Nový Herštejn

Před mnoha a mnoha věky, za časů dávno minulých, hrozilo českému království velké nebezpečí. Na českou zemi útočili Bavorové.

A právě v té neklidné době žil na hradě Nový Herštejn Jan z Velhartic se svými třemi dcerami. Bavorové se již blížili k jeho sídlu. Jan proto často nemohl strachem o život svých spanilých dcer celou noc oka zamhouřit. Až jedné pusté noci se rozhodl, kam dcery ukryje...

Druhého dne, již za rozbřesku slunce, probudil všechny tři dívky a zavedl je do kulaté věže a spolu s nimi tam skryl i celé své bohatství.

Neuplynulo mnoho času a hrad počali Bavorové obléhat. Dívky ve věži se vyděsily, když slyšely podivný rachot, jakoby padalo kamení. A vskutku části některých zdí se sesypaly.

Zakrátko se i věž začala hrozivě chvět. Nejprve padal na pánovy dcery jen jemný prach, ale později se začaly ulamovat i kusy kamenů. Na dívky dolehl hrozný strach a pocit bezmoci. Vrhly se proto ke dveřím. Ty byly však naneštěstí zamčeny.

Dívky už začaly ztrácet veškerou naději. V tom okamžení se sesulo několik kamenů a dopadlo mezi ně. Do věže proniklo světlo, úzký paprsek slunečního svitu dopadal na zřícené kamení. Ještě několikrát se věž počala po částech řítit, až dívky zasypala docela.

Bavorové hrad opravdu dobyli, avšak poklad zdejšího pána stejně nenašli. Bohatství zůstalo navždy skryto pod rozvalinami věže spolu se třemi dcerami pana Jana z Velhartic.

Od těch prastarých dob až do dnešních časů se zříceniny rozestupují na Květnou neděli. Přízraky tří mladičkých dívek se smutnou tváří obcházejí ruiny a vždy se vytratí na místě, kde leží poklad...