Meditace mohou být různé. Jejich obsah a technika závisí na cíli, kterého má být jejich prostřednictvím dosaženo. V buddhismu slovo meditovat znamená „přivést mysl do vyrovnaného stavu, zbaveného všech extrémů; bez úsilí spočívat v tom, co je“. Dalším významem tohoto pojmu je „cvičit se, na něco si zvykat“. Spojíme-li tyto významy, pak meditace umožňuje nacházet vlastní střed, vnímat skutečnou podstatu věcí a uvolněně spočívat v přirozeném stavu mysli.

Z pohledu buddhismu existují dvě úrovně užitku meditace. Prvním přínosem je zlepšení podmínek každodenního života. Díky meditační praxi se mysl stává klidnější, uvolněnější a stabilnější. Události, které byly dříve znepokojující, začínají být méně důležité a my je přestáváme brát tak vážně. Ve svém životě zažíváme méně utrpení.

Dlouhodobým přínosem pravidelné meditační praxe je, že postupně dochází k očištění základní nevědomosti, což nakonec vede k dosažení stavu buddhy neboli osvícení. Ve stavu osvícení už neexistuje zmatek běžného všedního života.

Základ meditace

Všechny buddhistické meditace mají dva základy (z  knihy lamy Oleho Nydahla: Jak se věci mají):

Šine (šamatha)

Šine slouží k uklidnění mysli a na její udržení na jednom místě. Jde o to vytvořit prostor mezi prožívajícím a prožitky a rozpoznat proměnlivost a neskutečnost prožívaného. Díky tomuto cvičení má člověk stále častěji na vybranou, zda se účastnit životních tragédií, anebo se od nich držet daleko. Odstupu, který chrání od všech událostí, bývá zpravidla dosaženo jednobodovou koncentrací mysli, například soustředěním na dech.

Lhagthong (vipašjana)

Když se uklidní vlny dojmů v mysli, objeví se vysvobozující vhled, že žádné zranitelné já ve skutečnosti neexistuje. Toto vysvobozující poznání jevů takových, jaké jsou, se nazývá lhagtong (vipašjana). Když dokážeme tyto stavy udržet v „laboratoři“ meditace, dokážeme to postupně i v běžném životě.

Metody Diamantové cesty

Umožňují prožití přirozeného stavu mysli v relativně krátkém čase. Toho je možné dosáhnout zklidněním mysli a vhledem do její podstaty (Cesta vhledu) nebo prací s energetickými kanály těla a meditací na formy buddhů ze světla a energie (Cesta metod). Tyto dvě cesty jsou spojeny v tzv. Cestě oddanosti, kde se neustále identifikujeme s vlastní buddhovskou podstatou za pomoci realizovaného učitele. Když je jednota pozorovatele, pozorovaného a aktu pozorování neporušena – během meditací i v době mezi jednotlivými sezeními – je dosaženo cíle Velké pečeti (skt. mahámudra). 

Nejčastěji používané meditace            

Meditace Krátké útočiště

První meditační praxe na cestě k osvícení, v níž se obracíme k hodnotám, na které je skutečně spolehnutí – na Buddhu jako cíl, učení jako cestu a realizovanou sanghu jako přátele a pomocníky na cestě. V Diamantové cestě se navíc přijímá útočiště u lamy, který zprostředkuje spojení mezi buddhovskou podstatou žáka a nadčasovou moudrostí Buddhy.

Meditace na 16. Karmapu

Tuto meditaci předal 16. Gjalwa Karmapa lamovi Olemu Nydahlovi a jeho ženě Hannah jako meditaci vhodnou pro západní praktikující. Je vhodná i pro naprosté začátečníky a používá se při společných veřejných meditacích. Jedná se o gurujógu (meditaci na učitele), v které se meditující identifikuje s dokonalými vlastnostmi osvícení a vlastní buddhovskou podstatou.

Přípravná cvičení

Přípravná cvičení (ngöndro) je tradiční soubor čtyř meditací, které zbavují mysl negativních dojmů a rozvíjejí moudrost.

1. Přijímání útočiště s poklonami a rozvíjení osvíceného přístupu – smyslem prvního cvičení je očištění vnitřních energetických drah a vybudování síly a důvěry.
2. Meditace na buddhu Diamantovou mysl (skt. Vadžrasattva) je očistná praxe, která pročišťuje řeč a mysl a rozvíjí dobré sklony a intuitivní moudrost.
3. Darování mandaly – během třetí praxe se hromadí dobré dojmy, rozvíjí se pozitivní jednání a moudrost.
4. Gurujóga – meditace na učitele – rozvíjí vhled do podstaty mysli.

Každá z těchto čtyř meditací zahrnuje 111 111 opakování a dokončení trvá i několik let.

Meditace na 8. Karmapu

Po dokončení Přípravných cvičení se individuální praxí stává pokročilejší meditace na jidam, v linii Karma Kagjü se nejčastěji používá meditace na 8. Karmapu.