Pařez

Zbytky hradu Pařez ční na konci Prachovských skal již po několik staletí. Hrad se stal kdysi sídlem loupežníků, ale později vyhořel a lapkové jej museli opustit. Avšak navraťme se do doby vzniku hradu, ke kterému se váže podivuhodná pověst.

Za těch dávných časů se konal výlov jičínského rybníka u Ostružna. Mnoho ryb tenkrát rybáři vylovili, sítě měli úplně plné. A tu se najednou mezi rybkami cosi zablýsklo. Jeden z rybářů, snad Václav mu říkali, sáhl do sítě a vyndal od bahna špinavou lahvičku.

Očistil ji a schoval do kapsy. Již se blížil večer, když se rybáři počali rozcházet do svých domovů. Václav pospíchal do své chaloupky, usedl ke stolu a ačkoliv byl velice hladový, nenajedl se hned, ale vytáhl z kapsy tajemnou lahvičku.

Nablýskal ji tak, že až oči přecházely a dlouho se na ni díval. Najednou jako by zaslechl slabounké volání. Zaposlouchal se pozorně a brzy si všiml, že hlásek vychází z lahvičky, kterou držel v ruce.

Když se lépe podíval, spatřil uvnitř maličkého, téměř průhledného mužíčka. Duch prosil, aby jej rybář vysvobodil. Za odměnu mu slíbil, že mu splní tři přání. Muž nevěděl, co by si mohl od ducha přát, ale i přesto se rozhodl láhev otevřít.

Rybář však neměl tušení, jakou má mužík moc a sílu. Otevřel rychle lahvičku a duch vylétl oknem ven a hodnou chvíli ho nebylo vidět. Kdyby Václav věděl, že první tři věci, kterých se duch dotkne, se stokrát zvětší, jistě by lahvici neotvíral tak zbrkle.

Pověst praví, že duch se dotkl právě pahýlu stromu a z něho vznikl hrad Pařez. Stejně tak tomu bylo u dalších dvou hradů. Kost vznikla z odhozené kostičky a hrad Pecka z obyčejné třešňové pecky.

Poté,co se duch dotkl těchto tří věcí, navrátil se k rybáři, ale již neměl žádnou čarovnou moc, a proto jej Václav zavřel zpět do lahvičky. A co se s ní stalo, to už nikdo neví.