Palmový olej

Mizející pralesy a nárůst velkoplantážních monokultur. Příčina jediná. Lukrativní byznys s nejpopulárnějším rostlinným olejem na svět - palmovým olejem. Negativně je ovlivněno životní prostředí a klima.

Palmový olej je v Evropě nejběžněji používaným rostlinným tukem. Najdeme ho téměř v 50 % balených výrobcích – v potravinách (sušenky, čokoláda, zmrzlina, bramborové lupínky atd.), v kosmetice, v čisticích prostředcích, krmivech pro zvířata a v rostoucí míře také v pohonných hmotách, jelikož slouží jako surovina pro výrobu bionafty. S palmovým olejem tedy přicházíme do styku denně a přitom většina jeho produkce pochází z rozvojových zemí. Mezi největší producenty patří především Indonésie a Malajsie, odkud pochází přes 80 % celosvětového objemu palmového oleje.

Kromě toho, že má všestranné využití, se palmový olej vyznačuje také vysokou produktivitou. Výnosy jsou mnohem vyšší než u jiných rostlinných olejů a náklady na výrobu naopak nižší, a to především díky nízké ceně pracovní síly v zemích, kde se palmy olejné pěstují.

I díky těmto vlastnostem jsme v současnosti svědky toho, jak monokulturní velkoplantáže této plodiny zaplavují zemědělskou půdu napříč kontinenty, což způsobuje celou řadu negativních důsledků na životní prostředí a na klima. Mezi ty patří rozsáhlé a rychlé odlesňování, které má zásadní dopad na biodiverzitu a na přírodní zdroje, jako například na dostupnost a kvalitu vody a vyčerpávání a erozi půdy.

V souvislosti s odlesňováním je třeba zmínit i obrovské množství emisí skleníkových plynů uvolňovaných do atmosféry, které způsobují globální oteplování. Dalším z dopadů je ničení původního deštného pralesa často spojené s nelegálním záborem půdy a vytlačením původních obyvatel. V porovnání s negativy průmysl s palmou olejnou nepředstavuje dostatečný přínos k ekonomickému růstu producentské země.

Zdroj: glopolis.org