Praktické poznámky k soškám buddhů

Procházíme-li dnes nákupní centra měst, stále častěji ve výkladních skříních nalézáme sošky buddhů. Slouží jako upoutávky nebo jsou vystaveny na prodej. Tyto předměty se staly módní dekorací. Přitom je stěží známo, jak hluboký může být při pečlivém zacházení jejich užitek. Sošky představují přítomnost buddhy a lamy. Buddha pracuje vždy a všude pro dobro všech bytostí a ukazuje na neomezené kvality, které jsou podstatou nás všech. Vnější forma nám to připomíná na úrovni intelektu a nevědomky se do našeho podvědomí otiskují dojmy, které nás stále znovu přivádějí k učení Buddhy a na úrovni energie usnadňují práci s myslí.
Buddhistické sošky se proto používají ke stabilizaci meditačních míst a k tomu, aby kontakt s nimi druhým usnadňoval přístup k Buddhovu učení.
 

Pořízení sošky

Vnější forma vypracovaná co nejdokonaleji podle předaných pravidel představuje Buddhovo osvícené tělo. Když na to pamatujeme, přijde nám smysluplné dbát při pořizování sošek na kvalitu. K získání plného užitku ze sošek buddhů postačí již pouhý jeden exemplář. Nemusíme si tedy pořizovat všechno, co se nám cestou zalíbí nebo namane.
Rozhodující je, co se odehrává v naší mysli. Vysvobození a osvícení můžeme samozřejmě dosáhnout i bez vyobrazení buddhů. Milaräpa ve své jeskyni nejspíš žádné sošky neměl. Nadčasovou neomezenou svobodu mysli lze koneckonců rozpoznat v jakémkoliv jevu. Různé formy buddhů, bódhisattvů, ochránců a lamů, jak je popsali Buddha a lamové, mají ale zvláštní sílu, která působí na naši mysl, zaměřenou obvykle na každodenní život. Čím přesněji jejich vzhled odpovídá skutečné formě buddhovského aspektu nebo lamy, tím silněji mohou sošky působit. V tom jsme odkázáni na výpovědi Buddhy a realizovaných lamů, neboť pouze oni mohou vědět, jaké tyto formy a atributy vlastně jsou. V dobách, kdy se umělci, sami buddhisté, přesně drželi instrukcí lamy, bylo možné se na správnost sošek bezpečně spolehnout. Výroba sošek v Nepálu a Indii se však stala v první řadě obchodním odvětvím, tudíž bychom si při jejich pořizování rozhodně měli „zboží“ ověřit.
Měli bychom tedy mít jasno, jak se buddhovský aspekt, který si chceme opatřit, správně zobrazuje.
Ve stavu vyzáření se buddhové většinou objevují v rouchu, podobně jako Buddha Šákjamuni. Jiní reprezentují stav radosti, který je vyjádřen šperky bódhisattvů, jako jsou pětihrotá koruna, náhrdelník atd. Známým příkladem je buddha Milující oči. Vzácněji nacházíme aspekty zcela bez ošacení a ozdob. Ty vyjadřují stav pravdy.
Buddhové, bódhisattvové a ochránci sedí nebo stojí na lotosových květech. Lamové jsou znázorňováni buď na lotosovém květu nebo na trůnu. Ojedinělé formy, zejména ochranné aspekty, sedí nebo stojí na určitých zvířatech.
Každý aspekt vykazuje zvláštní znaky, např. zda sedí, stojí nebo dokonce skáče. Počet a poměr paží, nohou a očí je přesně popsán. Je zcela jasně dáno, jakou pozici zaujímají, jaké mají atributy a jakým způsobem je drží.
Užitečným pramenem je obrazová publikace Raum und Freude/ Space and Bliss, která vyšla v nakladatelství Buddhistischer Verlag, Wuppertal. Jistě nám také pomůže, zeptáme-li se zkušených buddhistů a přizveme-li si je při nákupu na pomoc.
Mnozí buddhové vystupují v různých formách, a může tedy existovat i více správných zobrazení. Každý detail má hluboký význam a měl by být znázorněn co nejsprávněji.
Kromě správného provedení formy je důležitá také řemeslná kvalita. Většina sošek, obzvláště v tibetské a nepálské tradici, jsou duté odlitky z mosazi nebo mědi. Známkou kvality jsou čisté linie a hladké povrchy. Mnoho dodatečných přízdob naproti tomu často odvádí pozornost od nedostatečného zpracování a chyb. Obzvláště kvalitně vypracované sošky mají již u výrobců důstojnou cenu, protože do nich investovali hodně času a umu. Skutečně nelze počítat s tím, že bychom prvotřídní sošku pořídili za pakatel. Pořízení sošky v nejlepší řemeslné kvalitě tedy není pouze otázkou vkusu, ale především také peněženky. Mimořádnou opatrnost je třeba projevit při koupi takzvaných starožitných sošek: 99 procent jsou padělky a autentický kus je s největší pravděpodobností kradený.
U tibetských a nepálských sošek jsou hlavy často již malované. Tradičně bylo malování  posledním krokem po plnění. Za vyvrcholení se považovalo malování očí, nazývané také „otevírání očí“.
Při malování tváří se nanášejí pigmentové barvy s přírodními pojivy, a proto nejsou vodě- a ani otěru-odolné. Musíme se proto vyvarovat toho, abychom se tváře dotýkali prsty nebo ji nechali navlhnout. Jedna naše kamarádka například opomněla poučit svou uklízečku, která patrně přejela krásné sošce Táry mokrým hadrem přes obličej. Protože není možné pigmentové barvy přesně rekonstruovat, je v takových případech nutné smýt celé staré pomalování a kompletně je odborným způsobem obnovit. To jsme pak také nechali provést. Všichni, kdo tuto sošku znali dříve, jsou toho názoru, že přemalování jí dodalo na živosti.V tomto případě byla tedy nakonec  napáchaná škoda pro dobro věci.
Momentálně můžeme být rádi, že se většina sošek dováží malovaných. Znalost a dovednost malování ale již dorazila na Západ. Několik přátel se to učí, takže v budoucnosti si budeme stále častěji moci nechat sošku namalovat i na Západě.
Kdo umí obratně zacházet s jemným štětcem, rád by se dlouhodobě a zodpovědně učil a pracoval v této oblasti a zároveň je schopen vzdát se umělecké tvořivosti, je srdečně zván, aby se v této profesi vyučil. Kontaktní osobou je Silke Kellerová z buddhistického centra v německém Kolíně. Dále je možné se informovat v buddhistickém centru Schwarzenberg.
Při dovozu a nákupu se bohužel věnuje málo pozornosti vnitřku sošky. Pak se stává, že mnohé z nich jsou silně znečištěné sazemi a šamotem. Proto bychom měli pokud možno požadovat, aby byl vnitřek sošky čistý.
O výrobě a kvalitě buddhistických sošek se lze dále dočíst v časopise Kagyü Life, č. 23.
 

Plnění a požehnání

Používáme-li poté sošku jako reprezentaci buddhy, doporučuje se nechat si ji požehnat lamou a ještě předtím v ní nebo na ní upevnit ochranné uzlíky, požehnanou rýži nebo předměty z posvátných míst. Dáme-li sošku během kurzu k požehnání lamovi Olemu Nydahlovi, připevní k ní požehnaný uzlík ochránce a obálku se sbírkou relikvií. Na možnost definitivního, důkladného tradičního naplnění se lze doptat v centrech Diamantové cesty. Plnění předchází pečlivé vyčištění vnitřního prostoru. Podstatnou součástí náplní jsou buddhistické cennosti nesoucí požehnání pocházející od realizovaných mistrů nebo z určitých silných míst.
Centrální energetickou osu sošky tvoří strom života. Ten se zhotovuje na míru ze dřeva vybraného stromu, u něhož byl pečlivě vyznačen směr růstu. Vzniklá forma štíhlého jehlanu se pak v tomto směru k vrcholu zužuje. Strana stromu původně směřující k východu je nasměrována k přední straně sošky. Strom života je červeně pomalován a popsán zlatými tibetskými slabikami. Kolem tohoto stromu života jsou umístěny svinuté mantry, což jsou svitky zhotovené z jistých šafránem barvených tisků manter.
Podstavec sošky, který většinou představuje lotosový květ nebo trůn, slouží jako pokladnice. Do ní se ukládají také světské cennosti, jako jsou drahokamy, polodrahokamy, drahé kovy, květy a koření. To tvoří spojení relativní skutečnosti s nejvyšším vhledem buddhy.
Použitím kadidlového prášku a květů se zamezuje tomu, aby uvnitř zůstaly prázdné prostory. V Asii tento akt považovali za bránění rušivým energiím ve vstupu do nitra sošky.
Všechny práce se vykonávají s mimořádnou čistotou, pečlivostí a pozorností.
Když je soška naplněna, natrvalo se uzavírá. Představuje úplné buddhovské energetické pole a již se nesmí otevírat. Rozumí se samo sebou, že se s ní potom již nesmí obchodovat. Darovat ji ale můžeme. Měli bychom ovšem zvážit, zda ji obdarovaný bude také schopen patřičně docenit a skutečně za ni převzít zodpovědnost.
Svitky manter uvnitř sošky vyjadřující aspekt řeči buddhy a požehnání od buddhistického mistra, které zastupuje buddhovu mysl, nakonec přinášejí plný účinek.
Na sošku, kterou používáme, bychom měli pohlížet jako na dokonalou, i když jsou zřetelné malé vady. Kritičtí jsme měli být před jejím pořízením. Máme-li již svůj exemplář, který teď vykazuje výrazné neopravitelné vnější nedostatky, nabízí se ještě možnost umístit jej takovým způsobem, aby chyba nebyla příliš patrná.
 

Používání

Pro naše okolí bude přínosné, pokud sošku vystavíme někde, kde ji uvidí hodně lidí, neboť každý, byť nevědomý kontakt s některou z těchto forem vytváří užitečnou vazbu. Výhodné je například zvláštní místo ve vstupních nebo obytných prostorách.
Nejčastěji se sošky buddhů využívají v meditačních prostorách. Nejen toto místo, ale také my jsme energeticky stabilizováni a naše pozornost je takto přiváděna k meditaci. Přitom se doporučuje, aby soška stála vzhledem k naší pozici při meditaci nad úrovní očí na zvláště určeném místě. Orientace směrem nahoru se považuje za přínosnou.
Existuje tradiční uspořádání sošky, textu a stúpy na oltáři, přičemž soška znázorňuje tělo buddhy,  text buddhovu řeč a stúpa jeho mysl. Máme-li více sošek nebo svinovacích obrazů, můžeme je podle doporučení lamy Oleho rozmístit v souladu se stromem útočiště. Stúpa přitom reprezentuje také sanghu.
Na oltáři by se kromě objektů útočiště, jako jsou sošky, obrázky buddhů, stúpy a buddhistické texty, nemělo nacházet nic světského mimo níže popsané dary, především ne žádné obrázky nevysvobozených bytostí.
Dovolují-li to prostory, je oltář v ideálním případě umístěn na západě, takže soška hledí na východ. Pokud spíme v místnosti s oltářem, je výhodné ležet hlavou k objektu útočiště.
Darování buddhům nám usnadňuje přístup k našim vlastním vnitřním kvalitám a vytváří bohaté dojmy v mysli. Dary mohou být klidně jen symbolické. Existuje zevrubný, tradiční systém se sedmi miskami, jejichž obsah musí být denně vyměňován. Pro všední den na Západě se ovšem zrovna neosvědčil, protože mnozí každodenní péči nezvládají. Voda a potraviny potom nejsou stále čerstvé, a tím ani dojem v mysli. A na veřejných oltářích působí tento tradiční způsob často poněkud exoticky.
Je tu ale možnost jednoduché formy darování. Můžeme použít svíčku nebo misku s vodou v zastoupení za vše krásné. Rozhodující je, co si přitom představujeme. Největším druhem štědrosti je šířit dharmu. Proto můžeme při rituálu darování Buddhovi věnovat naši práci v centrech.
Jinak užitečné zdravení symbolů útočiště poklonami bylo na veřejnosti zrušeno, abychom na základě tohoto vnějšího jednání nebyli uváděni do souvislosti s muslimy. To nám nebrání poklonit se v duchu nebo dělat poklony doma.
Často se používá formulka: „Meditujeme na tuto sošku.“ To ovšem zpravidla znamená jen to, že ji při meditaci smysluplně používáme. V buddhismu Diamantové cesty nadále zůstává běžnou praxí meditovat na buddhovský aspekt nebo lamu jako formu z energie a světla, právě tak, jak to učí náš lama.
Často diskutovanou otázku, zda se smí soškou hýbat a přenášet ji, si ušetříme, když si zvnitřníme její hluboký význam. Neboť potom se budeme objektu dotýkat a pohybovat jím zcela přirozeně s respektem a jen tehdy, kdy je pro to důvod.
Zpravidla postačí sošku příležitostně nasucho oprášit. Pokud se na ní už ale drží lepkavá špína, můžeme na kovové plochy použít vlhký hadřík a v případě potřeby alkohol. Malovaný obličej je možné zbavit prachu samozřejmě jen nasucho, případně čistým, měkkým štětcem.
Jako projev aktivity buddhů působí soška na všechny bytosti, přičemž bronz přetrvává déle než jeden lidský život. S tímto vědomím přináší o to větší radost, dbáme-li při pořizování na kvalitu, zacházíme-li se soškou svědomitě a postaráme-li se nakonec o to, aby se také po nás dostala do dobrých rukou.

Werner Braun
Fyzioterapeut, BC Würzburg, nar. r. 1964, útočiště r.1993 u lamy Oleho Nydahla, od roku 1999 pracuje se soškami buddhů.
 

překlad: Jana Čeřenová