Osm veršů výcviku mysli
01.06.2014 12:17
S přáním dosáhnout nejvyššího cíle,
cennějšího než klenot splněných přání,
kéž pro dobro všech cítících bytostí
chovám neustále každou z nich s láskou ve svém srdci.
Kdykoliv jsem ve společnosti druhých,
kéž se považuji za nejnižšího mezi všemi
a z hloubi svého srdce
pokládám ostatní za přednější.
Při všech svých činech budu zkoumat vlastní mysl,
a jakmile se objeví rušivé myšlenky či emoce,
které jsou hrozbou pro mne i druhé,
kéž se jim pevně postavím a odvrátím je.
Když vidím bytosti s nepříjemnou povahou,
sužované silnou zlobou a utrpením,
kéž si jich cením jako vzácného klenotu,
který je těžko k nalezení!
Když mne druzí ze žárlivosti
urážejí, pomlouvají a pohrdají mnou,
kéž na sebe vezmu všechnu porážku
a jim věnuji vítězství.
Když mne těžce zraní a ublíží mi člověk,
kterému jsem pomohl
či do kterého vkládám velké naděje,
kéž ho vnímám jako svého vzácného učitele.
Zkrátka, kéž přímo i nepřímo
věnuji užitek a radost všem svým matkám
a v tichosti na sebe beru
všechno jejich trápení a bolest.
Kéž tuto praxi neposkvrním
znečištěním osmi světských zájmů.
Kéž rozpoznám, že všechny věci jsou iluzí,
a zbaven ulpívání se vysvobodím ze zajetí.