Převozník

Lidé si často vypravovali o moudrosti převozníka z Hua. Šan se jednou rozhodl, že ho navštíví a složí mu poklonu.

Převozník odvázal loďku a nastoupili. Když byli uprostřed řeky, začal vyzvídat:

"Odkudpak ty jsi?"

"Nemám žádný domov. Místo, kde přebývám, nikdo nezná," odpověděl mu Šan.

"A jak vypadá to tvé místo, které nikdo nezná?

"Kam oko dohlédne, nevidím nic, k čemu by se to dalo přirovnat", vysvětloval Šan.

"A kdepak jsi se to naučil?," nedal se odbýt převozník.

"To je mimo vidění a slyšení."

Převozník se srdečně rozesmál. Pak přistoupil blíže k Šanovi, díval se mu zpříma do očí a začal na něj křičet:

"Ať je ta tvá filosofie chytrá jak chce, neslouží ti lépe než kůl k přivázání osla.

Teď přestaň kousat do návnady a rychle řekni, jak to s tebou doopravdy je!"

V okamžiku, když chtěl Šan otevřít ústa, převozník napřáhl svou tyč a shodil ho do vody.

Šan už nic neříkal, protože najednou už nic říkat nepotřeboval.

Pamětníci udávají, že Šanovo pochopení bylo od té doby pravé, a také se shodují na tom, že převozníka už nikdo nespatřil.