Povodně

Až na několik výjimek (např. po technickém selhání - protržení hráze apod.) jsou povodně v ČR spojeny s atmosférickými srážkami v různé podobě. Intenzivní či dlouhotrvající déšť, případně rychlé tání sněhu se ale vztahují k rozdílným meteorologickým situacím – a podle toho se pak značně liší i následné povodně. Navíc je u povodní vždy třeba vzít v potaz i časové a prostorové měřítko.

Nedávno zveřejněná evropská studie13 hledá souvislosti u řady evropských povodní v přibližně 100 lokalitách za posledních 500 let. V tomto období se vyskytlo celkem devět period s vysokou četností intenzivních povodní, přičemž poslední perioda (1993–2016) patří mezi tři nejsilnější. Právě během ní postihly střední Evropu extrémní letní povodně, včetně povodně na našem území v srpnu 200214 – o ní víme jistě, že srovnatelná povodeň se vyskytla v povodí Vltavy naposledy v roce 1432.14 15 Tato událost byla sice extrémní, ale zároveň i typická v tom, že přišla po období bez významnějších povodní.16

Skončila už tato silná povodňová perioda, nebo ještě pokračuje a jaký je vliv klimatické změny? Zatímco zřetelnější projevy klimatické změny pozorujeme řádově desítky let, u extrémních povodňových událostí s pravděpodobnosti opakování průměrně za 100, 500 či 1000 let (stoletá povodeň apod.) nemáme k dispozici mnoho dat. Navíc ve 20. století (tedy v době klimatické změny) byla četnost významných povodní v povodí Labe ve srovnání s 19. stoletím nízká a dramaticky vzrostla až ve zmíněné poslední periodě povodní na přelomu tisíciletí. Jednoduchý důkaz o souvislosti mezi klimatickou změnou a četností extrémních povodní tedy podat nelze.

Vše ještě komplikuje fakt, že člověk svou činností neovlivňuje pouze klima, ale také proměňuje krajinu kolem sebe, což má pak různý dopad na průběh, výskyt a rozložení povodní. Výstavba přehrad, změny v rybničním hospodářství, regulace vodních toků, zemědělská a lesnická činnost i ochrana před povodněmi, to všechno ovlivňuje, jak velký dopad bude povodeň mít. Například nevhodný osevní postup dramaticky zhorší průběh lokální přívalové povodně (regionálně se ale neprojeví). Mobilní bariéry zase mohou významně zlepšit průběh regionální povodně v daném místě, pokud se je podaří instalovat včas.

Přinese tedy klimatická změna v ČR každoroční nárůst povodní? Spíše než více povodní můžeme obecně očekávat větší počet extrémních projevů počasí, k nimž patří také povodně. Ty se pak lokálně mohou někdy vymykat místním podmínkám či aktuálním zkušenostem. I v minulosti určitě najdeme příklady extrémních povodní s mimořádnými škodami a vysokým počtem obětí, například v letech 171417 a 1872.18 Podobně mimořádné byly také povodně v červnu 2021 v Porýní. Stejně jako dnes i v dřívějších dobách přicházely a odcházely povodňové periody náhle, bez jakékoli patrné pravidelnosti a plynulého nástupu.13 Vliv klimatické změny se však může projevit jako zesílení této nepravidelnosti a nepředvídatelnosti. Pro ilustraci připomeňme poslední povodňovou periodu: v povodí Dunaje byly v roce 2013 nejvýznamnější povodně od roku 1501,13 tedy za posledních 500 let. Po nich nastalo ve střední Evropě velké sucho (2014–2020), které bylo rovněž vyhodnoceno jako extrémní (viz výše v kapitole Sucho).19

Samostatnou kapitolou jsou pak lokální bleskové povodně. Existují různé studie poukazující například na nárůst v počtu dnů s úhrnem srážek nad 20 mm.20 To by mohlo potvrzovat, že můžeme v budoucnu čekat více srážek v podobě intenzivních nebo přívalových dešťů. Ani z toho však ještě automaticky neplyne, že přívalové povodně budou častější. V roce 2009 se u nás po dobu 14 dnů (mezi 24. červnem a 5. červencem) vyskytovaly přívalové povodně denně. Podobná situace byla zaznamenána naposledy v létě roku 1875, shodou okolností ve stejném období. V posledních třech dekádách byly ve střední Evropě zaznamenány všechny možné typy extrémních povodní, stejně tak jsme ale měli i období, kdy se u nás téměř žádné nevyskytly.

Také již zmíněný katastrofální případ rozvodnění přítoků Rýna v západní části Německa v roce 2021 přišel po období několika suchých let. Způsobil obrovské škody a velký počet obětí21 22 a mimo jiné ukázal, že ani moderní technika a komunikace v takových případech není všespásná. Ani zdokonalování předpovědních modelů a protipovodňové ochrany nemůže vést k úspěchu bez porozumění a důvěry veřejnosti,23 jejíž „povodňová paměť“ od každé povodňové periody rychle „vyhasíná“.24 25 Abychom v této věci udělali malý krůček vpřed, snažíme se v ČHMÚ prohloubit obecnou znalost minulých povodňových extrémů, k nimž na našem území došlo v minulosti. Připravili jsme proto mapovou aplikaci MEF (Map of Extreme Floods), v níž se lze o vybraných historických případech něco dozvědět.

Autor: Libor Elleder