Litomyšl

Stejnojmenné město Litomyšl se již dlouhé věky pyšní krásným renesančním zámkem. I zde se zjevuje hned několik strašidel. Avšak nejpodivnější je následující příběh.

Na zámku žila před mnoha a mnoha lety zlá a hašteřivá hraběnka. Lidé ve městě ji neměli příliš rádi pro její nehezkou povahu a chování. Zámecká paní se častokrát procházela po zahradě tak, aby ji každý viděl. Nejraději tudy chodila v nových šatech a vystavovala se všem na obdiv jako pávice.

Hraběnce však zakrátko nestačily ani šaty šité z drahých látek a vyšívané zlatou nití. Jednoho dne dostala prapodivný nápad. Hned si proto nechala zavolat všechny pekaře z celého okolí. Mladí i staří mistři pekařského umění se tedy sešli na zámku již druhého dne. Žádný z nich neměl sebemenší tušení, co jim paní může chtít. Někteří se dokonce obávali tohoto setkání.

Zámecká paní vplula do sálu a pravila: "Moji pekaři, nechala jsem si vás zavolat proto, že mám pro vás zvláštní úkol. Ten z vás, kdo mi do tří dnů přinese šaty ušité ze samého pečiva, toho bohatě odměním." Po těchto slovech odešla a v sále zavládl podivný ruch.

Třetího dne již hraběnka netrpělivě očekávala příchod alespoň jednoho pekaře. A opravdu, jeden jediný přišel na zámek a nesl šaty ze samých housek a koláčů. Hraběnce se tuze zalíbily, takové nikdo jiný nemá, radovala se a pekaři za jeho dílo vskutku dobře zaplatila.

Šaty ale nepřinesly paní moc radosti a štěstí. Hned na první procházce potkala stařičkou žebračku, která ji požádala o trochu jídla. Paní se však na ni ani nepodívala a pyšně kráčela dál.

Její pýcha se hraběnce však stala osudnou. Stařena paní navždy proklela. V té chvíli se země rozestoupila a hraběnka zmizela v jejím nitru. Vše se odehrálo na zámeckém nádvoří.

Od těch dob se zde objevuje přízrak této zlé a pyšné ženy, pocházející ze vznešeného rodu. Hraběnčin duch vždy obejde nádvoří a zmizí v místě, kde se tenkrát, toho osudného dne, propadla do země.