21. kapitola

1. Když se pak přiblížili k Jeruzalému a přišli do Betfagé k Olivetské hoře, tehdy Ježíš poslal dva učedníky
2. a řekl jim: "Jděte do té vesnice naproti vám a hned tam najdete přivázanou oslici a s ní oslátko. Odvažte je a přiveďte ke mně.
3. A kdyby vám někdo něco řekl, odpovězte: 'Pán je potřebuje' a on je propustí."
4. To všechno se stalo, aby se naplnilo to, co bylo řečeno skrze proroka:
5. "Povězte dceři Sionu: Pohleď, tvůj král přichází k tobě mírný, sedící na oslici, totiž na oslátku, mláděti té podrobené jhu."
6. Učedníci tedy šli a udělali, jak jim Ježíš přikázal.
7. Přivedli oslici i oslátko, položili na ně své pláště a posadili ho na ně.
8. Veliký zástup pak rozprostíral své pláště na cestě a jiní sekali větve ze stromů a stlali je na cestu.
9. A zástupy, které šly zpředu i zezadu, volaly: "Hosana, Synu Davidův! Požehnaný, který přichází v Pánově jménu! Hosana na výsostech!"
10. Když pak vjel do Jeruzaléma, celé město se otřáslo a řeklo: "Kdo to je?"
11. A zástupy říkaly: "To je Ježíš, ten prorok z galilejského Nazaretu."
12. Ježíš pak vešel do Božího chrámu a vyhnal všechny, kdo v chrámu prodávali a kupovali, a zpřevracel stoly směnárníků i sedačky prodavačů holubic.
13. Řekl jim: "Je napsáno: 'Můj dům bude nazván domem modlitby,' ale vy jste z něj udělali 'doupě lupičů'!"
14. Tehdy k němu v chrámu přišli slepí a chromí a on je uzdravil.
15. Když ale velekněží a zákoníci uviděli divy, které dělal, a děti, jak křičí v chrámu a říkají: "Hosana, Synu Davidův!" rozhořčili se
16. a řekli mu: "Slyšíš, co říkají?" Ježíš jim řekl: "Ovšem. Copak jste nikdy nečetli: 'Z úst nemluvňátek a kojenců sis připravil chválu'?"
17. Potom je opustil a odešel ven z města do Betanie a tam přenocoval.
18. Když se potom za svítání vracel do města, dostal hlad.
19. A když uviděl u cesty jeden fíkovník, šel k němu, ale nenašel na něm nic než listí. Řekl mu tedy: "Ať se z tebe navěky už neurodí ovoce!" A ten fíkovník hned uschl.
20. Když to viděli učedníci, podivili se a řekli: "Jak to, že ten fíkovník tak rychle uschl?"
21. Ježíš jim tedy odpověděl: "Amen, říkám vám, pokud budete mít víru a nebudete pochybovat, nejenže budete moci tohle udělat fíkovníku, ale i kdybyste řekli této hoře: 'Zvedni se a vrhni se do moře!' stane se to.
22. A všechno, o cokoli byste prosili v modlitbě, dostanete, když budete věřit."
23. Když pak přišel do chrámu, přistoupili k němu velekněží a starší lidu, když vyučoval, a řekli mu: "Jakou mocí děláš tyto věci? A kdo ti tu moc dal?"
24. Ježíš jim odpověděl: "Já se vás také zeptám na jednu věc, a když mi ji řeknete, já vám také řeknu, jakou mocí dělám tyto věci.
25. Odkud byl Janův křest? Z nebe, nebo z lidí?" Začali se tedy mezi sebou dohadovat. Říkali si: "Kdybychom řekli, že z nebe, řekne nám: 'Proč jste mu tedy neuvěřili?'
26. Když řekneme, že z lidí..., bojíme se zástupu, protože všichni mají Jana za proroka."
27. A tak Ježíši odpověděli: "Nevíme." A on jim řekl: "Ani já vám tedy neřeknu, jakou mocí dělám tyto věci."
28. "Ale co myslíte? Jeden člověk měl dva syny. Přistoupil k prvnímu a řekl: 'Synu, jdi dnes pracovat na mou vinici.'
29. On odpověděl: 'Nechci,' ale pak si to rozmyslel a šel.
30. Potom přistoupil k druhému a řekl mu totéž. Ten odpověděl: 'Já půjdu, pane,' ale nešel.
31. Který z těch dvou naplnil otcovu vůli?" Řekli: "Ten první." Ježíš jim tedy řekl: "Amen, říkám vám, že celníci a nevěstky jdou do Božího království před vámi.
32. Jan k vám totiž přišel cestou spravedlnosti a vy jste mu neuvěřili, ale celníci a nevěstky mu uvěřili. Vy jste to viděli, ale ani potom jste si nerozmysleli, že mu uvěříte."
33. "Poslouchejte jiné podobenství: Byl jeden hospodář, který vysadil vinici, obehnal ji plotem, vykopal v ní lis a postavil věž. Pak ji pronajal vinařům a odešel na cestu.
34. Když se pak přiblížil čas vinobraní, poslal k vinařům své služebníky, aby převzali její úrodu.
35. Vinaři však vzali jeho služebníky a jednoho zbili, jiného zabili a dalšího ukamenovali.
36. Poslal tedy znovu jiné služebníky, více než předtím, a těm udělali totéž.
37. Nakonec k nim poslal svého syna. Řekl si: 'Mého syna budou mít ve vážnosti.'
38. Když ale vinaři toho syna uviděli, řekli si: 'Tohle je dědic, pojďme, zabijme ho a zmocněme se jeho dědictví.'
39. Potom ho chytili, vyhodili z vinice ven a zabili.
40. Co tedy udělá pán vinice těm vinařům, až přijde?"
41. Oni mu řekli: "Ty zlosyny zle zahubí a vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou odevzdávat ovoce v čas jeho sklizně.
42. Ježíš jim řekl: "Nikdy jste nečetli v Písmech? 'Kámen, který stavitelé zavrhli, se stal hlavním kamenem klenby. Stalo se to od Pána a je to v našich očích div.'
43. Proto vám říkám, že vám bude Boží království vzato a bude dáno lidu přinášejícímu jeho ovoce.
44. A kdo by padl na ten kámen, bude roztříštěn, a na koho by padl, toho rozdrtí na prach."
45. Když velekněží a farizeové slyšeli ta jeho podobenství, pochopili, že mluvil o nich,
46. a chtěli ho zatknout, ale zalekli se zástupů, protože lidé ho měli za proroka.

22. kapitola

1. Ježíš k nim pak znovu mluvil v podobenstvích a řekl:
2. "Nebeské království je podobné králi, který svému synu vystrojil svatbu.
3. Poslal své služebníky, aby svolali na svatbu ty, kdo byli pozváni, ale oni nechtěli přijít.
4. Poslal tedy znovu jiné služebníky a řekl jim: 'Povězte pozvaným: Hle, připravil jsem pro vás svou hostinu. Moji býci a můj vykrmený dobytek jsou zabiti a všechno je připraveno; pojďte na svatbu!'
5. Oni však na to nedbali a odešli jeden na svůj statek a jiný za svým obchodem.
6. Ostatní se pak chopili jeho služebníků, potupili je a zabili.
7. Když to král uslyšel, rozhněval se, poslal svá vojska a ty vrahy zahubil a jejich město spálil.
8. Tehdy řekl svým služebníkům: 'Svatba je sice připravena, ale ti, kdo byli pozváni, nebyli hodni.
9. Proto jděte na nároží, a kohokoli najdete, zvěte na svatbu.
10. A ti služebníci vyšli na ulice a shromáždili všechny, které našli - zlé i dobré, a tak se svatební místnost naplnila hodovníky.
11. Tehdy vešel král, aby se podíval na hosty, a uviděl tam člověka, který nebyl oblečen do svatebního roucha.
12. Řekl mu: 'Příteli, jak jsi sem vešel bez svatebního roucha?' A on oněměl.
13. Král tedy řekl služebníkům: 'Svažte mu nohy a ruce, vezměte ho a uvrhněte do té zevnější tmy! Tam bude pláč a skřípění zubů.'
14. Je totiž mnoho povolaných, ale málo vyvolených."
15. Tehdy farizeové odešli a radili se, jak by ho mohli chytit za slovo.
16. Pak k němu poslali své učedníky s herodiány a ti řekli: "Mistře, víme, že jsi pravdomluvný a pravdivě učíš Boží cestě a na nikoho nedbáš, neboť se neohlížíš na to, kdo je kdo.
17. Proto nám řekni, co si myslíš: Je správné dávat císaři daň nebo ne?"
18. Ježíš ale znal jejich zlomyslnost a řekl jim: "Proč mě pokoušíte, pokrytci?
19. Ukažte mi peníz daně." Přinesli mu tedy denár.
20. Řekl jim: "Čí je tento obraz a nápis?"
21. Odpověděli: "Císařův." Tehdy jim řekl: "Dejte tedy to, co je císařovo, císaři, a co je Božího, Bohu."
22. A když to uslyšeli, podivili se. Potom ho opustili a odešli.
23. V ten den k němu přišli saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a zeptali se ho:
24. "Mistře, Mojžíš řekl, že když někdo zemře bez dětí, aby si jeho bratr právem švagrovství vzal jeho ženu a zplodil svému bratru potomka.
25. U nás bylo sedm bratrů. První se oženil a zemřel, a protože neměl potomky, zanechal svou ženu svému bratru.
26. Totéž se stalo i s druhým a třetím bratrem, až po sedmého.
27. Poslední ze všech pak zemřela i ta žena.
28. Kterému z těch sedmi tedy bude manželkou při vzkříšení? Měli ji přece všichni!"
29. Ježíš jim však odpověděl: "Bloudíte, protože neznáte Písma ani Boží moc.
30. Vždyť při vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako Boží andělé v nebi.
31. Ale ohledně zmrtvýchvstání - copak jste nečetli, co vám Bůh řekl slovy:
32. 'Já jsem Bůh Abrahama, Bůh Izáka a Bůh Jákoba'? Bůh není Bohem mrtvých, ale živých!"
33. A když to uslyšely zástupy, žasly nad jeho učením.
34. Když pak farizeové uslyšeli, že Ježíš umlčel saduceje, sešli se spolu.
35. Potom se jeden z nich, učený v Zákoně, zeptal, aby ho vyzkoušel:
36. "Mistře, které je největší přikázání v Zákoně?"
37. Ježíš mu řekl: "'Budeš milovat Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.'
38. To je první a největší přikázání.
39. Druhé je mu podobné: 'Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.'
40. Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci."
41. A když už se farizeové sešli, Ježíš se jich zeptal:
42. "Co si myslíte o Kristu? Čí je to syn?" Řekli mu: "Davidův."
43. On jim řekl: "Jak ho tedy může David v Duchu nazývat Pánem? Vždyť říká:
44. 'Pán řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvých nohou.'
45. Když ho tedy David nazývá Pánem, jak to může být jeho syn?"
46. A nikdo mu nemohl odpovědět ani slovo. Od toho dne se ho už nikdo neodvážil na nic zeptat.

23. kapitola

1. Tehdy Ježíš mluvil k zástupům a svým učedníkům.
2. Řekl: "Na Mojžíšově místě se posadili zákoníci a farizeové.
3. Proto plňte a zachovávejte všechno, cokoli vám řeknou, abyste zachovávali, ale nejednejte podle jejich skutků, protože oni mluví, ale nejednají.
4. Svazují těžká a neúnosná břemena a nakládají je lidem na ramena, sami však s nimi nechtějí ani pohnout prstem.
5. A všechny své skutky dělají, aby je viděli lidé. Rozšiřují své modlitební řemínky a prodlužují si třásně na pláštích.
6. Mají rádi čestná místa na večeřích a přední sedadla ve shromážděních,
7. zdravení na tržištích, a když je lidé nazývají: 'Rabbi, Rabbi.'
8. Vy si ale nenechte říkat 'Rabbi', protože máte jednoho Učitele, Krista, a vy všichni jste bratři.
9. A nikoho si na zemi nenazývejte 'Otcem', protože máte jednoho Otce, který je v nebi.
10. Také si nenechte říkat 'Vůdcové', protože máte jednoho Vůdce, Krista.
11. Ale kdo je z vás největší, ten bude vaším služebníkem.
12. Kdo bude sám sebe povyšovat, ten bude ponížen, a kdo se sám poníží, ten bude povýšen."
13. "Ale běda vám, zákoníci a farizeové, vy pokrytci, že zavíráte nebeské království před lidmi. Sami tam totiž nevcházíte a těm, kteří vcházejí, vejít nedovolujete.
14. Běda vám, zákoníci a farizeové, vy pokrytci, že vyjídáte domy vdov a předstíráte dlouhé modlitby. Proto dostanete těžší rozsudek.
15. Běda vám, zákoníci a farizeové, vy pokrytci, že obcházíte moře i souš, abyste obrátili jednoho člověka na víru, a když se tak stane, uděláte z něho syna pekla dvakrát více, než jste sami.
16. Běda vám, slepí vůdcové, kteří říkáte: 'Kdyby někdo přísahal při chrámu, to nic neznamená, ale kdo by přísahal při chrámovém zlatu, ten je zavázán.'
17. Blázni a slepci! Co je větší - zlato nebo chrám, který to zlato posvěcuje?
18. Říkáte také: 'Kdyby někdo přísahal při oltáři, to nic neznamená, ale kdo by přísahal při daru ležícím na něm, ten je zavázán.'
19. Blázni a slepci! Co je větší - dar nebo oltář, který ten dar posvěcuje?
20. A proto ten, kdo přísahá při oltáři, přísahá při něm i při všem, co na něm leží.
21. Ten, kdo přísahá při chrámu, přísahá při něm i při Tom, kdo v něm přebývá,
22. a ten, kdo přísahá při nebi, přísahá při Božím trůnu i při Tom, který na něm sedí.
23. Běda vám, zákoníci a farizeové, vy pokrytci, že dáváte desátky z máty, z kopru a z kmínu, ale opustili jste závažnější věci ze Zákona - právo, milosrdenství a víru. Tyto věci jste měli dělat a tamty neopouštět.
24. Slepí vůdcové, cedíte komára, ale velblouda polykáte.
25. Běda vám, zákoníci a farizeové, vy pokrytci, že zvenčí čistíte kalich a mísu, ale ty jsou zevnitř plné zlodějství a neřesti.
26. Farizeji, ty slepče, vyčisti nejdříve vnitřek kalicha a mísy, aby mohly být čisté i zvenčí.
27. Běda vám, zákoníci a farizeové, vy pokrytci, protože se podobáte obíleným hrobům, které zvenčí vypadají opravdu krásně, ale uvnitř jsou plné mrtvých kostí a veškeré nečistoty.
28. Tak se i vy zvenčí zdáte lidem opravdu spravedliví, ale uvnitř jste plní pokrytectví a nepravosti.
29. Běda vám, zákoníci a farizeové, vy pokrytci, že stavíte hroby prorokům, ozdobujete náhrobky spravedlivých
30. a říkáte: 'Kdybychom žili za dnů našich otců, neúčastnili bychom se s nimi prolévání krve proroků.'
31. Tím svědčíte sami proti sobě, že jste synové těch, kdo vraždili proroky.
32. Naplňte tedy míru svých otců!
33. Vy hadi, plemeno zmijí, jak byste unikli odsouzení do pekla?
34. Pohleďte, já k vám proto posílám proroky, mudrce a učitele Písma, a vy některé z nich zabijete a ukřižujete, a některé z nich budete bičovat ve svých shromážděních a budete je pronásledovat od města k městu,
35. aby na vás přišla všechna spravedlivá krev prolévaná na zemi, od krve spravedlivého Ábela až po krev Zachariáše, syna Barachiáše, kterého jste zabili mezi svatyní a oltářem.
36. Amen, říkám vám, že všechny tyto věci přijdou na toto pokolení."
37. "Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kteří jsou k tobě posíláni! Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, jako slepice shromažďuje svá kuřata pod křídla, ale nechtěli jste.
38. Hle, váš dům se vám zanechává pustý.
39. Říkám vám totiž, že od této chvíle mě neuvidíte, dokud neřeknete: 'Požehnaný, který přichází v Pánově jménu!'"

24. kapitola

1. A když Ježíš vyšel z chrámu a odcházel pryč, tu k němu přistoupili jeho učedníci, aby mu ukázali chrámové stavby.
2. Ježíš jim však řekl: "Vidíte všechny tyto věci? Říkám vám jistě, že tu nebude ponechán kámen na kameni: všechno bude zbořeno."
3. Když se pak posadil na Olivetské hoře, přistoupili k němu učedníci soukromě se slovy: "Řekni nám, kdy to bude a jaké bude znamení tvého příchodu a konce tohoto světa?"
4. Ježíš jim odpověděl: "Dejte pozor, aby vás nikdo nesvedl.
5. Mnozí totiž přijdou pod mým jménem a budou říkat: 'Já jsem Kristus' a svedou mnohé.
6. Budete pak slýchat války a zprávy o válkách. Hleďte, abyste se nestrachovali, protože se to všechno musí stát. Ale to ještě nebude konec.
7. Povstane totiž národ proti národu a království proti království a budou hlady, mory a zemětřesení na různých místech.
8. Ale to všechno jsou počátky porodních bolestí.
9. Tehdy vás vydají soužení a budou vás zabíjet a budete nenáviděni všemi národy kvůli mému jménu.
10. Tehdy se mnozí pohorší a budou se vzájemně zrazovat a nenávidět jedni druhé
11. a povstane mnoho falešných proroků a svedou mnohé.
12. A protože se rozmnoží nepravost, láska mnohých vychladne.
13. Kdo však vytrvá až do konce, ten bude spasen.
14. A toto evangelium království bude kázáno po celém světě na svědectví všem národům a tehdy přijde konec."
15. "Proto, když uvidíte 'ohavnost zpustošení', o níž mluvil prorok Daniel, jak stojí na svatém místě (kdo čte, rozuměj),
16. tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utíkají na hory.
17. Kdo bude na střeše, ať nesestupuje, aby si ze svého domu něco vzal.
18. A kdo na poli, ať se nevrací zpátky, aby si vzal svůj plášť.
19. Ale běda bude v těch dnech těhotným a těm, které kojí.
20. Proto se modlete, aby váš útěk nenastal v zimě nebo v sobotní den.
21. Protože tehdy bude veliké soužení, jaké do této doby nebylo od počátku světa, a už ani nikdy nebude.
22. A kdyby ty dny nebyly zkráceny, nezachránil by se žádný člověk. Kvůli vyvoleným však ty dny budou zkráceny."
23. "Kdyby vám v té době někdo řekl: 'Hle, Kristus je zde!' anebo: 'Tady je!', nevěřte.
24. Povstanou totiž falešní kristové a falešní proroci a budou dělat veliké divy a zázraky, takže by svedli (kdyby to bylo možné) i vyvolené.
25. Hle, řekl jsem vám to předem.
26. Řeknou-li vám tedy: 'Pohleďte, je na poušti!' nevycházejte; anebo: 'Hle, je na tajných místech,' nevěřte.
27. Neboť jako blesk vychází od východu a září až na západ, takový bude i příchod Syna člověka.
28. Kdekoliv totiž bude tělo, tam se shromáždí orli.
29. A hned po soužení těch dnů se zatmí slunce a měsíc nevydá své světlo. Hvězdy budou padat z nebe a nebeské mocnosti budou otřeseny.
30. Potom se na nebi objeví znamení Syna člověka a tehdy budou všechny národy země kvílet a spatří Syna člověka, jak přichází na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou.
31. A on pošle své anděly s hlasitou polnicí a ti shromáždí jeho vyvolené od čtyř větrů, od jednoho konce nebe až po druhý."
32. "Naučte se tedy od fíkovníku tomuto podobenství: Když již jeho větev změkne a vyráží listí, poznáváte, že léto je blízko.
33. Tak i vy, až uvidíte toto všechno, vězte, že je blízko, že už je ve dveřích.
34. Amen, říkám vám, že toto pokolení rozhodně nepomine, než se toto všechno stane.
35. Nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou."
36. "O tom dni a hodině však nikdo neví - ani nebeští andělé - pouze sám můj Otec.
37. Ale jak bylo za dnů Noéma, tak bude i při příchodu Syna člověka.
38. Neboť stejně jako v těch dnech před potopou jedli a pili, ženili se a vdávaly se až do toho dne, kdy Noé vešel do archy,
39. a nic nepoznali až do chvíle, kdy přišla potopa a všechny smetla, tak to bude i při příchodu Syna člověka.
40. Tehdy budou dva na poli; jeden bude vzat a druhý zanechán.
41. Dvě budou mlít mlýnským kamenem, jedna bude vzata a druhá zanechána.
42. Proto bděte, neboť nevíte, ve kterou hodinu přijde váš Pán.
43. Vězte však, že kdyby hospodář věděl, ve kterou noční dobu přijde zloděj, bděl by a nenechal by ho prokopat se do jeho domu.
44. Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, o které netušíte."
45. "Kdo je tedy ten věrný a moudrý služebník, kterého jeho pán ustanovil nad svým služebnictvem, aby jim dával pokrm v patřičný čas?
46. Blaze tomu služebníku, kterého jeho pán při příchodu zastihne, že tak jedná.
47. Amen, říkám vám, že ho ustanoví nad vším svým majetkem.
48. Kdyby si však ten zlý služebník v srdci řekl: 'Můj pán mešká se svým příchodem,'
49. a začal by bít své spoluslužebníky a jíst a pít s opilci,
50. tehdy přijde pán toho služebníka v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná,
51. a oddělí ho a určí mu díl s pokrytci. Tam bude pláč a skřípění zubů."

25. kapitola

1. "Tehdy bude nebeské království podobné deseti pannám, které vzaly své lampy a vyšly naproti ženichovi.
2. Pět z nich bylo rozumných a pět pošetilých.
3. Když ty pošetilé braly své lampy, nevzaly si s sebou olej.
4. Ty rozumné si však se svými lampami vzaly také olej v nádobkách.
5. Když pak ženich dlouho nepřicházel, začaly všechny podřimovat a usínat.
6. A o půlnoci nastal křik: 'Hle, ženich přichází! Vyjděte mu vstříc!'
7. Všechny panny tedy vstaly a připravily si své lampy.
8. Pošetilé pak řekly těm rozumným: 'Dejte nám ze svého oleje, protože naše lampy hasnou.'
9. Ty rozumné jim ale odpověděly: 'Nebude ho dost pro nás i pro vás. Raději jděte k prodavačům a kupte si.'
10. A když odešly kupovat olej, přišel ženich a ty, které byly připravené, s ním vešly na svatbu. A dveře byly zavřeny.
11. Potom ale přišly také ty zbývající panny a říkaly: 'Pane, pane, otevři nám!'
12. Ale on jim odpověděl: 'Amen, říkám vám, že vás neznám.'
13. Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu, ve kterou přijde Syn člověka."
14."Je to totiž jako když člověk při odchodu na cestu zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek.
15. Jednomu dal pět hřiven, jinému dvě a jinému jednu, každému podle jeho schopností, a odešel na cestu.
16. Ten, který dostal pět hřiven, ihned šel, nechal je vydělávat a získal jiných pět hřiven.
17. Stejně tak i ten, který dostal dvě, získal jiné dvě.
18. Ale ten, který dostal jednu, odešel, zakopal ji v zemi a tak skryl peníze svého pána.
19. Potom po dlouhé době pán těch služebníků přišel a počítal s nimi účty.
20. Když přistoupil ten, který dostal pět hřiven, přinesl pět dalších hřiven a řekl: 'Pane, dal jsi mi pět hřiven a podívej se, získal jsem pět dalších.'
21. Jeho pán mu tedy řekl: 'Výborně, můj dobrý a věrný služebníku. Byl jsi věrný nad málem, proto tě ustanovím nad mnohým. Vejdi do radosti svého pána.'
22. Potom přistoupil ten, který dostal dvě hřivny a řekl: 'Pane, dal jsi mi dvě hřivny a podívej se, získal jsem další dvě.'
23. Jeho pán mu řekl: 'Výborně, můj dobrý a věrný služebníku. Byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým. Vejdi do radosti svého pána.'
24. Potom přistoupil i ten, který dostal jednu hřivnu a řekl: 'Pane, věděl jsem, že jsi přísný člověk, že sklízíš, kde jsi nezasel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.
25. A tak jsem odešel a skryl tvou hřivnu v zemi, protože jsem se bál. Pohleď, zde máš, co je tvoje.'
26. Jeho pán mu však odpověděl: 'Ty zlý a líný služebníku! Věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal!
27. Měl jsi tedy dát mé peníze směnárníkům a já bych, až přijdu, vzal, co mi patří i s úrokem.
28. Vezměte mu tedy tu hřivnu a dejte ji tomu, kdo má deset hřiven.
29. Každému, kdo má, totiž bude dáno a bude mít hojnost, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má.
30. A toho neužitečného služebníka vyhoďte do té zevnější tmy. Tam bude pláč a skřípění zubů.'"
31. "Když pak přijde Syn člověka ve své slávě a s ním všichni svatí andělé, tehdy se posadí na trůnu své slávy.
32. Všechny národy budou shromážděny před ním a on je oddělí jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
33. Ovce postaví po své pravici, ale kozly po levici.
34. Potom král řekne těm po své pravici: 'Pojďte vy, kdo jste požehnaní od mého Otce, přijměte za své dědictví to království, které je pro vás připraveno od založení světa.
35. Neboť jsem hladověl a vy jste mi dali najíst, měl jsem žízeň a dali jste mi napít, byl jsem cizincem a přijali jste mě.
36. Byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocný a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.'
37. Tehdy mu ti spravedliví odpoví: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového a nakrmili tě, anebo žíznivého a dali jsme ti napít?
38. Kdy jsme tě viděli jako cizince a přijali tě, anebo nahého a oblékli tě?
39. Kdy jsme tě viděli nemocného anebo v žaláři a přišli jsme k tobě?'
40. A král jim odpoví: 'Amen, říkám vám, že cokoli jste udělali nejmenšímu z těchto mých bratrů, to jste udělali mně.'
41. Potom řekne také těm po levici: 'Jděte ode mě, vy proklatí, do věčného ohně, který je připraven pro ďábla a jeho anděly,
42. protože jsem hladověl a nedali jste mi najíst, měl jsem žízeň a nedali jste mi napít.
43. Byl jsem cizincem a nepřijali jste mě, nahý a neoblékli jste mě, byl jsem nemocný a ve vězení a vy jste mě nenavštívili.'
44. Tehdy mu odpovědí i oni a řeknou: 'Pane, kdy jsme tě viděli hladového nebo žíznivého nebo jako cizince nebo nahého nebo nemocného nebo ve vězení a neposloužili jsme ti?'
45. Tehdy jim odpoví: 'Amen, říkám vám, že cokoli jste neudělali nejmenšímu z těchto, to jste neudělali mně!'
46. A tak tito půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života."

26. kapitola

1. A stalo se, že když Ježíš dokončil všechna tato slova, řekl svým učedníkům:
2. "Víte, že za dva dny bude Veliká noc a Syn člověka bude zrazen, aby byl ukřižován."
3. Tehdy se na dvoře nejvyššího kněze jménem Kaifáš sešli velekněží, zákoníci a starší lidu
4. a radili se spolu, jak by se Ježíše lstí zmocnili a zabili ho.
5. Říkali ale: "Ne ve svátek, aby mezi lidem nenastalo pozdvižení."
6. Když pak byl Ježíš v Betanii, v domě Šimona Malomocného,
7. přistoupila k němu žena s alabastrovou nádobkou velmi drahé masti a vylila ji na jeho hlavu, když byl za stolem.
8. Když to však uviděli jeho učedníci, rozhořčili se a říkali: "K čemu je tato ztráta?
9. Vždyť se to mohlo draze prodat a rozdat chudým!"
10. Ježíš to však poznal a řekl jim: "Proč tu ženu trápíte? Vždyť pro mě udělala dobrý skutek.
11. Chudé přece máte u sebe vždycky, ale mne vždycky mít nebudete.
12. Když totiž tato žena vylila tu mast na mé tělo, udělala to pro můj pohřeb.
13. Amen, říkám vám, že kdekoli se na celém světě bude kázat toto evangelium, bude se mluvit také o tom, co udělala ona, na její památku."
14. Tehdy jeden ze dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, šel k velekněžím
15. a řekl jim: "Co jste mi ochotni dát, když vám ho zradím?" A oni mu odpočítali třicet stříbrných.
16. Od té chvíle tedy hledal příležitost, aby ho zradil.
17. Prvního dne svátku nekvašených chlebů pak k Ježíši přistoupili učedníci a řekli mu: "Kde chceš, abychom ti připravili k jídlu beránka?"
18. A on jim řekl: "Jděte k jednomu člověku ve městě a řekněte mu: 'Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko. U tebe budu se svými učedníky slavit Hod beránka.'"
19. Učedníci tedy udělali, jak jim Ježíš uložil, a připravili beránka.
20. Když pak nastal večer, byl za stolem s dvanácti.
21. A když jedli, řekl: "Amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí."
22. Oni tedy v nesmírném zármutku začali jeden po druhém říkat: "Snad to nejsem já, Pane?"
23. Ale on jim odpověděl: "Zradí mě ten, kdo se mnou namáčí ruku do mísy.
24. Syn člověka jde vskutku tak, jak je o něm napsáno, ale běda člověku, jímž je Syn člověka zrazován. Pro toho člověka by bylo lepší, kdyby se vůbec nenarodil."
25. Nato řekl Jidáš, který ho zrazoval: "Snad to nejsem já, Rabbi?" A on mu odpověděl: "Tys to řekl."
26. A když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, rozlomil a dal ho učedníkům se slovy: "Vezměte, jezte, to je mé tělo."
27. Potom vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni,
28. neboť to je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů.
29. A říkám vám, že od této chvíle už nebudu pít z tohoto plodu vinného kmene až do toho dne, kdy ho s vámi budu pít nový v království svého Otce."
30. A když zazpívali žalm, vyšli na Olivetskou horu.
31. Tehdy jim Ježíš řekl: "Vy všichni ode mne této noci odpadnete. Je přece napsáno: 'Budu bít pastýře a ovce stáda se rozprchnou.'
32. Ale až vstanu z mrtvých, předejdu vás do Galileje."
33. Petr mu však odpověděl: "I kdyby od tebe všichni odpadli, já neodpadnu nikdy!"
34. Ježíš mu řekl: "Amen, říkám ti, že ještě dnes v noci, dříve než se ozve kohout, mě třikrát zapřeš."
35. Ale Petr mu řekl: "I kdybych měl s tebou zemřít, nikdy tě nezapřu!" Podobně mluvili i všichni ostatní učedníci.
36. Tehdy Ježíš přišel s učedníky na místo zvané Getsemane a řekl jim: "Posaďte se tu, zatímco se odejdu tamhle modlit."
37. Vzal s sebou Petra a oba Zebedeovy syny a tu se začal rmoutit a mít velikou úzkost.
38. Tehdy jim řekl: "Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte tu a bděte se mnou."
39. Pak poodešel kousek dál, padl na tvář a modlil se: "Otče můj, jestli je to možné, ať mě ten kalich mine! Avšak ne jak chci já, ale jak ty."
40. Potom přišel k učedníkům a nalezl je, jak spí. Řekl tedy Petrovi: "To jste se mnou nemohli bdít jedinou hodinu?
41. Bděte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. Duch je sice připraven, ale tělo je slabé."
42. Potom odešel podruhé a modlil se: "Otče můj, jestliže mě tento kalich nemůže minout, ale musím ho vypít, ať se stane tvá vůle."
43. A když přišel, znovu je nalezl, jak spí, protože jim ztěžkly oči.
44. Tehdy je nechal, znovu odešel a potřetí se modlil stejná slova.
45. Potom přišel ke svým učedníkům a řekl jim: "Vy ještě spíte a odpočíváte? Pohleďte, přiblížila se ta hodina a Syn člověka je vydáván do rukou hříšníků.
46. Vstávejte, pojďme! Hle, můj zrádce už je blízko."
47. A když ještě mluvil, náhle přišel Jidáš, jeden ze dvanácti, a s ním veliký zástup s meči a holemi, poslaný od velekněží a starších z lidu.
48. Ten, který ho zrazoval, si s nimi domluvil znamení: "Je to ten, kterého políbím. Toho se chopte."
49. Ihned tedy přistoupil k Ježíši a řekl: "Buď zdráv, Rabbi," a políbil ho.
50. Ježíš mu však řekl: "Příteli, proč jsi přišel?" Tehdy přistoupili, vztáhli na Ježíše ruce a chopili se ho.
51. Jeden z těch, kdo byli s Ježíšem, však náhle mávl rukou, vytasil svůj meč, zasáhl služebníka nejvyššího kněze a usekl mu ucho.
52. Tehdy mu Ježíš řekl: "Vrať svůj meč na jeho místo, protože všichni, kteří berou meč, mečem zahynou.
53. Myslíš si snad, že nemohu požádat svého Otce? On by mi hned dal více než dvanáct legií andělů.
54. Jak by se pak ale naplnila Písma svědčící, že to musí takhle být?"
55. V tu chvíli řekl Ježíš zástupům: "Vypravili jste se jako na zločince, s meči a holemi, abyste mě zatkli? Každý den jsem s vámi sedával v chrámu a vyučoval a nezatkli jste mě.
56. Ale toto všechno se stalo, aby se naplnila prorocká Písma." Tehdy ho všichni učedníci opustili a utekli.
57. Ti, kdo Ježíše zatkli, ho tedy odvedli k nejvyššímu knězi Kaifášovi, kde se shromáždili zákoníci a starší.
58. Petr ho ale zpovzdálí následoval až na dvůr nejvyššího kněze. Potom vešel dovnitř a sedl si mezi sluhy, aby viděl konec.
59. Velekněží a starší s celou veleradou pak proti Ježíši hledali falešné svědectví, aby ho mohli vydat na smrt,
60. ale žádné nenašli. I když předstupovali mnozí falešní svědkové, nenašli nic. Nakonec ale předstoupili dva falešní svědkové
61. a řekli: "Tento muž řekl: 'Mohu zbořit Boží chrám a za tři dny ho postavit.'"
62. Tehdy povstal nejvyšší kněz a řekl mu: "Nic neodpovídáš? Co proti tobě svědčí tito muži?"
63. Ale Ježíš mlčel. Nejvyšší kněz mu tedy řekl: "Zapřísahám tě při živém Bohu, abys nám řekl, zda jsi Kristus, ten Boží Syn!"
64. Ježíš mu odpověděl: "Tys to řekl. Ale říkám vám, od této chvíle uvidíte Syna člověka sedět po pravici Moci a přicházet na nebeských oblacích."
65. Tehdy nejvyšší kněz roztrhl svá roucha se slovy: "Rouhal se! K čemu ještě potřebujeme svědky? Hle, právě jste slyšeli jeho rouhání!
66. Co si o tom myslíte?" A oni odpověděli: "Je hoden smrti."
67. Potom mu plivali do obličeje a bili ho pěstmi a jiní ho tloukli holemi
68. a říkali: "Prorokuj nám, Kriste, kdo tě udeřil?"
69. Petr ale seděl venku na dvoře. Jedna služebná k němu přistoupila a řekla: "Ty jsi byl také s tím Ježíšem z Galileje."
70. Ale on to přede všemi zapřel. Řekl: "Nevím, o čem mluvíš!"
71. A vyšel k bráně. Uviděla ho však jiná a řekla těm, kdo tam byli: "Tenhle byl také s tím Ježíšem z Nazaretu."
72. A on ho znovu zapřel s přísahou: "Toho člověka neznám!"
73. Po malé chvíli přistoupili kolemstojící a řekli Petrovi: "Jistěže jsi také jeden z nich. I tvé nářečí tě prozrazuje!"
74. Tehdy se začal proklínat a přísahat: "Toho člověka neznám!" A vtom zakokrhal kohout
75. a Petr si vzpomněl na slova, která mu Ježíš řekl: "Dříve než se ozve kohout, třikrát mě zapřeš." A vyšel ven a hořce se rozplakal.

27. kapitola

1. A když přišlo ráno, usnesli se všichni velekněží a starší lidu proti Ježíši, že ho vydají na smrt.
2. Svázali ho tedy, odvedli ho k vladaři, Pontskému Pilátovi, a vydali mu ho.
3. Když tehdy Jidáš, jeho zrádce, uviděl, že Ježíš byl odsouzen, litoval toho a vrátil těch třicet stříbrných velekněžím a starším.
4. Řekl jim: "Zhřešil jsem! Zradil jsem nevinnou krev!" Oni však odpověděli: "Co je nám do toho? Hleď si toho sám!"
5. Zahodil tedy ty stříbrné v chrámu a šel pryč. A když odešel, oběsil se.
6. Velekněží pak vzali ty stříbrné a řekli: "Nelze je dát do pokladny, protože je to mzda za krev."
7. A když se poradili, koupili za ně hrnčířovo pole k pohřbívání cizinců.
8. Proto se to pole až dodnes nazývá Pole krve.
9. Tehdy se naplnilo to, co bylo řečeno skrze proroka: "Vzali třicet stříbrných, cenu za toho ceněného, kterého takto ocenili synové Izraele,
10. a dali je za hrnčířovo pole, jak mi uložil Pán."
11. Ježíš pak stanul před vladařem. Vladař se ho zeptal: "Ty jsi ten židovský král?" Ale Ježíš mu odpověděl: "Ty to říkáš."
12. A když ho velekněží a starší obviňovali, nic neodpovídal.
13. Pilát mu tedy řekl: "Neslyšíš, jaké věci to proti tobě svědčí?"
14. On mu ale neodpověděl ani na jediné slovo, takže se vladař velmi divil.
15. Vladař pak měl ve zvyku propouštět lidu ve svátek jednoho vězně, kterého chtěli.
16. A tehdy měli významného vězně jménem Barabáš.
17. Když se tedy lidé sešli, Pilát jim řekl: "Koho chcete, abych vám propustil? Barabáše nebo Ježíše zvaného Kristus?"
18. Věděl totiž, že ho vydali ze závisti.
19. A když seděl na soudné stolici, poslala k němu jeho žena vzkaz: "Neměj nic s tímto spravedlivým, neboť jsem dnes kvůli němu ve snu mnoho vytrpěla."
20. Velekněží a starší ale navedli zástupy, aby si vyžádali Barabáše a Ježíše aby dali zahubit.
21. Vladař jim tedy odpověděl: "Kterého z těch dvou chcete, abych vám propustil?" A oni řekli: "Barabáše!"
22. Pilát jim řekl: "Co tedy mám udělat s Ježíšem zvaným Kristus?" A všichni řekli: "Ať je ukřižován!"
23. Vladař však řekl: "A co zlého udělal?" Ale oni křičeli ještě víc: "Ať je ukřižován!"
24. A když Pilát viděl, že nic nezmůže, ale že je čím dál větší pozdvižení, vzal vodu a před zástupem si umyl ruce se slovy: "Nejsem vinen krví tohoto spravedlivého. Hleďte si toho sami."
25. A všechen lid odpověděl: "Jeho krev na nás a na naše děti!"
26. Tehdy jim propustil Barabáše, ale Ježíše nechal zbičovat a vydal ho k ukřižování.
27. Tehdy vzali vladařovi vojáci Ježíše do paláce a shromáždili k němu celou posádku.
28. Svlékli ho a oblékli mu rudý plášť,
29. a když upletli korunu z trní, nasadili mu ji na hlavu a do pravé ruky mu dali hůl. Pak před ním klekali a posmívali se mu. Říkali: "Buď zdráv, židovský králi!"
30. Plivali na něj a vzali tu hůl a bili ho do hlavy.
31. Když se mu dost naposmívali, svlékli z něho ten plášť a oblékli mu jeho šaty. Potom ho odvedli, aby byl ukřižován.
32. A když vyšli, našli člověka z Kyrény, jménem Šimona. Toho přinutili, aby vzal jeho kříž.
33. A tak přišli na místo zvané Golgota, což znamená Místo lebky.
34. Dali mu napít octa smíšeného se žlučí. A když jej okusil, nechtěl pít.
35. A když ho ukřižovali, rozdělili si jeho šaty házením losu, aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka: "Rozdělili si mé šaty mezi sebou a o mé roucho házeli los."
36. Pak seděli a hlídali ho tam.
37. A nad jeho hlavu dali nápis jeho viny: "TOTO JE JEŽÍŠ, ŽIDOVSKÝ KRÁL".
38. Tehdy byli spolu s ním ukřižováni dva zločinci, jeden po pravici a druhý po levici.
39. Kolemjdoucí mu spílali, pokyvovali hlavami
40. a říkali: "Ty, který boříš chrám a za tři dny ho stavíš, zachraň sám sebe! Jestli jsi Boží Syn, sestup z kříže!"
41. Tak podobně se posmívali i velekněží se zákoníky a staršími a říkali:
42. "Jiné spasil, ale sám sebe spasit nemůže! Jestli je král Izraele, ať teď sestoupí z kříže a uvěříme v něj!
43. Spoléhal na Boha, tak ať ho teď vysvobodí, jestli o něj stojí! Říkal přece: 'Jsem Boží Syn'!"
44. A tak podobně ho hanobili i zločinci, kteří byli ukřižováni s ním.
45. Od šesté hodiny pak nastala po celé zemi tma až do deváté hodiny.
46. Kolem deváté hodiny pak Ježíš hlasitě vykřikl: "Eli, Eli, lama sabachtani?" to je: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?"
47. A když to uslyšeli někteří z kolemstojících, říkali: "Ten člověk volá Eliáše!"
48. Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, a když ji naplnil octem, dal ji na větev a dával mu napít.
49. Ale ostatní říkali: "Nech ho, uvidíme, jestli přijde Eliáš, aby ho zachránil!"
50. Ježíš pak opět hlasitě vykřikl a vypustil ducha.
51. A hle, chrámová opona se roztrhla na dva kusy odshora až dolů a země se otřásla a skály popraskaly.
52. Otevřely se hroby a vstala mnohá těla zesnulých svatých,
53. kteří po jeho vzkříšení vyšli z hrobů, přišli do svatého města a ukázali se mnoha lidem.
54. Když pak setník a ti, kdo s ním hlídali Ježíše, uviděli zemětřesení a to, co se dělo, velmi se vyděsili a říkali: "To byl opravdu Boží Syn!"
55. Bylo tam také mnoho žen přihlížejících zpovzdálí, které doprovázely Ježíše z Galileje a sloužily mu.
56. Byla mezi nimi Marie Magdaléna a Marie, matka Jakuba a Jozese, a matka Zebedeových synů.
57. A když nastal večer, přišel bohatý člověk z Arimatie, jménem Josef, který byl také Ježíšův učedník.
58. Ten přišel k Pilátovi a požádal o Ježíšovo tělo. Tehdy Pilát nařídil, aby tělo bylo vydáno.
59. Josef vzal tělo, zavinul ho do čistého plátna
60. a pochoval ho do svého nového hrobu, který si vytesal ve skále. Potom přivalil ke dveřím hrobu velký kámen a odešel.
61. A byla tam Marie Magdaléna a druhá Marie, sedící naproti hrobu.
62. Nazítří, po dni připravování, se pak velekněží a farizeové sešli k Pilátovi
63. a řekli mu: "Pane, vzpomněli jsme si, že když ten bludař ještě žil, řekl: 'Po třech dnech vstanu.'
64. Proto nařiď, ať je hrob hlídán až do třetího dne, aby snad nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: 'Byl vzkříšen z mrtvých!' Tak bude poslední blud horší než ten první!"
65. Pilát jim řekl: "Máte stráž, jděte a hlídejte, jak umíte."
66. A tak šli, a když zapečetili kámen, obsadili hrob strážnými.

28. kapitola

1. Když pak končila sobota a svítalo na první den týdne, přišla Marie Magdaléna a ta druhá Marie, aby se podívaly na hrob.
2. A hle, nastalo veliké zemětřesení, neboť Pánův anděl sestoupil z nebe, a když přišel, odvalil kámen ode dveří a posadil se na něm.
3. Jeho obličej byl jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh.
4. A strážní se strachem z něj roztřásli a zůstali jako mrtví.
5. Anděl pak odpověděl ženám: "Vy se nebojte. Vždyť vím, že hledáte ukřižovaného Ježíše.
6. Není tu, neboť vstal, jak předpověděl. Pojďte, pohleďte na místo, kde ležel Pán.
7. Jděte rychle a řekněte jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých. A hle, předchází vás do Galileje. Tam ho spatříte. Hleďte, řekl jsem vám to."
8. A tak rychle odešly od hrobu s bázní a s velikou radostí a běžely, aby to oznámily jeho učedníkům.
9. A když to šly oznámit jeho učedníkům, vtom se s nimi setkal Ježíš a pozdravil je. Přistoupily tedy, objaly jeho nohy a poklonily se mu.
10. Tehdy jim Ježíš řekl: "Nebojte se, jděte a oznamte mým bratrům, ať jdou do Galileje a tam mě spatří."
11. A když ty ženy odcházely, hle, někteří ze stráže šli do města a oznámili velekněžím všechno, co se stalo.
12. A když se shromáždili se staršími, poradili se a dali vojákům mnoho peněz
13. a řekli: "Mluvte takhle: 'V noci přišli jeho učedníci a ukradli ho, když jsme spali.'
14. A kdyby o tom uslyšel vladař, my ho přesvědčíme a zbavíme vás starostí."
15. Oni tedy vzali peníze a dělali, jak byli naučeni. A tato řeč je mezi Židy rozhlášena až do dnešního dne.
16. Jedenáct učedníků pak šlo do Galileje, na tu horu, kterou jim Ježíš určil.
17. A když ho spatřili, poklonili se mu; ale někteří pochybovali.
18. Ježíš přistoupil, promluvil k nim a řekl: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.
19. Proto jděte, dělejte učedníky ze všech národů; křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého
20. a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa. Amen.