Nečekaný nárůst hladiny kyslíku na Marsu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) prozkoumal nová data svého vozítka Curiosity z Marsu a zjistil, že se na rudé planetě nečekaně pohybuje hladina kyslíku. V množství tohoto pro život nezbytného plynného prvku v tamní atmosféře vědci totiž detekovali nevysvětlitelné změny, místy ho totiž může být ve vzduchu až skoro o třetinu více než obvykle.

Objev přichází poté, co se agentura NASA poprvé výrazně zaměřila na zkoumání a měření sezónních změn (nejen) kyslíku na Marsu, konkrétně nad tamním kráterem Gale, kde rover Curiosity operuje. Podle expertů pro neobvyklé výkyvy kyslíku na sousední planetě neexistuje žádné vysvětlení. „Spatřili jsme něco takového poprvé, bylo to ohromující,“ rozplývá se podle britského deníku The Independent Sushil Atreya, profesor klimatických a kosmických věd na Michiganské univerzitě ve Spojených státech.

Zjištění přichází navíc v době, kdy se vědci potýkají rovněž s tajemstvím metanu na Marsu. Jak se nyní ukázalo také u kyslíku, i jeho množství kolísá způsobem, který se zdá být náhodný. Během studie, která pomocí speciálního přístroje na „břiše“ vozítka analyzovala atmosféru na Marsu v průběhu tří marsovských let (což odpovídá necelým šesti rokům na Zemi), se zjistilo, že plyny jako dusík či argon se během roku chovají předvídatelně. Podíl plynů stoupá a klesá v poměru k drobným proměnám množství oxidu uhličitého (CO2), který tvoří zhruba 95 procent atmosféry rudé planety.

Astronomové se domnívali, že u kyslíku, který podle analýz tvoří jen 0,16 procenta atmosféry, půjde pozorovat a predikovat stejné (a nepříliš velké) změny. Šokovaly je však údaje, jakým způsobem ve skutečnosti vzrostla jeho hladina na jaře a v létě. Jak uvádí NASA na svém webu, množství kyslíku ve vzduchu v kráteru vzrostlo proti běžné úrovni během jara a léta najednou až o 30 procent, poté kleslo zpět na původní hladinu.

Česká astrofyzička působící v Belgii Lenka Zychová sice pro Novinky potvrdila, že se fakticky jen původní množství O2 zvýšilo někdy až o 30 procent, nikoli že rázem kyslík tvořil 30 procent atmosféry Marsu. Jenže i tak je toto kolísání zvláštní a nezávislé na oxidu uhličitém. Takový vzorec se navíc opakoval každé jaro, ale množství „přidaného“ kyslíku se vždy lišilo. To naznačuje, že se tam kyslík možná sám vyrábí a poté mizí ve atmosféře.

Výzkumníci byli tak zaskočeni, že se nejprve jali zkontrolovat, zda přístroje na sondě Curiosity vůbec pracují správně – a ověřili, že tomu tak skutečně je. „Snažíme se na tu záhadu přijít,“ potvrdila planetární vědkyně z Goddardova kosmického střediska při NASA a vedoucí studie Melissa Trainerová, že to expertům nedá spát.

Skutečnost, že se chování kyslíku neopakuje každou sezónu a je tedy nepředvídatelné, nutí podle ní vědce myslet si, že nejde o jev, který by měl co do činění s tamní atmosférickou dynamikou. „Musí zde být nějaký chemický zdroj či skryté zásobárny, které ještě neumíme popsat,“ uvažuje.

Odborníci dále spekulují, že podobnost mezi tajemstvím kyslíku a metanu na Marsu může nakonec být více než jen náhoda. Je možné, že chování obou plynů má stejnou – a dosud neznámou – příčinu. „Začínáme pozorovat tuto jistou pozoruhodnou korelaci (vzájemný vztah) mezi metanem a kyslíkem po velkou část marsovského roku. Odpověď ale zatím nikdo nemá,“ dodal Atreya.

Američané v měření atmosféry Marsu hodlají pokračovat a přispět tak k vyřešení problematiky kyslíku, jelikož je to právě poprvé, co se s takovým zajímavým a proměnlivým chováním setkáváme po dobu několika za sebou jdoucích let. „Nerozumíme tomu,“ shrnují vědci. Množství kyslíku v atmosféře celé rudé planety se podle nyní známých poznatků pohybuje průměrně kolem 0,16 procenta, a to je oproti 21 procentům v případě zemské atmosféry opravdu značný rozdíl.