Prezidentská republika

08.11.2014 12:03

Prezidentská republika nebo prezidentská forma vlády je po parlamentní republice druhá nejrozšířenější forma vlády ve světě. Zatímco parlamentní forma vlády se objevuje i v monarchiích (například ve Spojeném království, které je modelovým příkladem), prezidentská forma vlády se už podle svého pojmenování váže výhradně na republiky. Podle některých kritiků je tím nastolena tendence k autokratickým formám vlády.

Mezi nejpodstatnější rysy prezidentské republiky patří to, že legitimita výkonné i zákonodárné moci je odvozena od občanů. Z toho vyplývá silné postavení obou subjektů. Většinou jsou prezident i zákonodárci voleni přímo ve všeobecných volbách, přesto to není pravidlem. Výjimkou je například nepřímá volba prezidenta USA sborem volitelů.

 

Prezidentská republika se vyskytuje ve dvou základních formách prezidencialismu, které ovšem nejsou geograficky ohraničeny na kontinent Ameriky:
1.severoamerický prezidencialismus – Spojené státy americké
2.jihoamerický prezidencialismus – u režimů v Latinské Americe, strukturálně vychází z první formy, ale hlavním rozdílem od ní je přítomnost multipartismu (velkého množství politických stran), který oslabuje roli prezidenta, což vede k tomu, že hlava státu obchází parlament a sama je izolována od dalších politických institucí.


Základním principem je dělba moci. Výkonná, zákonodárná a soudní jsou od sebe naprosto oddělené.

Zákonodárný orgán je všemocný v oblasti legislativy, ale nevlastní žádné exekutivní nástroje. Naopak prezident je vybaven úplnou mocí výkonnou, ale bez zákonodárných možností. Navíc je jediným ústavou daným držitelem výkonné moci, což znamená, že předsedá vládě a jmenuje osoby exekutivy (např. v USA až 14 000 úředníků). Důležité také je, že spolu s vládou není odpovědný legislativnímu orgánu. V prezidentské republice neexistuje institut vota důvěry či vota nedůvěry a zastupitelský orgán nemůže politickou cestou odstranit hlavu státu ani vládu, jedná se o politickou neodpovědnost výkonné moci vůči parlamentu. Prezident zase nemůže zákonodárný sbor rozpustit, iniciovat jeho zasedání či disponovat zákonodárnou mocí.