O starci Makáriovi se říkalo, že se řídil tímto pravidlem: když mu bratři nabídnou víno, vypije ho kvůli nim, ale kvůli jednomu pohárku vína nebude pít celý den vodu. Jeho učedník o tom věděl, proto řekl bratřím: "Nedávejte mu víno, nebo se bude mučit v kelii." Když se to bratři dozvěděli, víc mu už nenabízeli.

Jakýsi starec zápasil jednou ráno s myšlenkou, aby neokusil jídlo do třetí hodiny. Když přišla třetí hodina, rozhodl se vydržet do šesté. Když dobilo šest, namočil chléb a sedl si za stůl, ale opět vstal a pravil: "Vydržím do deváté." Nastala devátá hodina a starec, když se pomodlil, uviděl sílu ďáblovu jako dým vycházející z něho. Takto ho opustil hlad.

Říkalo se, že ctihodný Eleazar uměl přemáhat své touhy. Stalo se, že se mu zachtělo pojíst rybu. Připravil si ji, postavil před sebe a nedotýkaje se jí, kořil se v zdrženlivosti. Nedotknuté jídlo se po čase začalo rozkládat. Tehdy si starec řekl: "Teď jez, kolik chceš!" (OCM 11/97)