1. kapitola

1. Šimon Petr, služebník a apoštol Ježíše Krista, těm, kteří s námi dosáhli stejně drahé víry skrze spravedlnost našeho Boha a Spasitele Ježíše Krista:
2. Kéž je vám v poznání Boha a Ježíše, našeho Pána, rozmnožena milost a pokoj,
3. tak jako nám jeho božská moc darovala všechno, co patří k životu a zbožnosti, skrze poznání Toho, který nás povolal svou slávou a ctností,
4. jejichž prostřednictvím nám byla darována veliká a drahá zaslíbení, abyste se díky nim stali účastníky božské přirozenosti, když jste unikli zkáze, která ve světě panuje skrze žádosti.
5. Právě proto tedy vynaložte všechno úsilí a připojte ke své víře ctnost, ke ctnosti poznání,
6. k poznání zdrženlivost, ke zdrženlivosti vytrvalost, k vytrvalosti zbožnost,
7. k zbožnosti bratrskou náklonnost a k bratrské náklonnosti lásku.
8. Budou-li totiž tyto věci při vás a rozhojní se, způsobí, že díky poznání našeho Pána Ježíše Krista nebudete nečinní ani neplodní.
9. Kdo však tyto věci nemá, je slepý a krátkozraký, protože zapomněl na očištění svých starých hříchů.
10. Proto, bratři, se tím více snažte své povolání a vyvolení upevňovat, neboť když to budete dělat, rozhodně nikdy neselžete.
11. Tak vám totiž bude v hojnosti udělen přístup do věčného království našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.
12. Proto vám neopomenu tyto věci stále připomínat, ačkoli je znáte a jste ustanoveni v přítomné pravdě.
13. Považuji totiž za správné probouzet vás upomínáním, dokud jsem v tomto stánku,
14. neboť vím, že můj stan bude brzy složen, jak mi to také oznámil náš Pán Ježíš Kristus.
15. Vynasnažím se tedy, abyste si i po mém odchodu mohli tyto věci neustále připomínat.
16. Když jsme vám totiž oznámili moc a příchod našeho Pána Ježíše Krista, nenásledovali jsme smyšlené báje, ale mluvili jsme jako očití svědkové jeho velebnosti.
17. On přece přijal od Boha Otce čest a slávu, když k němu z velkolepé slávy zazněl takovýto hlas: "Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení."
18. A my, kdo jsme s ním byli na té svaté hoře, jsme ten hlas, který zazněl z nebe, slyšeli.
19. Máme také velmi pevné prorocké slovo a vy děláte dobře, že se ho držíte jako lampy zářící na temném místě, dokud se nerozbřeskne den a ve vašich srdcích nevzejde jitřenka.
20. Vězte především to, že žádné proroctví Písma nespočívá v něčím vlastním výkladu.
21. Proroctví přece nikdy nepřišlo z lidské vůle, ale Boží svatí lidé mluvili, jak byli unášeni Duchem Svatým.

2. kapitola

1. Mezi lidem však bývali i falešní proroci, tak jako i mezi vámi budou falešní učitelé, kteří pokoutně zavedou zhoubné sekty. Budou zapírat dokonce i Panovníka, který je vykoupil, a tak na sebe přivádějí rychlou záhubu.
2. Jejich zhoubné cesty budou následovat mnozí a cesta pravdy bude skrze ně vydávána potupě.
3. Budou s vámi lakomě kupčit vymyšlenými řečmi; jejich odsouzení již dávno nezahálí a jejich záhuba nespí.
4. Bůh přece neušetřil anděly, kteří zhřešili, ale svrhl je do nejhlubší propasti a vydal řetězům temnoty, aby byli střeženi k soudu.
5. Neušetřil ani ten starý svět, ale jako jednoho z osmi zachoval Noéma, kazatele spravedlnosti, když uvedl potopu na svět bezbožných.
6. Města Sodomu a Gomoru obrátil v popel, když je odsoudil ke zkáze, aby dal výstrahu budoucím bezbožníkům,
7. a spravedlivého Lota ztrápeného nestydatým chováním těch zvrhlíků vysvobodil,
8. neboť když ten spravedlivý muž mezi nimi bydlel, trýznil den za dnem svou spravedlivou duši tím, co viděl a slyšel: jejich zločinnými skutky.
9. Pán tedy umí vysvobozovat zbožné z pokušení, nepravé pak trestat a zachovávat ke dni soudu,
10. a zvláště ty, kteří jdou za tělem v poskvrňující žádosti, pohrdají vládou, jsou drzí, samolibí a neostýchají se tupit hodnostáře.
11. Přitom ani andělé, kteří jsou větší v síle a moci, nevynášejí proti nim před Pánem potupný rozsudek.
12. Tito se však jako nerozumná zvířata, z přirozenosti narozená k polapení a záhubě, rouhají tomu, co neznají. Ti zahynou svou vlastní zkažeností.
13. Ponesou odplatu nepravosti jakožto ti, kdo považují za rozkoš denní hýření. Jsou to poskvrny a vady; když s vámi hodují, hýří ve svých klamech.
14. Oči mají plné cizoložstva a neschopné přestat hřešit, lákají nestálé duše, srdce mají vycvičené v lakomství. Tito synové prokletí
15. opustili přímou cestu a zabloudili, neboť následovali cestu Baláma, syna Bosorova, který si zamiloval mzdu za nepravost.
16. (Za svůj přečin však dostal pokárání: němá oslice promluvila lidským hlasem a zabránila prorokovu bláznovství.)
17. Jsou to studny bez vody, mračna hnaná vichřicí, pro něž je na věčnost zachována černota tmy.
18. Když honosně řeční o marných věcech, lákají žádostmi těla a nestydatostmi ty, kdo právě utekli od těch, kteří žijí v bludu.
19. Slibují jim svobodu, sami jsou však otroky zkázy, neboť kým je kdo přemožen, tím je také zotročen.
20. Jestliže se totiž ti, kdo skrze poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista unikli poskvrnám světa, do nich znovu zapletou a jsou jimi přemoženi, jsou jejich poslední věci horší než první.
21. Bylo by pro ně lepší nepoznat cestu spravedlnosti, než se po jejím poznání odvrátit od svatého přikázání, jež jim bylo vydáno.
22. Stalo se jim však to, co se říká v tom pravdivém přísloví: "Pes se vrátil ke svým zvratkům" a vykoupaná svině k válení v bahně.

3. kapitola

1. Milovaní, toto je již druhý dopis, který vám píši. V nich skrze upomínání probouzím vaši upřímnou mysl,
2. abyste pamatovali na slova předpověděná svatými proroky a na přikázání vydaná námi apoštoly Pána a Spasitele.
3. Vězte především to, že v posledních dnech přijdou posměvači chodící podle svých vlastních žádostí
4. a budou říkat: "Kde je ten slib o jeho příchodu? Co zesnuli otcové, všechno zůstává tak, jak to bylo od počátku stvoření!"
5. Úmyslně totiž pomíjejí to, že nebesa byla již odedávna a země povstala Božím slovem z vody a skrze vodu;
6. a tou vodou byl tehdejší svět zatopen a zničen.
7. Ta nynější nebesa a země jsou pak tímtéž slovem zachována a střežena pro oheň, ke dni soudu a záhuby bezbožných lidí.
8. Tato jedna věc ať vám však není skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a tisíc let jako jeden den.
9. Pán neotálí s naplněním svého slibu, jak si někteří myslí, ale je k nám trpělivý, neboť nechce, aby někteří zahynuli, ale aby všichni došli k pokání.
10. Pánův den však přijde jako zloděj v noci. V ten den nebesa s hřmotem pominou, živly se rozplynou žárem a země i všechny výtvory na ní budou spáleny.
11. Když se tedy všechno má rozplynout, jací musíte být ve svatém chování a zbožnosti vy,
12. kdo očekáváte a spěcháte k příchodu Božího dne, pro nějž se nebesa rozplynou ohněm a živly roztaví žárem?
13. Podle jeho zaslíbení však očekáváme nová nebesa a novou zemi, v nichž přebývá spravedlnost.
14. Proto, milovaní, očekávejte tyto věci a snažte se, abyste jím byli shledáni v pokoji jako neposkvrnění a bezúhonní.
15. Trpělivost našeho Pána pak mějte za spásu, jak vám také podle moudrosti, jež mu byla dána, psal náš milovaný bratr Pavel,
16. jako to činí i ve všech ostatních epištolách, v nichž mluví o těchto věcech. Jsou v nich některá nesnadno srozumitelná místa, která nevědomí a nestálí lidé ke své vlastní záhubě překrucují, tak jako i ostatní Písma.
17. Ale vy, milovaní, protože to víte předem, chraňte se, abyste nebyli strženi bludem těch zvrhlíků a neodpadli od své stálosti.
18. Rozrůstejte se pak v milosti a poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista, jemuž buď sláva nyní i na věčné časy. Amen.