Pečení úhoři

"Mistře, vy nám tady nejdřív kážete, že mysl je svou podstatou v klidu, a když skončíte, tak se všichni marně celý den snažíme, abychom toho ztraceného klidu nabyli."

"Protože sami věříte, že jste o něco přišli."

"A jak to vlastně děláte vy?"

"Naučil mě to jeden mnich. Když jsem byl malý chlapec, prodával můj tatínek na trhu pečené úhoře. Dodneška se pamatuji, jak krásně voněli. Tenkrát šel okolo ten zvláštní mnich, zastavil se, usmál se na mě a zhluboka se nadechl. Utíkal jsem za ním:

"Ošklivý mnichu, ty nám kazíš obchod, nadechneš se naší vůně, a pak si jdeš dál a nezaplatíš."

Mnich se usmál podruhé:

"Když je to tak vážné, tak ti zase vrátím, o co jsi přišel," řekl a potom zvolna a hluboce vydechl. V tu chvíli jsme se rozesmáli oba."