Mimořádný klimatický summit OSN
První podzimní den vystoupaly teploty v New Yorku nad třicet stupňů Celsia. Horko, jasně modré nebe a spalující sluneční paprsky odrážející se od skleněných mrakodrapů tvořily kulisy setkání, které se neslo v duchu klimatické hrozby. Rostoucí teploty, stále častější extrémní vlny veder, tající ledovce, smrtící bouře nebo sucho byla stěžejní témata projevů v klimatizovaných konferenčních místnostech i rozhovorů na rozpáleném nádvoří sídla OSN.
Mimořádný klimatický summit, který svolal generální tajemník OSN António Guterres, měl přinést naději, že svět začne konečně jednat. "Je to boj, který prohráváme, ale který stále ještě můžeme vyhrát," hlásala loga na všudypřítomných plakátech.
"Tohle není summit pro diskusi o klimatu, není to ani summit pro jednání o klimatu, protože o přírodě nemůžete jednat. Je to summit pro akci," pronesl za mohutného potlesku publika během svého úvodního projevu António Guterres.
Světoví lídři dostali v pondělí prostor, aby předložili své plány na to, jak radikálně snížit emise a efektivně přejít k ochraně klimatu. Na půdě OSN se proto mikrofonů chopili ti zástupci členských zemí, kteří mohli představit konkrétní programy transformace průmyslu, energetiky, dopravy i zemědělství. Mezi nimi i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Český premiér Andrej Babiš naopak nepromluvil.
"Jsem pyšná, že jsem mohla reprezentovat svou zemi jako jednu z mála v našem regionu," zhodnotila Čaputová svůj výstup. V projevu představila plán slovenské vlády na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.
Země bez ambiciózního plánu prostor nedostaly. Nehovořili například lídři zemí, jako je Japonsko či Austrálie. Velmi krátce se na summitu mihl i americký prezident Donald Trump.
"Ze zákulisních informací vím, že jsem měla možnost vystoupit jednak díky tomu, jaké cíle jsem za Slovensko mohla prezentovat, ale prý také zaujal můj osobní příběh," vysvětlila Čaputová, která před svou prezidentskou funkcí pracovala jako environmentální právnička a bojovala proti nelegální skládce u obce Pezinok.
"Máme dluh vůči planetě a musíme změnit náš životní styl," řekla pak ve svém projevu. "Jsme první generací, která cítí dosah svých bezohledných činů. A můžeme být posledními, kteří s tím mohou něco udělat," cituje ji slovenský Denník N. Jako konkrétní příklad toho, co Slovensko dělá pro lepší klima, Čaputová zmínila zavření uhelných dolů v oblasti horní Nitry.Do debaty na světové úrovni se ale Česko v New Yorku nezapojilo. Z pondělní akce bylo přitom zřejmé, že ta už se nevede o tom, jestli klimatické změny způsobuje člověk a jestli se jim dá efektivně zabránit. Summit ukázal, že proti rozzlobeným studentům a aktivistům už nestojí nečinní nebo pochybovační politici.
Na půdě OSN se o ochraně klimatu mluvilo konkrétně. Světoví politici popisovali praktické způsoby řešení klimatické krize, zkušenosti vlastních zemí i nutnost spolupráce. Například nizozemský premiér Mark Rutte vysvětloval, jak se svět může učit z chyb, kterých se jeho země dopustila, i ze způsobů, jak se připravuje na stoupání hladiny oceánu.
O problémech rozvojových zemí, které nemají na snižování emisí dostatek peněz, mluvil například salvadorský ministr životního prostředí Fernando López. Delegace z Itálie nebo ze Španělska procházely instalací Světové zdravotnické organizace, která ve speciálních stanech a pomocí parfémovaných plynů demonstrovala míru znečištěného ovzduší ve světových metropolích.
Projev nakonec pronesli zástupci více než 60 zemí, včetně německé kancléřky Angely Merkelové, která slíbila zdvojnásobit příspěvek do fondu OSN na pomoc méně rozvinutým zemím v boji s klimatickými změnami, nebo indického premiéra Naréndry Módího, jehož země patří mezi největší znečišťovatele životního prostředí.
Celý den byla klimatická hrozba ústředním tématem světových lídrů, které je rozdělovalo na dvě skupiny. Na ty, kteří k němu měli co říct, a ty, kteří k němu neřekli nic.