Lingvistické zkoumání chanelingu

28.06.2014 12:11

Může být zkoumání lidské mysli prostřednictvím channelingově, tedy velmi intuitivně zaznamenávané řeči, nějak užitečné?

 

V Centru pro aplikovanou intuici byl vytvořen tým, který pracoval na projektu s názvem Babel group. Tým se skládal ze dvou psycholingvistů, dvou psychologů a několika lidí, kteří provozovali channeling. Protože lidská řeč je médium, skrze které probíhá také intuitivní komunikace, bylo by jistě zajímavé prozkoumat a lépe porozumět jejím mechanismům. Možná by to pomohlo také objasnit více poznatků o té části mozku, ve které řeč vzniká.

Bylo analyzováno několik zvukových nahrávek a pozorování několika zkušených channelingových osob. Vzorky se velmi různily, a přestože nebyl nalezen nějaký jednotící společný vzorec, studie zjistila následující:

Kulturní pozadí osobnosti, která se projevovala při channelingu, ovlivňovalo obvyklý styl řeči člověka, který channeling provozoval. Týkalo se to jak přízvuku, intonace, zvukové kvality, rytmu, výslovnosti, volby slovníku, pořádku slov i větné skladby. To naznačuje, že podobně jako je tomu u herců, styl jazyka je zcela jistě ovlivněn.

U mnoha lidí, kteří provozují channeling, ale k žádným přízvukovým nebo řečovým ovlivněním či zvláštnostem nedochází. Mnozí také tvrdí, že nevědí o žádné osobnosti, která by byla zdrojem informací, které v procesu channelingu předávají. V jiných případech zase přízvuk a jazykový styl evidentně neměl vůbec žádnou spojitost s obsahem intuitivní komunikace. Pokud se jednalo o zvláštní přízvuk, ve většině případů šlo o přízvuk britský nebo indický.

Takto zaznamenávaná řeč je obvykle nerozeznatelná od řeči, kterou by produkovala i osoba, která by nebyla ve stavu transu nebo hypnózy. Podle našeho názoru jsou odlišné formy jen odlišnou manifestací téže intuitivní komunikace. Typická jména, která si tyto nehmotné osobnosti přisvojují - např. Ekton, Ma Fu, Joshua, Indíra nebo Zartu - mají kouzlo vzdálených míst a dob a naznačují výjimečnou moudrost a patinu autority. Prakticky nikdo si neříká Harry nebo Bob. Velmi časté je používání zájmen my nebo oni na místo já a můj, což naznačuje, že ony osobnosti nebo „to“ je spíš kolektiv nebo tým osobností. Forma plurálu také dodává řeči jistou autoritu.

Tato zjištění naznačují, že ať už tyto bytosti, které pomocí channelingu takto s lidmi komunikují, používají jakoukoliv energii, nemají vlastní osobnosti nebo vlastní hlas, a musí je, aby jim bylo rozuměno a aby byly přijaty svými posluchači, vytvořit. Pokud je tomu skutečně tak, pak to, že si vybírají formu příjemných, sebejistých a laskavých osobností, dává smysl. Vybraná osobnost by také měla být kompatibilní s osobností člověka, který channeling provádí, a stejně tak s jeho jazykem a vzděláním.

Nějaká hlubší studie na toto téma by jistě přinesla velmi zajímavá zjištění. Hlubší analýzy řečových stylů by mohly prokázat, jaké části mysli člověka, který provozuje channeling, je ovlivněn nebo zabrána onou imaginární osobností.