Má stroj svědomí?

Dobře naprogramovaná autonomní zbraň také může být poměrně šetrná. Stroj necítí únavu, strach ani frustraci. Má-li dobře nastavená pravidla, nemusí se dopouštět tragických omylů, ke kterým často dochází pod tlakem v chaotickém boji, o válečných zločinech nemluvě. Důležitým praktickým benefitem je také „výcvik“ robotů – respektive jeho jednoduchost. Software, který dokáže řídit autonomní bojový stroj, stačí zkopírovat a nahrát do dalšího zařízení. Na rozdíl od vojáků jej není potřeba individuálně cvičit, což je z hlediska rychlosti nasazení zásadní rozdíl.

Umělá inteligence přitom zjevně nebude v dohledné době nijak vzácná. Její vývoj je strategickou prioritou nejen pro armády, ale i pro vlády a soukromé firmy. Řada technologií vyvinutých pro civilní použití může být relativně snadno převedena do vojenského prostředí. To bylo na Ukrajině vidět znovu a znovu.

Svou roli hraje i to, že „samostatnost“ nemusí v řadě případů být technicky příliš obtížná. Řada současných zbraní už zvládne některé úkony sama (od autopilota až po plánování mise dle aktuálních podmínek). K tomu, aby se změnily v „robotické zabijáky“, může tedy stačit jednoduše softwarový update.