Nepopsaná civilizace v Evropě stavěla chrámy tisíce let před Egyptem

Pozůstatky nejstarší civilizace v Evropě staré 7000 let nalezli archeologové v souvislém pásmu táhnoucím se přes celý evropský kontinent, včetně České republiky. Informuje o tom v sobotním vydání britský deník The Independent. I když tato civilizace nebyla dosud ani pojmenována, její důmyslné chrámy a vesnice jsou starší než egyptské pyramidy.
Stopy po více než 150 chrámech z období 4800 až 4600 před naším letopočtem jsou rozesety po oblasti táhnoucí se přes 600 kilometrů z východního Německa přes Českou republiku až na Slovensko a do Rakouska. Tyto mohutné stavby byly vybudovány o 2000 let dříve než egyptské pyramidy či Stonehenge v jižní Anglii, napsal list.
Průzkumy, zejména letecké snímky z podloží polí a z německých, slovenských a rakouských měst, podle deníku trvají už tři roky, avšak odborníci dosud nedali nově objevené civilizaci ani jméno.
Chrámy vystavěli z dřeva a zeminy hluboce věřící lidé, potomci kočovníků z Podunajské nížiny, jejichž hospodářství bylo založeno pravděpodobně na chovu dobytka - ovcí a prasat.

Opevněný chrám v Drážďanech
Jeden z nejvýraznějších nálezů byl učiněn v dnešních Drážďanech, kde archeologové našli trosky chrámu o průměru 150 metrů. Obklopený byl čtyřmi příkopy, třemi hliněnými náspy a dvěma palisádami dlouhými přes 800 metrů. V areálu byly nalezeny také dřevěné a kamenné nástroje i figurky lidí a zvířat.
"Naše výzkumy odhalují, na jak vysokou úroveň se dostaly první skutečné zemědělské společnosti v Evropě," uvedl Harald Staeuble z vládního úřadu pro kulturní dědictví v Dolním Sasku.
Do pásma patří i komplex Aythra nedaleko Lipska. Rozkládá se na ploše 25 hektarů a tvoří ho zhruba 20 domů seskupených kolem chrámu. Jsou dlouhé 50 metrů a obývalo je na 300 lidí.

Komunity žily jen krátce
Stavbu chrámů si pravděpodobně "vynutila" koncentrace a konsolidace zemědělských technik. Tajemstvím zůstává, proč tyto komunity zanikly po relativně krátkém období dvou až tří století. Znovu byly podobné stavby budovány až o 3000 let později v době střední doby bronzové.
Výzkumy těchto chrámů z doby kamenné ukazují, že každý komplex využívalo jen několik málo generací, maximálně po dobu sta let. Posvátný prostor uprostřed obce byl vždy přibližně stejně velký - zabíral zhruba třetinu hektaru. Budování kruhového příkopu kolem něj, nezávisle na jeho velikosti, znamenalo přemístit ohromné množství zeminy, tedy organizovanou práci.