''musím se probudit, musím se probudit ...'

Asi před rokem se mi poprvé stala věc, kterou jsem si prostě nedokázala vysvětlit. Bubny v uších, křik mužského hlasu, brnění celého těla, neuvěřitelný strach a velmi zvláštní pocit. Stalo se mi to potom asi ještě dvakrát, ale nikdy jsem tomu nepřikládala nějakou zvláštní pozornost a říkala si, že to byl asi sen či co. Od té doby byl klid a já si na to ani nevzpomněla. Ale asi měsíc zpátky se to vrátilo.

    Nejdřív jedna noc, kterou jsem vlastně ani nijak neřešila, ale když se tento stav odehrával i další noc, začala jsem uvažovat co to může být. Zase ten zvláštní stav, divné a stále více intenzivní zvuky v uších, pocit strachu a bezmoci, pocit jako by mě někdo držel a mačkal k sobě. Od té noci jsem se o to začala zajímat a zjistila jsem, že podle všeho je to právě spánková paralýza. Dostala jsem strach co bude následovat další noc a koupila si přírodní prášky na spaní v lékárně.

    Dva týdny, co jsem brala prášky se nic nedělo a já jsem si řekla, že bude všechno v pořádku a nechám to být, příští noc jsem si tabletku nevzala a týden byl pokoj. Ale teď ze středy na čtvrtek v noci se to stalo zase a byl o pro mě zatím nejintenzivnější zážitek vůbec. Šla jsem si lehnout a přišlo to docela rychle, cítila jsem, že usínám a najednou se mi zdál sen, jak vstupuji do takového tmavého podchodu a najednou se podívám nalevo a tam seděl na lavici kluk, který se podle všeho učil, ale moc mu nebylo vidět do tváře. V tom snu jsem dostala strach a zařvala jsem hrozně nahlas a z toho, jak jsem se lekla jsem spadla na zem. To mě nějak nakoplo a byl tu zase ten stav, jenže tentokrát jsem už přesně věděla, co mám dělat, a tak jsem nepociťovala ani strach a jen si uvědomuji, že jsem asi šeptala něco jako ''musím se probudit, musím se probudit'...' najednou se stala pro mě ta nejzajímavější věc doposud...

    Najednou jsem si sedla na druhý okraj postele a dívala se před sebe na stěnu, přitom jsem ale vnímala, že vlastně ležím na té posteli a mám zavřené oči, tudíž nemohu nic vidět. V tu chvíli jsem si řekla, že to je nějaké divné a jen jsem na to pomyslela, tak jsem ležela zase na posteli a v tu chvíli jsem otevřela oči.

    Druhý den jsem i přes jen hodinu spánku byla odpočatá jako nikdy před tím a měla ze všeho úžasný pocit klidu. Uvědomuji si, že to mohl být počátek astrálního cestování, o kterém jsem si dříve také něco četla.

    Se svým zážitkem jsem se svěřila mojí mamce a ta mi řekla, že mi samozřejmě věří, ale že si prostě takovou věc nedokáže představit. O tomhle se už právě před tím měsícem, co se mi to stalo bavila s jednou paní, která se zabývá takovými věcmi a ta jí řekla, že je moje matka bytost s nějakou schopností, protože už viděla duchy a prý jen člověk, který to má v sobě, dokáže takové věci vidět a zažít, takže jsem si řekla, že to třeba nemá nic s tím společného, ale asi něco tam bude. Moje mamka se ale ničím takovým nezabývá i přes to, co už v životě viděla a zažila a co já možná ani nevím. Takže jsem jí svůj příběh řekla, ona to přijala a dál jsme to nerozebíraly.

    Nejpodivnější věc však nastala druhý den. Maminka přišla za mnou a říká mi: ''ty se mi budeš smát, ale neuvěříš, co se mi včera v noci stalo''. V tu chvíli jsem se až lekla a ona mi začala vyprávět, že měla pocit strnulosti celého těla, i když si v hlavě říkala, jak jí je krásně, že ani necítí tu bolest zad, která u ní přetrvává už týden a že jí je prostě nějak dobře. Pak se z toho probrala a spala dál. A já si teď říkám, jestli to má nějakou spojitost nebo, že by jsme byly propojené či co. Netuším, ale pořád na to myslím a čekám, kdy to přijde zas a už snad i přemýšlím nad tím, že se tomu nebudu bránit a nechám tomu volný průběh. 

Zdroj: https://www.esoterikweb.cz