Montáž pozemského Slunce - ITER

Na jihu Francie začala montáž obrovských dílů Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER). Spuštění zařízení, při jehož návrhu se vědci inspirovali procesy uvnitř Slunce, je plánováno na rok 2035. Mělo by otevřít cestu levné, bezpečné a životní prostředí nezatěžující energii.

Cílem projektu ITER je realizace monumentálního zařízení na výrobu „čisté a téměř nevyčerpatelné energie“ (tzv. tokamak), které má za cíl prokázat možnost výroby elektrické energie z termojaderné fúzní reakce.

Do města Cadarache severně od Marseille, kde se zařízení buduje, v uplynulých měsících dorazila řada dílů, z nichž některé váží až několik stovek tun a měří jako čtyřpatrová budova. Je mezi nimi i magnet, který by dokázal uzvednout letadlovou loď, píše agentura AFP. Montáž dílů by měla trvat do roku 2024, podílet se na ní ve Francii bude 2300 lidí.

Podle původních plánů měl reaktor v letošním roce otestovat vysokoteplotní plazmu a plné fúze dosáhnout v roce 2023. Po několika odkladech současný rozvrh počítá s testováním plazmy v roce 2025 a provozem v roce 2035.

Fúzní reaktor je však pokusný, připomíná agentura AFP, a jeho připojení k síti - pokud bude vše fungovat, jak má - nebude možné dříve než v roce 2060.

Kromě odkladů se projekt potýká i s navýšením rozpočtu: původní částku překročil již třikrát, nyní se náklady pohybují ve výši zhruba 20 miliard eur (cca 525 miliard korun).

Na rozdíl od existujících jaderných reaktorů, které produkují energii štěpením atomových jader, takzvané tokamaky typu ITER generují energii sloučením atomů při teplotě 150 milionů stupňů Celsia.

Vědci se o nápodobu jaderné fúze, kterou produkuje energie Slunce a jiné hvězdy, snaží dlouhodobě. Takový proces by podle nich mohl poskytnout téměř nevyčerpatelný zdroj čisté, levné a hlavně bezpečné energie. U fúzního reaktoru totiž nehrozí nekontrolovatelná štěpná jaderná reakce a nevzniká u toho radioaktivní odpad, který je nebezpečný po desítky tisíc let.