př.n.l. 2300-2000 - Sucho

Změny klimatu významně ovlivnily osudy blízkovýchodních kultur doby bronzové. Byly jednou z hlavních příčin přechodu lidských společenství z období starší doby bronzové do střední doby bronzové (2 300 až 2 000 př.n.l.).

Okolo roku 3500 př.n.l. začalo vlhké klima příznivě ovlivňovat celé východní Středomoří. Započala starší doba bronzová charakteristická rychlým rozvojem kultur Malé Asie, Sýrie, Palestiny, Egypta (Staré království) a Mezopotámie. Během starší doby bronzové II až III (3050 - 2350 př.n.l.) vyrostla v Palestině a Transjordánsku velká opevněná města, často mnohem větší než ty z pozdějších dob. Osídlovat se začaly i oblasti Negevu a Sinaje, kde jsou dnes jen pouště.

Okolo r. 2300-2200 př.n.l. však byly téměř všechny palestinské vesnice opuštěny na dvě i více staletí. Na většině míst Negevu nemáme doloženo trvalé osídlení až do doby železné II (1000 př.n.l.). Zátopová hladina Nilu se extrémně snížila, v Egyptě zavládl hladomor a nepokoje vedoucí ke konci Starého království. 

Příčinou byla změna klimatu. Začala se opakovat období velkého sucha. Řadu suchých období, opakujících se na konci 3.tisíciletí př.n.l., dokládají např. výzkumy v syrském Tell Leilan. Podle H.Weisse se staly jednou z příčin zániku akkadské říše v Mezopotámii. Weiss patří k rozrůstající se vědecké obci, která považuje klimatické změny na východě Středomoří okolo roku 2 300 až 2 000 př.n.l. za významnou příčinu politických a kulturních změn v místních kulturách.  

Na Blízkém východě tedy došlo na přelomu starší a střední doby bronzové (EBIV) (2300-2000 př.n.l.) k opakujícímu se suchu. Z Palestiny téměř vymizely městské civilizace, došlo k prudkému snížení populace, prostor byl přenechán skupinám kočovných pastevců. Došlo k velkým migracím obyvatel. Kočovníci vpadli do Mezopotámie, do Nilské delty a možná i Palestiny. Indo-evropské kultury pronikly ze severu do Malé Asie a Řecka. Tamní města byla zničena.

K obrození měst ve východním Středomoří došlo až po roce 2000 př.n.l., s návratem vlhčího klimatu.