Příběnický poklad

Na levém břehu Lužnice ční již dlouhá staletí teskné zříceniny. Vypráví se, že se zde zjevuje tolik strašidel, že se ani na prstech obou rukou nedají spočítat.

Pověst vypravuje o pokladu ukrytém pod hradem, který je střežen hned několika strašidly a duchy. V době pašijí se tu prý zjevuje černá ovce, která lidem ukazuje cestu k pokladu.

Bohatství se však nedá lehce získat. Poklad prý střeží jako oko v hlavě dva muži v černých šatech a velkých kloboucích, kteří mají v rukou lopaty a poklad jimi přehazují. U těchto mužů stojí černý pes s ostrými zuby a ten každý zlaťák, který se zakutálí, přinese zpět na hromadu.

Na hradě však není ukryt jen poklad a s ním spojená strašidla. Při velké mši se zde zjevuje průvod třinácti jeptišek.

Za života to prý byly nešťastné řeholnice, které při obléhání hradu tábority skočily ze skály přímo do řeky Lužnice a tam našly smrt. Od těch dob prý nenacházejí pokoje a musí bloudit pod troskami hradu.

Toho jediného dne, kdy se zjevují, se od hradních zřícenin nesou teskné zvuky. Zástup jeptišek podle pověsti pomalu sestupuje za hlasitého kvílení a naříkání po skále až k řece.

Tam se teprve začínají dít podivné věci. Ženy v klášterním rouchu vstoupí do Lužnice. Nejsou ale vůbec mokré, po špičkách se procházejí po vodní hladině lehčeji než víly a zpívají náboženské písně...