Okultisté a mágové proti nacistům

V okultistických kruzích se pohyboval i kontroverzní excentrik jménem Felix Achille de la Cámara. V Československu narozený Španěl měl široký záběr: vedl nakladatelství i divadla, chrlil brakové romány jako Černý mág nebo Ve spárech démonů, pracoval také jako scenárista či novinář.

Jeho životopis má řadu temných položek – antisemita Cámara byl členem Národní obce fašistické, organizace Vlajka a zřejmě i SA. Za okupace působil jako filmový poradce v kulturním oddělení říšského protektora, podle jeho námětu natočil Otakar Vávra protektorátní hit Dívka v modrém.

Jak skončil Cámarův dobrodružný život, není zcela prokázané. Traduje se, že jej v květnu 1945 z jeho bytu na pražské Kampě vylákal malý chlapec a gardisté ho zavraždili. Podle jiné verze hned po válce odjel do Španělska, toulal se po světě a v červenci 1952 zemřel ve Venezuele.

Podle některých zdrojů nemohl za války publikovat a byl sledován i proslulý parapsycholog a léčitel Břetislav Kafka z Červeného Kostelce na Náchodsku. Podle jeho stejnojmenného vnuka to však není prokázané. Kafka se věnoval především experimentům s hypnózou. „Za války se samozřejmě bál o rodinu. Věděl, že výsledky jeho bádání by ji mohly ohrozit, takže raději přestal,“ řekl iDNES.cz Břetislav Kafka.

O nadpřirozených schopnostech jeho dědečka se nejen pod Orlickými horami šířily legendy. Pokusům a léčitelství se přitom věnoval při zaměstnání – s bratrem vlastnil řezbářskou a sochařskou dílnu. „On byl hrozně hodný člověk, ale žil svým bádáním, protože u něj se dveře nezavřely. Spousta lidí ho žádala o pomoc,“ uvedl Kafka s tím, že si za to jeho dědeček nikdy nevzal ani korunu.

K předním meziválečným okultistům patřil také zcestovalý vídeňský Čech František Kabelák. V Praze se usadil v roce 1936 a záhy se stal díky rozsáhlým znalostem magie a židovské mystiky kabaly jedním z klíčových členů spolku Universalia.

Za okupace mu sice gestapo zabavilo knihovnu a byl zmobilizován do polovojenského útvaru Technische Nothilfe, který odklízel následky náletů, vážnější problémy – zřejmě kvůli německému občanství – jej však nepostihly.

Po válce odešel s rodinou na sever Čech a hodně času trávil pohroužen do magických experimentů v chýši, kterou si zbudoval na opuštěném místě v lese u pohraniční obce Telnice. Jeden z posledních pamětníků bohatýrských časů českého ezoterismu zemřel v srpnu 1969.

Kolem okultistů se postupně vytvořila také řada mýtů. Týká se to například hermetika, iluzionisty a léčitele Františka Bardona. Vyučený zámečník mimo jiné pořádal pod uměleckým jménem Frabato přednášky a jakési kouzelnické šou, při kterých diváky udivoval čtením dopisů z uzavřených obálek nebo hledáním předmětů se zavázanýma očima. Ve svém domě v rodné Opavě si také zbudoval laboratoř, v níž z nasbíraných bylin vyráběl léky a tinktury.

O mezinárodně zřejmě nejznámějším českém okultistovi se uvádí, že pobýval v koncentračním táboře Breslau (tedy v polské Vratislavi). Podle vzpomínkové knihy jeho žáka Milana Kumana a syna Lumíra Bardona (na dotazy iDNES.cz nechtěl odpovědět) zde dokonce „musel sbírat uťaté hlavy popravených“ a po bombardování ke konci války uprchl. Pohnutý příběh má však jedno slabé místo: v Breslau žádný nacistický lágr nebyl.

„Bardon kolem sebe zcela záměrně vytvářel aureolu vlastní výjimečnosti a to i za cenu, že si o sobě vymýšlel spoustu informací, které s realitou nemají mnoho společného. Zjevně i Bardonův údajný pobyt v koncentračním táboře je pouhou nepodloženou smyšlenkou,“ řekl iDNES.cz Branislav Dorko, ředitel Státního okresního archivu Bruntál.

Bardon, který za okupace vystupoval jako Němec, ale podle něj do konfliktů s režimem skutečně přišel. V roce 1940 dostal pokutu deset říšských marek za údajné porušení zákona o potírání pohlavních nemocí. „Na základě rozhodnutí Zemského soudu v Opavě byl téhož roku odsouzen z důvodu praktikování hypnózy a okultismu. V opavské věznici pobyl minimálně několik týdnů, a z toho důvodu byl také následně vyloučen z SA,“ doplnil Dorko.

Na charismatického ezoterika si nakonec došlápli komunisté. Jak na webu opavského magistrátu uvedl historik Josef Gebauer, v dubnu 1958 Bardona zatkli kvůli nedovolené výrobě a přechovávání alkoholu v lécích. Na soud už nedošlo – v červenci téhož roku Frabato zemřel v brněnské vězeňské nemocnici na zánět slinivky břišní.

Zdroj: https://zpravy.idnes.cz