Pro blízké osob v psychospirituální krizi

11.10.2014 09:23

 

Sdílet život s člověkem, který prochází psychospirituální krizí je často náročné pro všechny zúčastněné. Osoba samotná i její nejbližší věnují hodně energie i času přizpůsobení se změnám, které krize přináší do jejich života, často jsou konfrontováni s vlastními emocemi a omezeními. Vztahy, které se zdály být stabilní, jsou ohrožovány náhlými změnami zájmů a chování osoby v psychospirituální krizi, které si často žádají nevítané přízpůsobování ze strany přátel a rodiny.

 

Jak se může psychospirituální krize u vašeho blízkého projevovat?

  • změnou denních návyků, změnou vzhledu;
  • odchodem do ústraní, sebezkoumáním a přemýšlivostí;
  • odmítáním běžného světa jako příliš triviálního a světského, způsobené velkým zaujetím novými zážitky a vhledy;
  • změnou zájmů, potřebou diskutovat o svých nových zážitcích s blízkými;
  • obviňováním okolí nebo okolností za jejich potíže, které doprovázejí transformační proces psychospirituální krize;
  • velkým zaujetím tématem smrti;
  • změnou sexuální apetence;
  • zdůrazňeným vnímáním intuice, synchronicit a mimosmyslového vnímání.

Jak se můžete cítit, pokud jste přátele a příbuzní osoby v psychospirituální krizi

  • odmítat, že by cokoliv bylo špatně;
  • cítit se zmateně;
  • cítit se bezmocně;
  • bát se;
  • cítit se v ohrožení;
  • obviňovat sebe sama;
  • cítit stud;
  • mít potřebu situaci hodnotit nebo hledat viníka;
  • odmítat kontakt se svým blízkým.

Jak můžete pomoci, pokud jste přátele a příbuzní osoby v psychospirituální krizi

  • uvědomit si své odhodlání blízkému pomoci;
  • podpořit transformační proces v jeho rozvoji s důvěrou a trpělivostí;
  • s blízkým komunikovat otevřeně;
  • odložit potřebu hodnotit;
  • nabízet častou podporu a ujištění, včetně fyzického kontaktu;
  • využívat svou intuici a pocity;
  • dovolit si být flexibilní, otevřený, naslouchat druhému.

Co můžete udělat sami pro sebe, pokud jste přátele a příbuzní osoby v psychospirituální krizi

  • vzdělávat se;
  • říci si o podporu pro sebe sama;
  • stanovit si míru, ve které jste schopni a ochotni se účastnit na procesu změny Vašeho blízkého;
  • opustit přesvědčení, že je možné situaci kontrolovat nebo „vyřešit“;
  • věnovat se aktivitám, které Vám přinášejí posilu a úlevu;
  • využít situaci k práci na sobě samém;
  • sledovat své vlastní potřeby a být laskavý sám k sobě.
 

Zdroj: Grof, Stanislav; Grof, Christina: Nesnadné hledání vlastního já. Praha, Chvojkovo nakladatelství 1999, ISBN 80-86183-10-6