Mor dokončil zkázu říše římské a podlomil moc Konstantinopole

Ačkoli se v hodinách dějepisu uvádějí jako příčina pádu říše římské nájezdy barbarů, nejcitelněji moc impéria podlomila mnohem méně patrná bakterie moru. Ukazují to nové analýzy koster z 6. století.

Bakterie Yersinia pestis je známa jako hlavní viník morových ran, které se vynořovaly z nitra Asie a pustošily obyvatelstvo Evropy. Například ve 14. století jí podlehla třetina obyvatel kontinentu. Za morové rány se běžně označovaly všechny epidemie z minulosti, ale teprve až moderní metody analýzy DNA dokázaly odhalit konkrétní zdroj nemoci. Tajemného původce měl dlouho i „Justiniánův mor“, který podle odhadů zahubil od 6. do 8. století nejméně 100 miliónů lidí.

„Dlouhou dobu vědci z různých oborů se intenzivně diskutovali o skutečných původcích dávných pandemií. Analýzy DNA prováděné na kosterních pozůstatcích obětí moru konečně tuto debatu uzavírají,“ uvedla Dr. Barbara Bramanti z  Ústavu antropologie Johannese Gutenberga při Mohučské univerzitě (Mainz) po prozkoumaní 16 koster z 6. století, nalezených v dnešním Bavorsku. Nález potvrdil, že bakterie Y. pestis, jejíž šíření je zdokumentovánu v pramenech z Egypta přes Malou Asii do Středomoří, tehdy překročila i Alpy a vybrala si krutou daň i v západní Evropě.

Jakkoli byla západní říše rozdělena na oblasti ovládané germánskými kmeny, mnohde se udržela římská tradice, ať již v administrativě, nebo právu. Barbaři přejímali výdobytky civilizace, kterou si podmanili, a navíc (chtě, nechtě) uznávali i moc východořímské říše.

Do této situace vpadla pandemie moru, která si vybral největší daň právě ve větších městech. Smrtící nemoc tak dokončila nejen rozklad západní části říše římské, ale stála na počátku úpadku do té doby vzkvétající východní části říše.

Justinián I. Veliký (482–565 n. l.), ač sám rolnického původu, je posledním císařem, jehož mateřštinou byla latina a jeho vláda byla spojena s obnovováním moci římského impéria, když si podrobil kromě Itálie i některé další části bývalé západní části říše.

Mor, který se navíc ve vlnách vracel v následujících dvou stoletích, podlomil sílu východní říše. Samotný Justinián se od reforem a světských záležitostí, začal zaobírat náboženstvím. Za jeho nástupců ztratila Konstantinopol/Byzanc přišla o územní zisky na západě. Sama naopak nedokázala čelit expanzi Peršanů a Arabů n avýchodě a jihu a postupně dále slába.

zdroj: https://www.national-geographic.cz