Požáry

Požáry vegetace, a zvláště lesní požáry, nedosahují v našich podmínkách rozsahu ani intenzity událostí, které se odehrávají na západě USA, v Austrálii, v Kanadě či na Sibiři. Přesto představují riziko, které je v případě výskytu sucha nebo vlny veder (a zvláště pak jejich kombinace) výrazně zesíleno. Míru tohoto rizika vyjadřuje tzv. index požárně rizikového počasí (Fire Weather Index), který v sobě kombinuje klíčové meteorologické předpoklady umožňující vznik a šíření přírodního požáru: větrné počasí, nízkou vlhkost půdy i vzduchu a především vysokou teplotu. Ačkoliv se požáry v krajině ČR vyskytují běžně, jimi zasažená plocha doposud nebyla nijak zásadní. Nicméně s probíhající změnou klimatu se téměř jistě situace výrazně mění.

Tento fakt dokládá mj. narůstající počet zásahů Hasičského záchranného sboru proti tomuto typu požárů od roku 1971. Naše nedávná studie11 ukázala, že četnost požárů vegetace se nejvíce zvýšila v nejteplejších a nejsušších oblastech venkova České republiky. Nárůst mezi lety 1991 a 2015 byl ve srovnání s obdobím 1971–1990 téměř o 70 %. Současně byla ve všech krajích jasně prokázána statisticky významná souvislost mezi povětrnostními podmínkami a výskytem požárů porostů. Většina českého území pak v posledních 60 letech vykazuje rostoucí počet dnů s počasím příznivým pro vznik a šíření požárů vegetace, přičemž po roce 2000 došlo u tohoto trendu k výraznému zrychlení.12 Počty požárů se v jednotlivých letech značně liší, což je v první řadě dáno právě rozdílem v počtu dnů s požárně příznivým počasím. Projekce klimatického vývoje jasně ukazují další nárůst v počtu rizikových dní a výrazné zvětšení plochy, která je požáry ohrožena,12 a to zvláště v okolí významných aglomerací (např. Praha a Brno), ale také v oblastech důležitých z hlediska ochrany přírody (viz obrázek níže).

Zvláště problematické jsou pak změny v sezónnosti výskytu požárů: více než v létě jich teď bývá na jaře. Například jaro roku 2022 převýšilo v počtech požárů vegetace dosavadní statistiky jarních požárů a situace byla z hlediska počtu výjezdů horší, než bývá v období žní. Příčinou byl suchý podzim roku 2021, teplá zima s minimem sněhu v nížinách a středních polohách a velmi suché jaro (zejm. březen). Tento scénář bude v příštích dekádách v souvislosti se změnou klimatu stále častější, a i proto je třeba riziko výskytu požárů brát vážně.

Počasí vhodné pro vznik požárů nicméně samo o sobě požár nezpůsobí, a protože v naprosté většině případů (více než 95 %) stojí za vznikem požáru nedbalost, nebo dokonce úmysl člověka, lze riziko významně snížit přijetím vhodných opatření. Mezi ně patří i povědomí o riziku a panujících požárních podmínkách – proto byl vytvořen nástroj s předpovědí požárního počasí na území ČR na dalších 10 dní. Lze jej najít na https://www.firerisk.cz/, kde je k dispozici i systém doporučení, jak míru ohrožení požáry snížit v zemědělských, a zejména pak lesních porostech a také v okolí významných zdrojů pitné vody. Od letošního roku je předpovědní systém rovněž propojen se sítí více než 100 pozemních stanic v rizikových lesních porostech po celé ČR, kde je riziko vzniku požáru vyhodnocováno a přenášeno na webový portál 2× denně.

Autor: Miroslav Trnka