Létající drak opravdu existoval ?

 

Vědci na Novém Zélandu objevili zkamenělé pozůstatky hrabavého netopýra, který žil na naší planetě před 16 až 19 milióny let. Byl třikrát větší než ten současný, létal i běhal po čtyřech. Vedle rostlinné stravy se živil i drobnými obratlovci. O nálezu informovala agentura AFP s odvoláním na studii v časopise Scientif Reports.

Zuby a kosti zvířete byly nalezeny u bývalého důlního města Saint Bathans ve středu Jižního ostrova Nového Zélandu. Vědci na místě nálezu pracují už 16 let.

Pravěký netopýr byl třikrát větší než ten současný a vážil 40 gramů, odhadují odborníci ve studii. Létal, ale rovněž běhal po čtyřech, potravu si na zemi hledal prohrabáváním vegetace.

 

Po rozpadu superkontinentu se vývoj rozdělil

„Specializované zuby a velký rozměr nalezeného tvora prozrazují, že se vedle rostlinné stravy živil i drobnými obratlovci podobně jako jeho někteří jihoameričtí bratranci,” uvedla autorka studie Sue Handová.

Patřil do rodiny netopýrů, kteří kdysi žili v jižních částech Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky a možná i Antarktidy, dodala.

Pravěký netopýr dostal jméno Vulcanops jennyworthyae podle Jenny Worthyové, která jej nalezla, a podle římského boha ohně Vulkána, jenž ve jméně odkazuje na tektonický charakter Nového Zélandu.

„Tento zvláštní netopýr patří mezi ty nejpodivnější zkameněliny, na které jsme tu narazili,” komentoval nález člen výzkumného týmu, Novozélanďan Alan Tennyson. Mezi jeho kolegy jsou vědci z Austrálie, Británie a Spojených států.

Území Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Ameriky a Antarktidy byla před 500 milióny let propojena v superkontinentu Gondwana. Vědci tvrdí, že po jeho rozpadu a klimatickém ochlazení se vývoj hrabavých netopýrů a jejich jihoamerických příbuzných oddělil.

Za připomenutí stojí rovněž zjištění z loňského roku, dle kterého byli dříve savci výhradně jen nočními zvířaty. A teprve až s vyhynutím dinosaurů se „odvážili vyjít na světlo”. 

 

Až do vymření dinosaurů byli savci nočními zvířaty, tvrdí vědci

Jakmile před 66 milióny lety dinosauři z povrchu naší planety vymizeli, savci se stali denními živočichy. Kvůli obrovským predátorům jako Tyrannosaurus rex, který se pohyboval na souši celý den, se nelze divit, že se první savci rozhodli žít pod rouškou tmy, aby měli pocit bezpečí. To, že i předchůdci člověka zřejmě nevycházeli ze stínů až do vyhynutí dinosaurů, zjistila nová studie britské University College London (UCL).

Dokud veleještěři žili, všichni savci byli nočními zvířaty. Spali ve dne, lovili či jinak sháněli potravu v noci, jak naznačují nová zjištění, nejprve publikovaná v odborném časopise Nature Ecology and Evolution.

Jak na to výzkumníci z UCL, londýnské veřejné výzkumné univerzity, přišli? Použili počítačové algoritmy k analýze detailů z 2415 druhů živých savců, aby rekonstruovali vzorce aktivit jejich předků.

Zjistili, že po dopadu asteroidu o průměru 15 kilometrů, který vyhubil dinosaury, se savci přesunuli do přechodného stádia – částečně byli aktivní za denního světla i v noci. Poté již postupně začali žít hlavně přes den.

Je to tedy rozdíl oproti raným savcům, jako byl kupříkladu Kayentatherium, noční savcovitý plaz.

 

Jako první vešli na světlo předchůdci primátů

„Velmi nás překvapilo, že jsme nalezli tak silnou souvislost mezi zmizením dinosaurů a začátkem denní aktivity u savců. Daný výsledek jsme našli pomocí několika různých analýz,“ uvedl podle listu The Daily Telegraph vedoucí autor studie, doktorand Roi Maor z UCL, působící rovněž na izraelské Telavivské univerzitě.

Vědecký tým zjistil, že jako první se vzdali své noční činnosti předkové goril a gibonů. To může nasvědčovat skutečnosti, proč jejich potomci, mezi něž patří i lidé, jsou jediní savci, kteří vidí velmi dobře při denním světle. Jejich vidění a vnímání barev je srovnatelné s vnímáním plazů a ptáků, kteří jsou aktivní vždy ve dne.

„Většina savců je adaptována na přežívání v temném prostředí. Opice a vůbec primáti včetně lidí jsou jediní denní savci, jejichž oči se vyvinuly podobně jako u jiných denních živočichů – ptáků či plazů,“ dodal Maor dle deníku The Guardian.

„Je značně obtížné spojit změny chování u savců, kteří v té době žili v určitých podmínkách, takže nemůžeme říci, že vymření dinosaurů jednoznačně způsobilo, že savci začali být aktivní ve dne, případně že to byl jediný faktor,“ poznamenala pro The Daily Telegraph spoluautorka výzkumu Kate Jonesová z UCL.

„V našich zjištěních však vidíme jasnou souvislost,“ uzavřela.