Oděv

Na zobrazení oděvu mají vliv doba a pojetí umělce. Lze sice nalézt malé rozdíly v oblečení u severo– a jihoindických znázorněních, přesto existují určité stále se opakující charakteristické znaky se symbolickým významem. Většina klasických vyobrazení je kreslena se značně úsporným ošacením, ovšem bohatě zdobeným. Oblečení dolní části těla je většinou hustě složeno, přesto hladce objímá nohy. Jsou zde jemné rozdíly u mužských (kaččha) a ženských (dukúla) provedení. Kromě k patě sahajícího roucha lze také spatřit krátké, rovněž bohatě zdobené bederní roušky (kaupína). U mužských stejně jako ženských postav jsou tyto části oděvu uvázány nápadným pásem. Až na šperky mají mužští bohové horní části těla nahé, bohyně obvykle nosí pásy přes hrudník.

Višnu (Pítámbara) nosí zvláštní zlaté roucho, které symbolizuje védy: světlo pravdy září skrze svatá slova jako třpyt božského světla skrze Višnuovo roucho.

Když je božstvo zobrazeno nahé, jde o jeho asketickou formu. Kupříkladu Śiva je někdy znázorňován jako žebrák oblečen v bílém popele se sandály.

Popruhy
Popruhy nošeny bohyněmi jsou většinou nazývány katisútra. Když se popruh skládá z osmi jednotlivých pásů, jedná se o mékhalu, která poskytuje ochranu a daruje plodnost. Proto se dřív používala ke zvláštním rituálům k prosbě bohů o déšť nebo ochranu před záplavami. U mužských bohů se popruh většinou jmenuje katibandha. Podobá se spíš bedernímu pásu a je často zdoben lvími hlavami a motivy hadů.

Prsní pásy
Na jihoindických vyobrazeních nosí bohyně často okolo hrudě prsní pás, který je s delšími pásy upevněn šperkem (kučabandha) u krku. V severní Indii lze spíš najít více pásů, nebo také šátek, probíhající šikmo přes prsa (stanóttaríja). Hrůzostrašné bohyně a démonky používají jako prsní pás hada, jehož hlava se nachází uprostřed prsou a dívá se hrozivě na pozorovatele. U mužských božstev, zejména u Kršny a Ganéśi, lze pod žebry vidět široký pás, udarabandhu. V případě Ganéśi jde také o hada. Pás, který nosí Śiva-Natarádža na svých prsou, se nazývá uras-sútra.