Problematika názvu „nová náboženská hnutí“

Termín nová náboženská hnutí (new religious movement) se vůbec poprvé vyskytl v průběhu sedmdesátých letech v sociologické literatuře a sloužil pro označení některých kontroverzních náboženských skupin. I když se tento termín stále používá i v odborné literatuře, někteří autoři se tomuto označení raději vyhýbají a uplatňují spíše termíny jako „nová náboženství“, „nová religiozita“ či „nové náboženské směry“.

Pojem „nová“

Nelze jednoznačně určit, jak nová náboženská hnutí musí být, aby spadaly pod toto označení. U tohoto případu slovo nová označuje spíše taková náboženská hnutí, která ve společnosti nejsou zavedená. V jednotlivých kulturách, geograficky či jinak odlišných, se liší kategorizace nových náboženských hnutí. Např. v České republice jsou dosud členové Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů (tzv. Mormoni) vnímáni jako příslušníci nové, „netradiční“ náboženské skupiny, avšak např. ve Spojených státech je Mormonská církev celkem „běžné“ náboženství.

Slovo nová je tedy spíše relativní, vždy by se na něj mělo pohlížet v kontextu náboženství a kultury. Pojem „nová“ může být chápán odlišně nejen v jednotlivých společnostech, ale i u různých autorů. Britská badatelka Eileen Barkerová vidí předěl mezi „starými“ a „novými“ náboženstvími padesátá léta 20. století, kdy se objevilo velké množství skupin, poskytujících odpovědi na některé otázky týkající se duchovních, filozofických a náboženských problémů. Další skupina autorů v čele s Gordonem Meltonem považují za dělící zlom šedesátá a sedmdesátá léta. Někteří badatelé však jdou dále do minulosti a považují za dobu, vymezující nová náboženská hnutí, počátek víry Bahá'í (polovina 19. století) nebo dokonce vznik sikhismu v 17. století.

V některých případech je přízvisko „nové“ použito pro odlišení od „staré“ podoby, když se mezi novou a starou variantou nalézá období diskontinuity. To se týká všech náboženství spadajících pod označení nové pohanství či častěji novopohanství. U těchto náboženství je přízvisko „nové“ nejenom z výše uvedených důvodů, ale právě i pro odlišení od původních náboženství, která během pozdního starověku a raného středověku byla vytlačována šířícím se křesťanstvím.

Pojem "náboženská"

Dalším metodologickým problémem je slovo náboženská. Definice náboženství, která by byla přijímána většinovou vědeckou komunitou, dosud nebyla sestavena, a nevypadá to, že by byla sestavena v dohledné době. Nastává tedy problém klasifikace, která hnutí označit jako náboženská, a která ne. Např. letniční hnutí nebo Hnutí Haré Krišna náboženská jsou. Problém však nastává s různými skupinami zabývající se alternativní medicínou, druidismem, meditací či nejrůznější UFO kulty.

Díky tomuto problému se nová náboženská hnutí mohou dělit podle návrhu holandského religionisty Jacquese Waardenburga, který hovoří o „implicitních“ a „explicitních“ náboženstvích. Nová náboženská hnutí, která se označují jako explicitní, chápou sama sebe jako náboženství a prezentují se tak i svému okolí. Naopak termín implicitní označuje ty náboženská hnutí, která se za náboženské nepovažují či toto pojmenování odmítají. Implicitní náboženství lze těžko rozpoznat, často lze nějaký fenomén přiřadit k implicitním náboženstvím až analýzami jeho vnějších projevů.