Mysl, tělo a duše
14.12.2013 15:05
Trvalo mi to dlouho. V honbě za tichem myšlenek a emocionálním bezvětřím jsem zapomněl na to nejdůležitější. Na to jediné reálné, co v tomto životě mám. Blázním a snažím se přeprogramovat své podvědomí. Chytám myšlenky a obratem je mažu, aby po zpracování v mém mozku nevyvolaly nechtěné emoce. Medituji za chůze a otvírám své vědomí přítomnému okamžiku. Vyhýbám se tunelové realitě, ve které jsem žil po dlouhá léta. A stále ještě mám černé svědomí, kdy vědomou aktivitou dosáhnu stavu, ve kterém se necítím vinný v situacích, kdy je to ode mne očekáváno. Skutečně! V okamžiku, kdy se mi podaří z nějaké informace (donedávna hodnocené jako negativní) nedělat si hlavu, nestresovat se, mé mysli se nepodaří vyvolat emoce, nastupuje druhá vlna (do včerejška jsem se s ní nikdy nesetkal), která je mnohem nebezpečnější. V okamžiku, kdy si uvědomím, že jsem v pohodě, přichází soudce a kat, který mi řekne. „Tak to ne kamaráde, tohle je průser a měl by ses podle toho chovat. Měl by ses stresovat, protože tahle situace to vyžaduje. Je to problém, tak si nehraj na vyrovnanýho mnicha a koukej sklopit hlavu.“
To, že jsem zachytil energii takové myšlenky je pro mě revoluční. Je to totiž zásadní. Nemusím se cítit zle jenom proto, že ve všeobecném povědomí si to taková situace zaslouží. A také a to hlavně, nemusím se rozhodně cítit provinile, když se zle necítím. Můžu být v klidu a je to v pořádku.
K takovému uvědomění je nezbytná bdělost. Je důležité mít tento proces neustále v hlavě a být skutečně bdělý, přítomný protože jen tak lze přicházející myšlenky zachycovat. Když energii potenciálně nechtěné myšlenky zachytím, řeknu si v duchu „SMAZAT“. S přibývající praxí to funguje rychleji a účinněji. Dokonce na místě, kde takové myšlenky vnímám (pravý spánek) mě poslední tři dny fyzicky bolí malé místo, jakoby mě tam někdo tlačil tupým koncem tužky.
Ale zpět k tomu nejdůležitějšímu, co jsem celý život opomíjel. Myslím, že to jsou Toltékové, kteří tvrdí „Klíč je v těle“. Jednoduchá informace, avšak náročná na uvědomění, bych si dovolil dodat. Až docela nedávno jsem si vnitřně uvědomil, že ta část mého vědomí, která je tady na Zemi je s mým tělem velmi úzce spjatá a neoddělitelná, a pokud si chci pomoci se svým psychickým stavem, nemůžu slepě opomíjet stav fyzický. Není to možné, tyto dva stavy jsou navzájem propojené, a když budu chabrus na tělo, nemůžu mít nikdy klid v mysli a mír v duši.
Na vlastní kůži jsem zjistil, že když se primárně cítím fyzicky zle, tak ani v hlavě nejsem v pohodě. Když ráno vstávám a je mi zle, bolí mě záda v bedrech (ledviny), bolí mě hlava, mám ucpaný nos (trávící soustava) tak je jasné, že si hlava řekne „tak to zas bude den“ a předhodí mi filmové teasery situací, které mě ten den čekají a samozřejmě to v takovém stavu vůbec nebude sranda. To je úplně logický proces a až mě hanba fackuje (řečnický obrat), že jsem si to neuvědomil dřív.
Je potom jasné, že když se ráno probudím bez bolesti, vyskočím z postele jako srnec, dokážu se nadechnout nosem, vše je najednou jaksi čiřejší, jasnější a hned v zápětí, jen co shlédnu teasery nadcházejícího dne mě napadají řešení a postupy, jak si s danými situacemi poradit. Bez nechutě, beze strachu. Není důvod cítit se špatně.
Proto je velmi důležité tělu pomoci a přistoupit k zásadnímu (neodkládanému) vykydání. Mám pocit, že v poslední době se k detoxikaci přistupuje jako k módní a víceméně zbytečné záležitosti, která má z lidí jenom vytáhnout peníze. Nelze se tomu ani divit, spousta detoxikačních kůr je spjatá pouze s pitím určité značky čaje, či ovocné šťávy. To ale nic nemění na faktu, že základním předpokladem zdravé psychiky je zdravé tělo. Nebudu vypisovat do detailu, co všechno je potřeba do životosprávy zavést, vyřadit, posílit či oslabit. Zmíním jenom základní body.
P-otrava – jsme to, co jíme. V poslední době jsem rawmantik a tento způsob stravování mě velmi láká, nicméně pro začátek jsem zatím do jídelníčku zařadil větší porce ovoce a zeleniny (30% z celkové denní dávky jídla) a maso už vnímám jako těžké pro moji trávící soustavu. Omezil jsem bílou mouku a bílý cukr.
Pohyb – tělo bylo stvořené k pohybu a dlouhodobá aerobní činnost, při které se zapotíte a zadýcháte je také důležitou formou detoxikace. Navíc, když se budete pohybovat v příjemném prostředí lesa atp., budete čistit zároveň mysl. Každé ráno v pět cvičím jógu. Nebo se o to alespoň snažím, někdo by to jógou nenazval.
Dech – při každé příležitosti se snažím hlídat si dech a na čerstvém vzduchu dýchám zhluboka (to neplati pro kolegy ostravske bo ostravsko je region razovity a podmínky v něm něsu idealni) neboť vzduch z plic vycházející je obohacen o látky pro organismus nepotřebné.
Tekutiny – hodně piji čistou vodu z vodovodu. Piji také bylinkové čaje podporující detoxikaci, ale nenahrazuji jimi vodu. Čistá voda má větší kapacitu pro příjem nepotřebných látek. Větší než čaj. Čím více ingrediencí do vody přidáme, tím nižší detoxikační schopnost má.
Podpora – podpořte ledviny v jejich těžké práci a porozhlédněte se po přípravcích k tomu určených. Osobně užívám Renol od společnosti Energy ale je mi jasné, že podobných přípravků bude více.
Tvůrčí činnost - člověk musí dělat to, co ho baví, aby měl energii na to, co dělat musí. Pomocí tvůrčí činnosti se napojujeme na náš vlastní vyšší potenciál. Stáváme se tvůrci, stáváme se bohy.
Je to na nás. Nikdo jiný za nás tu práci neudělá. Není důležité znát své minulé životy. Není důležité znát svoji budoucnost. Není důležité znát každou konspirační teorii. Podstatné je žít svůj život v pravdě k sobě samému. A klíč k pravdě je v těle.
New Age není primárně mimo. Původní myšlenky jsou v pořádku, jenom je to celé jakési pokřivené a tak ono okřídlené mind, body and soul (mysl, tělo a duše) má jistě svou hloubku, kterou ovšem musí nalézt každý z nás. Cesta ke sladění těchto třech veličin je přede mnou a vidím ji celkem jasně. Vlastně jsem už vykročil. Jestli se udržím na cestě, nevím, ale nyní jsem sebejistý, neboť už po pár dnech sklízím první ovoce, které mě dodává sílu vytrvat ve změnách, které jsem dlouho plánoval, ale nikdy jsem neměl dostatek vůle k jejich realizaci.
Nyní jsem jinde. Nyní jsem. A nejsem v tom sám.
MéR