O konspiračních teoriích, fungování systému a transformaci vědomí

Na AC24 jsme před časem přinesli článek, který se setkal s velkým ohlasem. Šlo o příběh Tomáše Keltnera, který pracoval v tajné službě, kde získal nejvyšší prověrku NBÚ a NATO, jako bodyguard českých ministrů a coby člen elitní jednotky SOG prošel zeměmi s válečnými konflikty. Ve vyšších patrech systému si ale postupně uvědomil, že věci fungují úplně jinak, než si myslel, demokracie a lidská práva jsou jen prázdnými pojmy, které naprosto neodpovídají realitě, a vše je „připravený a naplánovaný“. Začal rovněž pracovat se svými emocemi a věnovat se práci s vědomím a jeho probouzením. Výsledkem byla kniha Transformace vědomí, jíž se bez reklamy prodalo na české poměry výjimečných 10 000 kusů, a následný druhý díl. Dnes přednáší a radí lidem, jak na to. (Foto: Bára Prášilová)

I proto jsme se rozhodli, že pro čtenáře AC24 připravíme seriál, ve kterém využijeme jeho zkušeností. Zvolili jsme poměrně odvážný způsob – jít docela do hloubky a dotýkat se věcí, o kterých jste zatím pravděpodobně nikde neslyšeli v souvislostech, maximálně sem tam nějaký střípek. Uvědomujeme si, že ne každému se bude zamlouvat, co se dozví. Někdo možná bude kroutit hlavou, někdo se dokonce bude rozčilovat a nadávat, každý ať si ale zvolí sám, co do svého vědomí připustí, a na co je pro něj ještě příliš brzy. Zpětná vazba, včetně nadávek, je vítána; ptejte se na to, co vás zajímá. Budeme společně hledat odpovědi. Podle našeho mínění nazrává doba, kdy je důležité porozumět věcem, o jejichž existenci možná tušíme, ale dlouho jsme je přehlíželi. Je načase to změnit.

 

Milan Vidlák: Když jsme spolu nedávno dělali rozhovor o tom, jak se stát svobodnou, ničím a nikým neovládanou bytostí, narazili jsme na téma konspiračních teorií. Tedy téma, které zdejší čtenáře jistě zajímá. Naznačoval jste, že většina těchto teorií bývá pravdivých, nicméně je zde jistá zrada. Jaká?

 

Tomáš Keltner: Všeobecně rozšířený názor (teď nemluvím o lidech, kteří stále ještě věří oficiálním verzím událostí) je takový, že konspirační teorie je produktem člověka, který byl insiderem, byl někde uvnitř nějaké organizace nebo operace a z nějakého důvodu odešel a začal mluvit. Tak to bohužel není. Konspirační teorie jsou ze své podstaty produktem Systému, který je vytváří ke své vlastní potřebě. A to následujícím způsobem, je to jeden ze zpravodajských postupů: Systém vytvoří konspirační teorii, která se zakládá na tématu, jež je pravdivé (skutečné), a pustí k tomu něco málo pravdivých informací právě skrze lidi, kteří takzvaně byli uvnitř a rozhodli se mluvit. Tak se takzvaná konspirační teorie dostane na povrch. Je to nejlepší způsob, jak Systém může zjistit, kteří lidé jsou s ním a kteří proti němu. Teď mluvím o tom hlavním systému, „Matrixu“. Zjistí to tak, že odpůrci systému „slyší“ a reagují na konspirační teorie a jdou za nimi, resp. za těmi, kteří jsou zdroji těchto informací.

 

Chcete říct, že člověk, který „mluví“, je nástrojem Systému a ani o tom nemusí vědět?

Většinou to neví. Protože kdyby říkal něco skutečně nebezpečného, měl by nehodu a nikdo by se nikdy nic nedozvěděl. Takový člověk už může být vnitřně tak vyprázdněný, že je skutečnou loutkou, která ale v tu chvíli svléká uniformu vojáka, jenž bojuje za Systém, a posouvá se záměrně, uměle do pozice zrádce, který začíná mluvit. Tím získává velkou věrohodnost. Ten člověk je ale v zásadě nesvobodný. On se jen může domnívat, že je to jeho rozhodnutí. Ale je pouze součástí hry Systému a hraje určitou hru dvojitého agenta. Systém ho sám ze své vůle vyvrhne, Systém mu dovolil, aby na něj říkal pravdu, přesněji řečeno tu část pravdy, kterou Systém dovolí a která mu až tak neublíží.

 

Jak se to stane?

Člověk, který takzvaně zradí, je Systémem velmi pečlivě vybírán. Musí splňovat určité předpoklady, které Systém pro svou legendu potřebuje. Ale jak to funguje: Systém vybere člověka, vybaví ho pravdivými informacemi a vytvoří se kolem toho konspirační teorie. Konspirační teorie je svým způsobem pravda o ději, který Systém veřejně popisuje jinak. A většinou bývá v naprosto přímém rozporu s oficiální verzí, kterou o události říká Systém. Záleží na tom, čeho tím chce Systém docílit. Konspirační teorie má v sobě vždycky pravdu, protože pravda je světlem, magnetem pro další lidi, aby k tomu konspiračnímu teoretikovi přišli a naslouchali mu. V tom je celé to kouzlo. Systém vyplodí konspirační teorii, dá jí takzvaný (reklamní) nosič nebo nosiče, jako třeba herci dají tvář nějakému produktu. Všechny atributy konspirační teorie ale Systém unese. To, co nám Systém dává, už ho neohrožuje.

Wow, přišli jsme na to, co bylo 11. září. Ale Systém sám to dal... Pokud má Systém nosiče, kteří to šíří, cílem je, aby se k nim pomalu začali slétávat jako můry ke světlu lidi, na které by ten Systém jinak obtížně přicházel. Chápete? Ti lidi se vlastně dekonspirují, projeví se sami od sebe tím, že přijdou na konkrétní webové stránky, diskutují, sympatizují s tím – to všechno má Velký bratr kompletně pod kontrolou, celý náš život je totiž pod kontrolou Systému. Prodavačce v obchodě je úplně jedno, co se stalo 11. září, ale ta taky neudělá nikdy revoluci a nic proti Systému. Ale ti lidi, co se o to začínají zajímat, se shlukujou. A Systém není hloupej, a tak to přiživuje a přiživuje. Tím, že pronásleduje ten nosič, přidává mu ještě na věrohodnosti, protože obecenstvo si říká: No podívejte se, tenhle pán říká pravdu, protože mu vyhrožují zabitím a šikanují ho. A když ho dokonce zabijou, to je nejvíc, tím si lidi řeknou, že určitě znal a říkal celou pravdu.

 

Zajímá mě to 11. září, píšu o tom seriál...

Pro nás je ale důležitá jedna věc. To, co ten Systém dá, ho neohrožuje. To je zásadní si uvědomit.

 

Bylo mi jasné, že neodhalím celou pravdu, nanejvýš možná její zlomek, a část informací a zdrojů, které použiju, mohou být zkreslené či neúplné. Znamená to ale, že jsme od pravdy o tolik dál, než tušíme, a dělají z nás úplné blbce? Prostě chtějí, abychom se dozvěděli takzvanou „pravdu“, je to ale jen kousek, navíc s posvěcením Systému?

Ano. Samozřejmě že se to stalo jinak, než říká oficiální verze a že to byl inside job. Ale to nejdůležitější a nejpodstatnější se opravdu zatím nedozvíme.

 

O co tedy Systému jde?

Získat naši pozornost a nasměrovat ji tam, kam chce on. On nám hodí drobky pravdy a informací a my k nim utíkáme. A přehlídneme něco jiného. Když chcete vyloupit banku, na druhé straně města rozpoutáte teroristický útok, všichni hasiči a policajti se sjedou tam a vy můžete v klidu pracovat. On nám dá pravdu, ale pravdu – nebo konspirační teorii sycenou pravdou –, která ho neohrozí. Já bych to přirovnal například k technologiím. Americká armáda uvolnila GPS systém v roce 2000, kdy se technologie začala šířit mezi lidmi. Jéé, máme vyspělou technologii, chodíme s GPS a myslíme si, že už jsme skoro jako NASA. Uvědomte si, jakou technologii oni musí mít v ruce, když nám dali GPS.

Já můžu z vlastní zkušenosti říct, že když jsem pracoval v tajné službě, tak jsme v roce 1997 nebo 98, protože jsme se stali nárazníkovým pásmem zločinu z východu, od německých kolegů dostali jejich techniku – bylo to pro ně ekonomicky výhodnější, abychom jim nějaké zločince odchytali my. V té době jsem byl v supertajném oddělení, které pracovalo se zařízením, jež umožňovalo bezkontaktní sledování – sledování věcí a osob bez přímého fyzického kontaktu živého člověka (tzv. sledovače), což do té doby nikdy nebylo možné.

Jednoho dne jsem se při rozhovoru s německými kolegy dozvěděl, co to je vlastně za techniku a kde se vzala. A oni řekli, samozřejmě nemůžu říct, že to jejich vyprávění bylo stoprocentně pravdivé – nevidím ale důvod, proč by nebylo –, že ta technika přišla z USA už na konci 80. let. Němci tu techniku, ze které my jsme byli paf v roce 98, používali už minimálně deset let. To byla doba, kdy začínaly mobily, my jsme v té době spolu komunikovali vysílačkami s dosahem půl kilometru ve městě... A pozor – ti Němci také říkali, že Američani tuto technologii používali už za druhé světové války na hledání nepřátelských ponorek. Představte si, kde technologicky USA jsou a kde se asi nacházejí dneska. Takže diskuse o tom, jestli lze nebo nelze někoho sledovat, je naprosto lichá…

Poslední technologický výkřik, se kterým já jsem se setkal, byla technologie, díky níž se paprskem sledovalo okno místnosti, ve které někdo psal na počítači s dnes již historickým CRT monitorem (takový jako stará televize). Vy jste podle chvění okna dokázali dekódovat, co sledovaný píše. Jak se jednotlivá písmenka rozsvěcela na monitoru, ovlivňovalo to frekvenci v místnosti. A tenhle přístroj skrze paprsek opřený o sklo to dokázal dekódovat a odlišit od všech ostatních věcí v místnosti, včetně třeba rozhovorů, a vám se na monitoru objevovalo přesně to, co se objevovalo na monitoru sledovanému. A to se bavíme o době před 15 lety. A když si vezmete, jaký byl technologický skok s mobilními telefony, tak si vůbec nedělám iluze, že ta technika, kterou má k dispozici Systém a jeho pohůnci, je na nepoměrně vyšší úrovni. Hází nám drobky, abychom si mysleli, že máme prst na tepu doby, ale v žádném případě ho nemáme.

 

Co z toho vyplývá?

Čím víc my tomu budeme věnovat pozornosti, tím míň pozornosti a energie budeme mít na to, abychom si všimli něčeho, co nám Systém nenese na stříbrném tácu s nápisem konspirační teorie: „Pozor, tady vám někdo říká pravdu.“ To je celé jenom divadlo a hra. Naposledy Snowden... Je možné, že on si myslí, že něco dekonspiruje, ale ten Systém to ví a má to pod kontrolou. (O tom svědčí například informace, že data od Edwarda Snowdena údajně prozradila, že americké úřady pozitivně testovaly tělo Usámy bin Ládina podle vzorků odebraných po jeho údajném zabití v Pákistánu; bin Ládin totiž s největší pravděpodobností zemřel už někdy kolem roku 2001 – pozn. aut.) Nechci říct, že úplně všechno je tak, jak jsem řekl, jsou samozřejmě informace, zásadnější informace, které hovoří o finančním systému, o těch bankovních kartelech, které v podstatě vládnou, o nadpolitických systémech a systémech, které ovládají politické systémy skrze politiky – informace, které hovoří o těchhle nadpatrech, tak ty já bych už nenazýval konspiračními teoriemi, to bych nazýval prostě pravdou. Konspirační teorie jsou ty, které mají kolem sebe tu show. Problém je taky v tom, že jako konspirační teorie se dnes označuje všechno, co je mimo mainstream.

 

Na tohle, co říkáte a já píšu, by mohl někdo namítnout, jak to, že nás to nechají psát. Nebo je to Systému jedno a nejsme pro něj důležití?

Systém je téměř dokonalý, tady je důležité to slůvko „téměř“. Není dokonalý. Čas od času bylo možné něco říci, ale trvalo většinou velmi krátkou dobu, než takovou nekázeň Systém zastavil. Nyní se mění mnoho ve světě, jak jsme ho znali. Mocní tohoto světa mají plné ruce práce se zachováním svých pozic a přípravou finální „války“, resp. se způsobem jejího vyvolání.

Dá se říci, že to, co my jsme schopní nyní říkat a psát, ho už stejně neohrozí a plány nezmaří. Může to ale umožnit mnoha lidem otevřít oči, takzvaně se probudit. V tom hraje velkou roli internet, proto bude podle mě omezen ještě víc, než už nyní je. Postupně dojde ke kolapsu těchto technologií a domnívám se, že to bude nikoliv zásahem „mocných“ politiků, ale jakoby náhoda, spíš přírodní nehoda, přírodní katastrofa, která znemožní používání elektronických přístrojů tak, jak to nyní známe, stejně jako bude problém s produkty z umělé hmoty. Samozřejmě za tím vším stojí Systém.

 

Co když i vy jste produktem Systému?

Ano, to je logická úvaha. Na to si musíte odpovědět sami a samozřejmě definitivní odpověď nám dá až čas. Já mohu jen uvést k zamyšlení tuto tezi – produkty Systému (ti, o kterých se bavíme) přicházejí s konspiračními teoriemi, tedy s konkrétními informacemi, které jsou v rozporu s oficiální verzí. Já ale hovořím o obecných principech, odkrývám obecné postupy, jak a proč se připravují konspirační teorie, přináším techniky, jak hledat pravdu, a nechávám člověka, aby sám aplikoval tyto techniky na to, co ho zajímá. Nepřináším rádoby nové a konkrétní informace, nepřináším „rybu“, ale ukazuji, jak postupovat v odkrývání pravdy – „učím rybařit“…

 

Člověk asi nejprve věří v Systém, pak zjistí, že je založený na lži, a často udělá tu chybu, že se přikloní automaticky na druhou stranu a automaticky přejímá opačné verze – z extrému do extrému. Jak se v tom ale má někdo vyznat a nezbláznit se?

Ta výhodnost pro nás spočívá v tom, že každá taková konspirační teorie nebo informace se dostane mezi lidi, a proto je dobře, že jsou lidi, kteří to šíří... Nezáleží na tom, jakou konkrétní informaci to přinese. Důležité je, že například váš článek o 11. září přinese určitou abstraktní informaci o tom, že je to jinak. A tahle samotná věc způsobí transformaci vědomí, to, že lidé se odpoutají od toho, že je to tak, jak se říkalo v televizi. Už to vyvolává ve vědomí proces, kdy člověk přestává být přímo napojený na tento zdroj informací. Navíc vy nemusíte přijímat celou konspirační teorii, někdy si jednotlivé věci v nich dokonce odporují, ale dávat si věci do souvislostí, rozlišovat a hledat pravdu sám, přemýšlet, všímat si detailů.

 

Takže ten hlavní přínos může být v tom, že začneme být imunní vůči propagandě?

Ano, o něco víc. Anebo když mi někdo něco řekne, automaticky to nevezmu jako fakt, ale jako jednu z variant – prozkoumám to a uvidím. Proto je důležité se o tom bavit, aby lidi přestali být ovce a kývat slepě na to, co jim řekne takzvaná autorita, jedno jestli novinářská, politická, učitelská, duchovní nebo portál shromažďující konspirační teorie.

 

Může se teď stát, protože takových lidí přibývá, že opravdová pravda bude vycházet najevo?

Myslím, že jsme stále ve fázi, kdy to má ještě Systém pod kontrolou. Informace, které se dostávají ven, jsou pro Systém stále neohrožující. Domnívám se, že jsme na pokraji doby, kdy právě skrze odkrývání nikoli konkrétních informací, ale principů jejich šíření, skrze pochopení těchto principů se můžeme začít odpoutávat, odpojovat od Systému, což je podle mého názoru nevyhnutelný krok, ale stejně tak je nevyhnutelný smrtelný zápas Systému „o svůj život“, o čemž hovoří řada náboženství v různých podobách. To je ten finální boj, ke kterému brzy dojde, bez ohledu na to, jaký ten boj bude mít podobu. To záleží samozřejmě na úrovni vědomí většiny lidí... K tomu bych ještě dodal, že zde proti sobě nestojí „dobro“ a „zlo“, jak se někteří ezoterici mylně domnívají. Zájmových skupin, ať pozemských, či mimozemských, je zde více.

 

Nevyhovuje ten Systém nakonec většině lidí?

Ano, většině nesvobodných lidí.

 

Těch je ale většina.

Je jich většina, ale právě díky šíření podobných informací o tom část té většiny začne uvažovat, a tím mění svoje vědomí. Tím pak mění i úroveň kolektivního vědomí. A ta když se zvyšuje, tak i nevědomí lidé jsou jako kdyby trochu nakažení. A i když se tomu brání, už to mají v sobě, a je jen otázka času, než se jim stane něco, co konkrétně je přesvědčí. Protože každého přesvědčí jen jeho vlastní zkušenost. A lidi, kteří se nejvíc brání, se dostávají do největších tlaků, protože svou sílu, kterou musí vynakládat na obranu proti pravdě, využívají proti sobě. Už Ježíš říkal, že dům postavený na písku se zhroutí. Tedy dům postavený bez pevných základů. To je to, co způsobuje rozklad, to způsobuje odpoutání se od duchovní součásti, od Boha neboli Zdroje. Ne toho náboženského, toho opravdového. Odpoutání, ke kterému dochází v posledních staletích, způsobuje neudržitelnost a kolaps. Je to vidět i na stavbách. Hrady stojí tisíce let, paneláky padesát – přestože máme stroje a techniku a domníváme se, že jsme na vyšší úrovni.

Pevným základem je právě víra, spojení s Bohem. V posledních staletích docházelo k odpojení a tomu paradoxně velmi prospívají církve, které vytvářejí iluzi Boha, a nedovolí lidem vnímat toho skutečného. Církve jsou jednou z důležitých součástí Systému, který zkresluje a zatajuje informace, aby mohl ovládat. Církve nutí lidi vnímat koncept Boha skrze někoho, skrze náměstka, například papeže, který může komunikovat s Bohem, ale my ostatní prostí nemůžeme. To je ale velký omyl, na který řada z nás intuitivně v posledních letech sama přichází. To je dobře, ale hrozí zde velké nebezpečí, a tím jsou „egregory“ – entity (energeticko-informační pole), které se za Boha vydávají. Ale o tom si můžeme něco říct zase jindy…