Nelehké rozhodování. Bojovat proti COVID-19, nebo jiným nemocem?

„Dalla padella alla brace” – z pánve do ohně – je italské přísloví o výběru mezi dvěma možnostmi, přičemž obě z nich mají nežádoucí výsledky. Šíření nákazy COVID-19 může narušit fungování očkovacích kampaní po celém světě. A právě ty zachraňují životy. To představuje dvojitou zátěž pro zdravotnické systémy a případnou daň si to vybere na životech těch nejmenších.

Komentář italské zdravotní sestry a poradkyně Lékařů bez hranic v oblasti očkování Barbary Saitty.

Pracovala jsem jako zdravotní sestra v nemocnicích v Evropě a v nízko či středně příjmových zemích včetně Demokratické republiky Kongo, Jižního Súdánu, Iráku a Bangladéše. Děsí mě, co se ve zdravotnických zařízeních těchto zemí děje. S přílivem pacientů s COVID-19 musí být pod velkým tlakem. A přesto jsem – jako někdo, kdo pracoval s Lékaři bez hranic na očkovacích kampaních v rozvojových zemích – ještě více vyděšena z toho, co se v těchto zdravotnických zařízeních právě neděje.

Kvůli opětovnému globálnímu vzplanutí spalniček se tato nemoc šíří v zemích, jako je Demokratická republika Kongo a Nigérie. V roce 2018 spalničky připravily o život více než 140 tisíc lidí, převážně dětí pod věkovou hranicí pěti let.

Spalničkám lze stejně jako mnohým dalším nemocem předcházet pomocí vakcíny. Doufejme, že jednoho dne to tak bude i s onemocněním COVID-19. K tomu je ale potřeba mít možnost děti vůbec očkovat. Krize jménem COVID-19 ji ale nyní znemožňuje. Hrozí, že se očkovací programy po celém světě odloží či pozastaví. Dopady na ty nejmladší mohou být devastující.

Na konci března Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala doporučení k ochraně kritických očkovacích služeb během pandemie COVID-19, „abychom nepřišli o základní kámen boje proti nemocem, kterým lze předejít očkováním.” Hlavním poselstvím těchto doporučení je, že by země měly i nadále podnikat všechny kroky k udržení očkovacích programů a předejít zbytečným ztrátám na životech.

Zatímco doporučení zdůrazňují důležitost ochranných opatření k zamezení přenosu onemocnění COVID-19, zároveň říkají, že narušení očkování proti jiným nemocem by mohlo ještě více zatížit zdravotnické systémy. Díky preventivnímu očkování se omezí šíření nemocí a potřeba lékařských konzultací ve zdravotnických zařízeních, které mohou být přehlceny pacienty s COVID-19. Očkování rovněž zamezí rozvoji nových epidemií, které by bylo v kontextu limitovaných zdravotnických zdrojů těžké zvládnout.

Během humanitárních krizí a přírodních katastrof může přerušení očkovacích služeb – byť jen na krátkou dobu – vést k vysokému počtu neočkovaných dětí. Tím se zvyšuje pravděpodobnost výskytu lehce šiřitelných infekčních onemocnění, jako jsou spalničky nebo meningitida. Takové propuknutí nákazy může mít za následek vysoký počet nemocných či zemřelých mezi těmi nejmenšími pacienty a dalšími ohroženými skupinami.

Již nyní lze předpokládat, že zdravotnické systémy budou mít dvojitou zátěž: pandemii COVID-19 spolu s epidemiemi, pro které existuje možnost prevence v podobě očkování. S kolegy z Lékařů bez hranic jsme vedli diskuze nad tím, že opatření proti COVID-19 v zemích, kde působíme, mohou ohrozit zdraví dětí, a to kvůli pozastavení velkých očkovacích kampaní, programů zaměřených na výživu dětí a přeměně poporodních oddělení na ty pro pacienty s COVID-19.

Některé organizace již učinily pár takových znepokojujících předpovědí. Například Iniciativa pro boj se spalničkami a zarděnkami (Measles and Rubella Initiative), do které patří americký Červený kříž, Centrum pro kontrolu nemocí Spojených států amerických (CDC), UNICEF a Světová zdravotnická organizace (WHO), prohlásila, že více než 117 milionů dětí ve 37 zemích je vystaveno riziku. Kvůli COVID-19 mohou totiž zmeškat očkování proti spalničkám. Udává, že očkovací programy proti spalničkám byly již nyní oddáleny ve 24 zemích a programy, které jsou naplánovány na druhou polovinu roku 2020, se v dalších 13 zemích nemusí vůbec uskutečnit.

Samozřejmě, že všechny země musí brát opatření proti COVID-19 vážně. Chrání tak své obyvatele a pracovníky ve zdravotnictví. Nicméně je potřeba i v této situaci pokračovat v boji s nemocemi, kterým se dá předcházet očkováním a jež mohou být stejně tak smrtelné.

Není to lehké rozhodování. Provozování očkovacích služeb v co největším měřítku by se v této době mohlo zdát jako zátěž navíc. Situace bude ale ještě horší, pokud země budou muset bojovat jednak s COVID-19, ale i s dalšími epidemiemi – spalniček, meningitidy, cholery a dalších. Zatímco čelíme nákaze COVID-19, která ovlivňuje nás všechny, nesmíme zastavit probíhající snahy o zajištění život zachraňujících vakcín těm nejmladším, a tedy nejvíce zranitelným členům našich rodin a komunit.

Barbara Saitta, zdravotní sestra a poradkyně Lékařů bez hranic v oblasti očkování