Litice

Dnes již jen tajemné zříceniny nám připomínají slávu bývalého hradu. Rozvaliny jsou zahaleny tajemstvím a vypravuje se o nich mnoho pověstí.

Vedle vstupní brány jsou zasazeny tři podivuhodné kameny, do nichž jsou vytesány postavy tří mužů. Pověst praví, že je to templářský rytíř, černokněžník a zaklínač duchů. Jiné z pověstí vypravují o skalní sluji, o podzemních chodbách, které vedou až na hrad Potštejn.

Však nejpodivnější je pověst o přízracích, které se ve zříceninách zjevují. Jsou to prý duchové zdejších klíčnic.

Vypravuje se, že se zjevují jen jednou do roka, vždy ve stejný den v poledne a o půlnoci. Přízraky žen, zahalených v dlouhých šatech bílých jako padlý sníh a loktuškou skrývajících tvář, se objevují vždy v sudém počtu, buď dvě nebo čtyři. Při jejich zjevení se v troskách ozývá cinkání klíčů, které drží v ruce.

Přízraky čtyř žen se na bývalém hradě zjevují již po dlouhé věky a čekají na vysvobození. Po své smrti nenašly pokoje a od těch dob bloudí zříceninami.

Kdysi dávno, daleko v minulosti, prý byly tyto přízraky klíčnicemi na zdejším hradě. Čtyři ženy se staly přítelkyněmi za dlouhá léta své služby. Přestože každá vypadala úplně jinak, povahu měly všechny stejnou. Jedna měla vlasy hnědé, druhá zlaté jako slunce, třetí černé a ta čtvrtá zrzavá.

Všechny ale měly ve své duši zlo. Byly závistivé, zlé a každého pomluvily. Snad se jim za to sám čert odměnil a po smrti jim nedovolil najít vytoužený klid a odpočinek.