Louzek

Nad soutokem místního potoka s říčkou Malší v temném jihočeském příhraničí leží skromné zbytky hradu Louzek. Mnoho toho z kdysi pevného sídla nezbylo, jen několik zdí potrhaných zubem času. A také jedna zajímavá pověst...

Dávno, pradávno je tomu nazpět proti proudu času, kdy obýval Louzek rytíř dnes již zapomenutého jména. Co však ani staletí nezavála, jsou jeho činy a hříchy. Rytíř žil nespořádaným životem. Holdoval mnoho nestřídmým pitkám, okrádal pocestné a sužoval svými výpady celý zdejší kraj.

Jednoho dne zaklepal na hradní bránu poutník až z dalekého Jeruzaléma. Poprosil o možnost přenocování. Hradní pán byl v dobrém rozmaru a unavený poutník mohl zůstat na Louzku přes noc. Stal se tak nedobrovolným svědkem rytířova nočního nečestného života.

Ráno, když se s hradním pánem loučil, mu vytkl způsob jeho života a snažil se jej přivést na správnou cestu.

Se zlou se však potázal. Rytíř se velice rozhněval a poutníka nechal zavřít do ponurého sklepení a proklel jej slovy: "Ať hadi a šťíři tě umoří!".

Od toho okamžiku se na hradě opravdu nebývale přemnožili hadi a štíři. A to dokonce tak, že zaživa sežrali i zlého rytíře.

Jeho nepokojný duch nyní bloudí po nocích v hradních zříceninách. Pokud tedy někdy přenocujete na Louzku a uslyšíte děsivý řev, vzpomeňte si na loužeckého rytíře a žijte raději spořádaně a čestně, abyste jako on nemuseli v podobě ducha bloudit po nocích...