nebyla schopna tři měsíce nic zapsat. Po přečtení třetího tajemství odmítla církev obsah zveřejnit i když to měl být požadavek nebes. Mnozí lidé pod vlivem různých informací dokonce zcela odmítli tajemství číst i když o to byli žádáni. 

Chybějící část třetího tajemství z Fatimy dosud nebyla zveřejněna. Lze tedy pouze odhadovat její obsah. Řada věcí je více než pravděpobných:

- text obsahuje slova Paní z Fatimy. Jedná se tedy o sdělení, proroctví, varování a nikoliv popis vize. Slova byla zapsána přesně v tom pořadí, jak byla vyřčena Paní z Fatimy.

- text zřejmě vysvětluje vizi třetího tajemství, tedy vidění smrti biskupa v bílém. Jedná se pravděpodobně o komentář Paní z Fatimy k výše uvedenému vidění.

- text zřejmě navazuje na slova druhého tajemství V Portugalsku se po všechen čas uchová dogma víry... Lze zároveň vyvodit předpověď, že v některých jiných zemích se dogma víry neuchová.

- proroctví se týká událostí, které do roku 2000 ještě nenastaly i když k jeho naplnění směřujeme.

- podle A. Socciho  se vize třetího tajemství (biskupa umírajícího jako mučedník) může týkat někoho, kdo bude či byl v úřadu po Janu Pavlu II.

- obsah předpovídá událostem, o kterých je psáno v Písmu (Novém zákonu) a tomu, co bylo potvrzeno i jinými zjeveními Paní. Může se jednat o popis apokalypsy, konce našeho věku.

- obsah se týká katolické víry, krize víry uvnitř katolické církve počínaje nejvyššími místy, vnitřních bojů v katolické církvi. Proroctví varuje před apostází v církvi, ke které má na konci dojít. Možná je zde varování před Antikristem v čele církve.

- smysl proroctví není ohlašovat jadernou válku či nějaké válečné či přírodní katastrofy

- text navazuje na druhé a třetí tajemství, má spojitost s Ruskem

- papež Pavel VI. četl text poprvé 27.6.1963.

Většina badatelů se shoduje, že dosud nezveřejněná část třetího tajemství zachycuje  slova Paní z Fatimy. Text začíná slovy o Portugalsku a pokračuje proroctvím o vážné duchovní krizi církve. Proto bylo tajemství utajeno.

Zveřejnění celého třetího tajemství

Vzhledem k předpokládanému obsahu je jasné, proč se Vatikán zdráhá uveřejnit celý text třetího tajemství. Ale zůstalo třetí tajemství skutečně ještě tajemstvím?

Podle A. Socciho se Vatikán rozhodnul o kompromisu. V roce 2000 zveřejnil první část třetího tajemství - tedy vizi poničeného města a smrti mnoha lidí včetně biskupa v bílém a jeho doprovodu. Slova Paní z Fatimy, kterými měla tuto vizi vysvětlit a varovat tak lidstvo, byla sice zatajena, jejich význam a prorocké varování před hrozbami v budoucnosti však čelní církevní představitelé nepřímo zveřejnili ve svých kázáních a rozhovorech. Tak mohlo být Vatikánem sděleno, že celé třetí tajemství bylo odhaleno (i když bez doslovné publikace), aniž se kdokoliv musel uchýlit k přímé lži.

Viz. kázání Pavla VI. ve Fatimě (1967) , kázání Jana Pavla II. ve Fatimě (1982, 2000 a další), kázání kardinála Ratzingera - Via Crucis (2005)  Zde všude znělo varování před apostazí v církvi, výzva k obrácení a pokání, upozornění na konkrétní verše Apokalypsy.

Tři tajemství jako celek

Pokusme se o výklad tří tajemství jako celku. V prvém tajemství je zjevena vize pekla. Ve druhém tajemství Paní vysvětluje, že právě tam upadají duše ubohých hříšníků. Cestou k záchraně je úcta k nebeské rodině. Lidé mají stále možnost zachránit své duše a navrátit sobě pokoj. Pokud dojde k zasvěcení Ruska srdci Paní z Fatimy, bude mír. Jinak bude Rusko rozšiřovat bludy po celém světě a podněcovat války. K aktu zasvěcení nedošlo ani tehdy, kdy v Rusku začala krvavá éra stalinismu. Paní varuje, že pokud nepřestanou lidé urážet Boha, začne další válka během pontifikátu papeže Pia XI. Mnohé národy budou zničeny. Druhá světová válka pak opravdu vypukla.
Ve třetím tajemství je zjevena vize, ve které Paní dosud zadržuje trest archanděla Gabriela nad lidmi. Biskup v bílém prochází se svým doprovodem poničeným městem plným mrtvých. Pak na vrchu u kříže jsou všichni zabiti. S tím souvisí zatím utajovaná část proroctví, kde je zřejmě popisována vážné duchovní krize církve či dokonce příchod Antikrista a apokalypsy. Zda smrtí biskupa/papeže v bílém tyto události začínají či vrcholí není jasné. Fatimské tajemství však končí nadějí, slibem že nakonec Neposkvrněné Srdce nebeské Paní zvítězí a světu bude dopřáno údobí míru.

Je otázkou, nakolik se podařilo Lucii zachovat autenticitu slov Paní z Fatimy. V r. 1917 byla dívkou neumějící číst ani psát. V r. 1921 vstoupila do kláštera, kde byla povinována životu dle přísných náboženských regulí, absolutní kázni a dodržování příkazů představených. Lucia sdělila církvi přání paní z Fatimy nejpozději v r. 1925 (vzývání Neposkvrněného Srdce,  zasvěcení Ruska, modlení růžence, slavení sobot). První dvě tajemství však zapsala až v r. 1927, své zápisky však musela zničit. Podruhé formulovala první dvě tajemství v létech 1939-40. A teprve r. 1944 údajně poprvé zapisuje text třetího tajemství. Zapisuje tehdy svou vizi z r. 1917 (anděl s plamenným mečem a smrt biskupa v bílém) a zřejmě i dosud nezveřejněná slova Paní (které jí tehdy znovu Paní diktuje).  Otázkou tedy zůstává, kolik ze tří fatimských tajemství sdělených třem dětem v r. 1917 bylo skutečně publikováno a nakolik si uchovaly přesnost.

 

Vzkaz lidem prostřednictví sestry Lucie chápeme jako připomenutí, že osudy celého lidstva závisejí na každém z nás. Nikoliv jen na těch, kteří jsou u moci světské či církevní, ale skutečně na každém člověku. Sama Paní světla ve Fatimě jasně ukázala, že důležitý je každý člověk bez výjimky a svůj vzkaz předala lidem nikoliv prostřednictvím vysokých církevních či světských představitelů ale tří dětí v chudé části světa. Je třeba, abychom my všichni přijali odpovědnost za náš svět, měli jej v úctě stejně jako našeho stvořitele a byli připraveni nejen brát ale i dávat. A snad je zde i skrytá připomínka ženského božského elementu - tedy toho, že po boku Ježíše vždy stála a stojí Marie aby teprve spolu tvořili celek.