Počítač starověku

Předmět ojevili v roce 1901 potápěči sbírajícími mořské houby v blízkosti řeckého ostrova Antikythera. Nejprve se zdálo, že pod nánosy usazenin jsou starověké hodiny, ale pozdější studie ukázaly, že se jedná o primitivní počítač schopný vypočítat pohyby hvězd a planet. Nález nejdříve upadl v zapomnění, neboť z lodi byly vyneseny také sochy a mince, teprve později se dočkal zájmu badatelů. Zrezivělý a rozpadávající se předmět (při vytahování se přístroj rozpadl na několik kusů), jeho ozubená kola a desky s vyrytými ornamenty jsou datovány do období kolem počátku našeho letopočtu. Po desetiletích pečlivých studií a analýz je jeho původní tvar odhadován jako krychle velikosti krabice od bot s několika vnějšími ciferníky (jeden na přední straně, dva na zadní straně), které byly kryty dřevěnými deskami, jejichž panty se dodnes zachovaly. Zachovalo se také 32 ozubených kol včetně velice pokročilých, ekcentricky umístěných převodů.

Počítač z Antikythery, jak je většinou nazýván, nemá v historii archeologie žádnou obdobu, neexistuje ani žádný literární údaj o jeho existenci. Nejpokročilejší mechanický stroj popisovaný ve starém Řecku neměl více než jednoduchý převod. Jediné dva literární údaje, které by mohly mluvit o něčem podobném, je Cicerova zmínka o přístroji, který vyrobil Poseidonius, a který reprodukuje pohyb slunce, měsíce a pěti planet, nebo zmínky o Archimedivě planetáriu.

Datování je založeno především na stáří vraku lodi, ve kterém byl mechanismus nalezen, ostatní artefakty umožnily odhadnout datum potopení na rok 65 před naším letopočtem. Části astronomického kalendáře, který tvoří rytiny na ciferníku, odpovídají kalendáři vytvořenému Geminem, který žil na ostrově Rhodos v roce 77.

První studie odhadovaly mechanismus na navigační instrument, nějakou obdobu astrolábu. Pečlivé čištění mechanismu pokračovalo až do padesátých let. Zlepšený stav mechanismu dovolit vrátit některé součásti do původní polohy. Ozubená kola byla připevněna na bronzovou desku, všechna ozubená kola mají zuby stejné velikosti a stejného úhlu. Přední ciferník obsahuje rytinu zvěrokruhu.

Detailnější analýza proběhla v sedmdesátých let, rentgenové studie umožnily částečnou rekonstrukci. Podle Pricových studií přístoj vypočítával polohu slunce a měsíce v synchronizaci s kalendářem a vypočítával pohyb planet a jasnějších hvězd. Později došlo ještě k jedné studii využívající lineární tomografie, australský expert Allan Bromley podle ní prokázal přesnou polohu všech ozubených kol. Podle výsledků těchto studií přístroj vypočítával pohyby slunce a měsíce pomocí Hipparchova epicyklického modelu a pohyby Venuše a Merkuru podle Apolloniova epicyklického modelu. Vědci odhadují, že chybějící části mohly vypočítávat pohyby Marsu, Jupiteru a Saturnu.

Badatelé se dnes shodují v tom, že tento nález pravděpodobně nejvíce odpovídá modernímu analogovému počítači, který využívá mechanické části ke kalkulacím.

Starověký počítač si dnes můžeme prohlédnout v athénské Národním archeologickém muzeu.