Optické spektrum

V roce 2012 bylo při sledování úderu obyčejného blesku mezi zemí a mrakem získáno (v roce 2014 publikováno) první optické spektrum kulového blesku. Během 1,64 s trvání kulového útvaru byly zaznamenány čáry atomárního neutrálního křemíku, vápníku, železa, kyslíku a dusíku (naproti tomu v mateřském blesku zářil hlavně ionizovaný dusík). Teplota kulového blesku nebyla určitelná přesně, ale byla nižší, než u mateřského blesku (tedy jistě pod 15000–30000 K). Byly zaznamenány oscilace jasu (a pravděpodobně i teploty) na 100 Hz, dané přítomností 50 Hz vysokonapěťového elektrického vedení v blízkosti.

Kulový blesk lidi dosud spíše překvapoval a děsil, náhodnost jeho výskytu znemožňovala jeho přesnější analýzu. Trojice čínských vědců, Ťien-jung Cchen , Pching Jüan a S’-min Süe, měla vlastně ohromné štěstí, že se jev objevil právě na místě, kde monitorovali bouřku a blesky na Čching-chajské plošině. Záznam dlouhý jen 1,5 sekundy zachycuje kulový blesk krátce po vzniku. Asi pět metrů velká zářící sféra během toho v rychlosti 8 m/s několikrát změnila barvu ze světle fialové na bílou, oranžovou, znovu na bílou a nakonec červenou.

Jediné, co se nepodařilo zachytit, byl zlomek sekundy, kdy blesk udeřil do země, protože vysokorychlostní kamery (3000 snímků za sekundu) neběží nepřetržitě, ale pravidelně se na okamžik vypínají. Spektrální analýza snímků však podle studie zveřejněné v Physical Review Letters prokázala jasné emisní stopy křemíku, železa a vápníku - hlavních složek půdy.

To potvrzuje teorii, že zdrojem energie kulového blesku je žhnoucí půda. Zároveň však vědce zaujala proměnlivá intenzita radiace úkazu kolem hodnoty 100 Hz. Což může údajně souviset i s blízkostí elektrického vedení s frekvencí 50 Hz. Unikátní záznam také zaujal tím, že emisní čáry dusíku a kyslíku se pohybovaly vyšší rychlostí než emisní čáry křemíku, železa a vápníku. To by napovídalo skutečnosti, že v kulovém blesku jsou hned dva zdroje záření.

Kulový blesk dlouho patřil k nejzáhadnějším jevům na zemi. Existuje řada svědectví o náhlém zjevení zářících koulí o rozměrech od centimetrů po metry, které pohybují rychle a nepředvídatelně a jejichž životnost je jen několik sekund. Kulový blesk může prý proletět oknem, objevit se v letadle, či prohnat vyděšené stádo krav. Hlášeny byly i oběti kulového blesku.

Jak se nyní ukazuje tak nejblíže pravdě se v roce 2000 dostali novozélandští vědci, kteří vyslovili teorii, že kulový blesk způsobuje úder blesku do půdy bohaté na křemík. Následně se v roce 2006 podařilo izraelským vědcům vytvořit v laboratoři obdobu kulového blesku - s pomocí elektrického výboje na křemíkové destičce. Nicméně důkaz, že v přírodě vzniká kulový blesk obdobně, až dosud chyběl.
 

Zdroj: https://www.national-geographic.cz