Prognóza důsledků globálního oteplování

Účastnící mezinárodní vědecké konference o klimatických změnách, která se v prvních únorových dnech konala v britském Exeteru, se pokusili předpovědět některé konkrétní důsledky klimatických změn.

V následujících dekádách je možné očekávat, že desítky až stovky miliónů osob budou muset opustit své domovy, aby unikli před stoupající hladinou moře. Další miliony obyvatel přinutí k migraci dlouhodobá sucha a šíření pouští. Odhaduje se, že jen z Indie by muselo odejít přibližně 30 milionů lidí. Zcela zmizet z map by mohl sousední Bangladéš.

Oteplováním ovzduší se výrazně zhorší kvalita půdy, která vyschne a ztíží přístup k pitné vodě. Už nyní se s těmito problémy potýkají na mnoha místech zeměkoule, především v jižní a jihozápadní Asii, na Středním východě a ve Středomoří. Dnes v takových podmínkách žije zhruba 1,4 miliardy lidí. (Na osobu a rok mají k dispozicí méně než 1.000 kubických metrů vody.) V následujícíh desetiletích se bude situace v uvedených lokalitách dále zhoršovat. Katastrofální sucho zasáhne i některé oblasti amerického kontinentu.

Podle nigerijského vědce Anthonyho Nyonga zvýší světové oteplování množství záplav i sucha v Africe, což usnadní šíření nemocí. Hladomor ohrozí životy stovek milionů osob. "Nebezpečná klimatická změna bude mít na lid Afriky disproporční dopad," prohlásil Nyong.

Časté záplavy, průjmová onemocnění a podvýživa obecně zhorší hygienickou situaci, následkem čehož budou umírat statisíce osob.

Relativně pozitivní následky by mohlo mít globální oteplování pro severské státy. V nich by se oteplení projevilo ústupem chladného počasí a zvýšením úrody. Ke zcela opačné situaci by ale došlo, pokud by se zastavil Golfský proud, což je podle účastníků konference největší hrozba pro celou Evropu i Severní Ameriku.

Prognóza vychází z poměrně optimistické varianty vývoje, jež počítá se zvýšením průměrné teploty o příbližně čtyři stupně Celsia.

Během dvacátého století se teplota na Zemi zvýšila o 0,7 stupně. I toto "nevýrazné" zvýšení narušilo klimatický systém a způsobilo častější výskyt extrémních projevů počasí. Další zvyšování teploty bude mít podle vědců mimo jiné fatální důsledky pro druhovou rozmanitost. Stephen Schneider z americké Stanfordovy univerzity k tomu řekl: "Jediný způsob, jak může prudká klimatická změna ovlivnit přírodní druhy, je vymření. Existuje přímá hrozba pro přežití mnoha druhů na planetě." Podle jeho kolegyně Rachel Warrenové z Tyndallova střediska pro ekologickou změnu ohrožuje už jednostupňový nárůst teplot řadu druhů motýlů a ptáků. Dvoustupňový nárůst, k němuž může podle některých scénářů dojít v příštích dvaceti letech, postaví na pokraj zániku nejen mnoho druhů ryb či obojživelníků, ale také sněžné leopardy, lachtany nebo lední medvědy.

Už při pouhém zvýšení globální teploty o tři stupně Celsia vědci očekávají, že se škody způsobené amazonskému pralesu stanou nezvratnými a celý systém se rozpadne. Korálové útesy zmizí. Zcela zničeny budou ekosystémy v horských oblastech Evropy, Austrálie a Nového Zélandu. Ostatní budou velmi těžce poškozeny. Velké oblasti planety se promění v poušť nebo nehostinnou pustinu. Počet populace vystavené hladomoru stoupne na 5,5 miliardy. Další 3 miliardy budou trpět nedostatkem pitné vody.

Kromě přímého ohrožení existence druhů zmenšují teplotní a jiné změny rozsah oblastí, kde ohrožené druhy zvířat a rostlin žijí. Rozloha těchto míst se kdysi téměř rovnala ploše Afriky, dnes už není větší než území Indie.