Levín

Stalo se v době, kdy Lučanům vládl kníže Vlastislav, který vyhlásil klidnému a rozvážnému Neklanovi válku. Povídalo se, že Vlastislavova žena je nadaná čarovnými silami. Protože byla tak podivná, nechal ji Vlastislav postavit hrad Levín, tyčící se na kopci uprostřed temných lesů, který byl pro ni jako stvořený. Žila zde v ústraní a ve věži se oddávala svým kouzlům.

Když se dozvěděla, že Vlastislav vyhlásil Neklanovi válku, rozhodla se vzít osud do vlastních rukou.

V osudný den, kdy kněžna četla budoucnost, ani obloha nevěštila nic dobrého, jako by předpovídala blížící se smrt. Po nebi se valily zle vyhlížející černé mraky a ukrutné kvílení větru pronikalo i přes silné hradní zdi až do morku kostí.

Kněžna rozdělala oheň, dřevo divoce zapraskalo a v čarovném kotlíku začala vřít mlha budoucnosti z tajných přísad. Tiché stoupání par přerušilo děsivé zaskučení vichřice ve chvíli, kdy se kněžna ponořila do mlhy.

Už se chystala vyřknout věštbu, když do hradu náhle udeřil blesk. Zasáhl síň a v ní i kněžnu, stojící nad kotlíkem s otevřenými ústy k výkřiku. Její ústa zůstala pootevřena i po smrti a věštba v nich byla navždy zamčena.