Proč někdo vidí aury a někdo ne?
Co může komplikovat vidění aury?
1) Dříve jsem meditoval způsobem, že jsem si sedl, zavřel oči a jen tak byl. Někdy i mnoho hodin každý den. To už dnes nedělám. Dnes volím spíše přirozený způsob žití života a věnuji se tomu, co mě potkává, žiji co nejvíce bděle. Různé schopnosti jsem tak vyměnil za přirozenost žití, což se mi zdá nepopsatelně výhodnější.
2) Aury jsem sice viděl, ale nikdy jsem z nich nebyl schopen příliš vyčíst. Obvykle jsem neviděl u lidí nic, a když jsem okolo někoho uviděl světlo, zbystřil jsem. Obvykle jsem pak zjistil, že dotyčný medituje, věnuje se Reiki, nebo si prošel životními zkušenostmi, které ho hodně změnili (smrt v rodině, nemoc, apod.)
3) Informace mi dnes chodí, řekl bych, více přímo. Nemusím to číst z aury, ale co potřebuju vědět (o jiných lidech), to prostě vím.
4) Různé situace v životě mě začaly odvádět od léčení druhých. Něco mi říkalo "nesnaž se nikoho léčit, zapomeň na léčitelsví, nikomu tím nepomůžeš, buď více sám sebou"
5) přítelkyně je doktorka a stojí nohama více na zemi. Když jsem s ní, vidím toho okolo jiných lidí méně, většinou nic, ale i tak si přijdu, že žiju přirozeněji. Z tohoto pohledu se mi zdá, že je viděni aury schopnost, kdy je potřeba mít aktivované příslušné centra (v hlavě ???). Je to ovšem pouze schopnost, něco jako absolutní hudební sluch, ale není to nutně potřeba pro přirozený způsob života.
6) Vidění energií se mi zdá z určitého pohledu jako jakýsi mezistupeň mezi "nevidím nic" a "nevidím nic". Ty dvě "nevidím nic" ovšem nejsou stejné, není to cesta zpět. Nevím jak to lépe popsat.
7) Když jsem dva, nebo tři dny sám doma, začínám opět vidět lépe a lépe různé jemnohmotné energie. Asi to částečně souvisí s předchozím bodem. Viz například dnešní den, proto jsem o tom také dostal chuť psát. Tu pokoukávám po místnosti a přitom píšu. Tedy tu schopnost mám stále k dispozici, ale momentálně ji nevyužívám, nerozvíjím. Co bude dál, netuším. Proč to je tak, jak to je, nevím.
8) Čím více o tomto tématu přemýšlím, píšu, nebo se o tom s někým bavím, tím méně toho vidím (v některých případech to funguje přesně naopak, záleží s kým zrovna jsem, ale když o tom píšu veřejně, je to z hlediska vidění energií spíše cesta zpět (ne vždy); to mi ale nevadí, protože mě tato schopnost zase tolik nebere). Toto je možná fakt, který komplikuje nalézt někoho, kdo skutečně něco vidí a současně má stránky, kde o tom píše.