př.n.l. 1200-1100 - Sucho
Mezi léty 1300 až 1000 př.n.l. došlo na severní polokouli ke změnám klimatu. Okolo r. 1200 př.n.l. postihly východní Středomoří velká sucha. Ve 12.stol.př.n.l. došlo k rychlému kulturnímu kolapsu řady civilizací této oblasti. Blízký východ přešel z věku pozdní doby bronzové do doby železné. Došlo k jedné z největších kulturních revolucí v lidských dějinách. Mnohá společenství zanikla a jiným se uvolnila cesta k rozvoji, například Izraeli.
Jednou z hlavních příčin těchto událostí mohly být klimatické změny doprovázené opakujícími se zemětřeseními. Výzkumy ukazují, že hladiny řek Nilu, Tigridu i Eufratu byly ve 12.stol.př.n.l. na svém minimu a např. dochované letokruhy stromů dokládají veliká sucha v Anatolii dvanáctého století př.n.l. Záznamy z té doby zmiňují neúrodu a hladomor na řadě míst. Nedostatek potravy, sucha a častá zemětřesení mohla vést ke konfliktům mezi lidmi, k revoltám, loupení, stěhování a nakonec ke kolapsu celých kultur.
V Malé Asii se na přelomu 13. a 12.stol.př.n.l. rozpadla říše Chetitů. Její vazalové se začali bouřit, vládla neúroda a hladomor. Ve 12.stol. byla řada chetitských měst zničena včetně hlavního města Chattuše (Hattusas), Milétu i kanaánského Ugaritu (1185 př.n.l.) či Kadéše a řady dalších. Chetitská říše zanikla.
Opakovaná zemětřesení v létech 1225 až 1175 př.n.l. doprovázená obdobími sucha mohla být prvými články řetězu vedoucímu ke kolapsu měst a celých kultur východního Středomoří doby bronzové. Došlo k rozpadu politických, sociálních a ekonomických vazeb, občanským nepokojům a ztrátě schopnosti obrany vůči nepřátelům. Skončila doba bronzová na Blízkém východě.
Egyptská říše přečkala zánik svých vazalských kolonií v Sýrii a Palestině. Musela se však bránit útokům hord z Libye a Mořských národů (Sea Peoples) z nilské delty. Cena obilí na konci 12.stol.př.n.l. několikanásobně vzrostla. Došlo k řadě povstání a rabování hrobek. Egypt již nikdy nedosáhl své předchozí velkoleposti. Dynastie Nového království zanikla okolo r. 1070 př.n.l.
Asyrská říše byla ve 13.století na vrcholu své moci. Od přelomu 13. a 12.stol.př.n.l. však začala upadat. Babylon získal zpět svou nezávislost a Asýrie ztratila i část syrského území. Úpadek zastavil na krátký čas Tiglatpilesar I (Tiglath-Pileser) (1115-1077 př.n.l.), síly mu stačily však většinou jen na obranu. Dochoval se dopis popisující sucho a neúrodu. Z kronik se dozvídáme o hladomoru, kdy lidé pojídali jeden druhého.
Ke konci 11.stol.př.n.l. ovládali Asyřané jen malé území SV Mezopotámie. V textech jsou popisovány sucha, neúroda a hlad. Mnohdy se přestávaly bohům přinášet poživatelné obětiny což ukazuje na katastrofální nouzi.
Babylonie neměla sílu využít Asyrského oslabení. Naopak, babylonská města začal ničit východní soused Elam. Elamité vykradli i Babylon a odnesli např.stélu s Chamurapiho zákoníkem. V polovině 10.stol.př.n.l. se cena obilí v Babylonu vyšplhala na svůj 150 násobek. Nepokoje v Babylonii z období 12. až 10.stol.př.n.l. se zřejmě promítla do Eposu o Errovi (viz. také Erra Epos - Epos o Errovi). Epos byl napsán na počátku 1.tisíciletí př.n.l. jako oslava návratu ke klidnějším časům.