Neolit (mladší doba kamenná)

Neolit nebo také mladší doba kamenná je pravěké období (zhruba 8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), ve kterém se namísto dosavadního lovu a sběru stává hlavním zdrojem obživy zemědělství.

Samotný výraz neolit pochází z řeckého neos = nový a lithos = kámen a odráží v názvu jeden z typických prvků tohoto období (viz níže). Tato tzv. neolitická revoluce začíná na Blízkém východě někdy v 8. nebo v polovině 7. tisíciletí př. n. l. a ukončuje tak období mladého mezolitu; neolit ovšem na různých územích začíná odlišně, podle toho, jak rychle či pomalu se sem šířila znalost prvotního zemědělství, které je rozhodujícím znakem období. Ve střední Evropě se uvažuje o 6. tisíciletí př. n. l.. Někdy ve 4. tisíciletí př. n. l. pozvolna přerůstá v období eneolitu.

Pojem vztahující se k specifickému období na blízkém Východě, Balkáně a egejské oblasti, kdy místní obyvatelstvo sice znalo zemědělství, ale nedokázalo ještě vyrábět keramiku, resp. keramické nádoby. Protože keramické nádoby a střepy z nich patří mezi nejdůležitější archeologické nálezy, vzniklo pro toto období specifické pojmenování.

Neolitická doba se vyznačuje následujícími aspekty:

• zemědělství - ve střední Evropě hlavně pěstování obilnin a luštěnin a chov domácích zvířat
• výroba keramických nádob, keramika
• výroba první broušené a vrtané industrie
• počátky vědomé výroby oděvů
• usedlý způsob života spojený se stavbou trvalých domů (v paleolitu pouze stany a chaty netrvalého charakteru)

Vznik zemědělství

V 10. nebo v 9. tisíciletí př. n. l. došlo v oblasti tzv.úrodného půlměsíce (tj. v oblasti dnešní Palestiny, Sýrie, Turecka, Íránu a Iráku) ke změnám ve způsobu získávání obživy počátkem zemědělství v návaznosti na oteplení v holocénu po poslední době ledové. V předchozích dobách byl obživou lov a sběr přírodních plodů, hlíz a zrn divokých trav. Lidé postupně začali sami účelově pěstovat obilí (hlavně pšenici a ječmen) a chovat dobytek (ovce, kozy, hovězí dobytek). Vedle obilnin také pěstovali hrách, čočku, proso, len, mák, boby, výjimečně i oves a žito.

Nejstaršími sídlišti, kde byla archeologicky zaznamenána přítomnost obilnin, jsou

• Mureybit v severní Sýrii (odhadované stáří nálezu 8050–7542 př. n. l.),
• Ali Koš v Íránu (7500–6750 př. n. l) a
• Jericho v Jordánsku (7000 př. n. l.).

Podobná centra se o něco později vytvořila i ve Střední Americe a na Dálném východě v oblasti Žluté řeky (Chuang-che)).

Nejstarší známou společenskou resp. náboženskou stavbou je Göbekli Tepe, snad už z 10. tisíciletí př. n. l.

Domestikace zvířat

Zároveň se začátkem pěstování obilnin, došlo i k domestikaci divokých zvířat. Zpočátku si lidé pravděpodobně vytvářeli tzv. živé konzervy. Tj. drželi v zajetí mláďata ulovených zvířat a vykrmovali je k pozdější spotřebě. Archeologicky nejsme schopni u kosterního nálezu postihnout, jestli se jednalo o „živou konzervu“ či již plně domestikované zvíře. Až později došlo k výraznému zmenšení velikosti chovaných zvířat. Nejstarší nálezy kostí ovce ze sídliště pocházejí ze Zarev Chemi/Shandaru (9 000 př.n.l.). Nálezy kozy se objevují později - kolem 7 500 - 6750 př.n.l. Kosti hovězího dobytka byly nalezeny v Jerichu (7 000 - 6750 př.n.l.), Agrisse (6 500 př.n.l.) a Knossu (6 100 př.n.l.). Domestikovaný vlk - pes se objevil na sídlištích mimo úrodný půlměsíc a to ve Star Carr (Anglie) a v Seckenberg Moor (Německo, cca 7 500 př.n.l.). Nelze vyloučit, že sloužil (i) jako potrava.

Kultury, skupiny

• Kultura s lineární keramikou
• Kultura Vinča
• Kultura bukovohorská
• Kultura s vypíchanou keramikou
• Kultura potiská
• Protolengyel
• Lengyelská kultura
• Kultura s moravskou malovanou keramikou
• Jarmucká kultura