Likvidace výrobků, odpadů a další vlivy člověka

Odpady

Když už se ráno vypravíte z domova a nezapomenete s sebou vzít páchnoucí odpadky, vyhodíte je do obyčejné popelnice při cestě, nebo si popojdete až k barevným kontejnerům na tříděný odpad? Mnoho lidí ve spěchu volí rychlejší, jednodušší variantu. Plasty či papír, které se dají využít jako surovina pro výrobu dalších užitečných věcí, prostě vyhodí do komunálního odpadu – a tak se všechno dostane na skládku nebo se spálí ve spalovně, což životnímu prostředí zrovna neprospěje.

Odpadky netvoříme jen doma, ale i venku na procházce, třeba když sníme sušenku, dopijeme láhev a podobně. Pokud není nikde v pohodlné blízkosti koš… co uděláte vy? Příroda si s tímto špatně rozložitelným odpadem poradí až za velmi dlouhou dobu, v řádu desítek i stovek let! Lehkomyslným zahazováním odpadků můžeme negativně změnit podmínky pro celé ekosystémy.

Odpadní voda

Znovu tady dostává zabrat voda. Když ji totiž tak bohatě využíváme, obohatíme ji snad při každé činnosti o nespočet chemických látek. Čím agresivnější prostředek, tím líp pro úklid. Pak s tím pryč do odpadu – problém vyřešen. Ale ne tak docela, protože všechny látky je potřeba z vody zase odstranit, aby se mohla vrátit do přírody.

Účinné čisticí prostředky, které mají málem charakter žíraviny, prací prášky s fosfáty, oleje ze smažení a mnoho dalších pikantností odchází z našich domácností. Novinkou jsou rozpustné ruličky od toaletního papíru. Bomba, jak hned v záchodě mizí! Ale jsou opravdu tak biorozložitelné, jak výrobce tvrdí?

Znečištění ovzduší

Patří sem třeba známý smog, který souvisí s oxidem siřičitým vznikajícím hlavně při spalování a s oxidy dusíku, které jsou produkty dopravy. Automobily jsou významnými „dodavateli“ těchto látek. Smog nám nevadí proto, že nevidíme modrou oblohu, ale proto, že látky v něm obsažené výrazně škodí lidskému zdraví i zdraví přírodních ekosystémů.

Kvůli oxidům dusíku vzniká přízemní ozón, oxid siřičitý dává vzniknout kyselině sírové. Tyto látky způsobují úhyn rostlin a v minulosti zavinily odumírání lesů na rozsáhlých plochách našich severních pohraničních pohoří. S rostoucí dopravou čím dál více sytíme vzduch sloučeninami dusíku. Jsou tu však i další škodliviny, které souvisejí s dopravou – velmi jemné částečky prachu, tvořící se při otěru z pneumatik i z vozovky nebo z brzdového obložení při brzdění. Usazují se v plicích a starají se o to, aby onkologové měli stále dost práce.

Kouření

Mimo tyto naše kategorie stojí kouření. Nespadá ani do neefektivního využívání zdrojů, ani do likvidace odpadů, ani není jejich dopadem. Je to prostě jen lidský vrtoch. Cigarety se sice postupně zdražují, ale přesto stojí jedna tak málo jako třeba houska – a stejně snadno jsou i dostupné. Není divu, že během dne potkáme spoustu kouřících lidí, ať už si tím zkracují čekání na zastávce, nebo si jen tak vykuřují na lavičce. Kouř ovšem lidi okolo neobtěžuje pouze svým zápachem. Obsahuje také spoustu nebezpečných látek, které se dostávají do ovzduší a ohrožují zdraví i těch, kdo by cigaretu nikdy nevzali do úst.

Zmiňme například polycyklické aromatické uhlovodíky, jež se dokážou přichytit na částice prachu a s  nevinným nádechem se dostanou dovnitř našeho těla, kde často působí záněty – nehledě na to, že některé mají rakovinotvorné účinky. Na částice prachu se přichytávají i další věci, třeba částečky rozvířené z  nesebraných uschlých psích exkrementů. Myslíme si, že máme alergii na pyl, ale co když nás dráždí právě tyto poletující kousky výkalů?

Že má člověk negativní vliv na životní prostředí, je neoddiskutovatelné. Platí to jak pro úředníka z Prahy, kadeřnici z Humpolce nebo kladenského inženýra, tak pro ekologického zemědělce z Jižních Čech i pro nás studenty. Důležité je si své chování uvědomovat, zamýšlet se nad ním, změnit ho a snížit negativní dopad na životní prostředí na minimum. Jenom tak nám to, co označujeme slovem „příroda“, vydrží!