Krasíkov

Dnes už nám připomínají slávu bývalého hradu, zvaného též Švamberk, jen ponuré zříceniny. Švamberk dostal své jméno podle pánů ze Švamberka a z jejich doby pocházejí i první zmínky o zdejší Bílé paní.

Bílá paní se na Krasíkově nezjevovala příliš často. Žena v dlouhých bílých šatech a něžným závojem přes mladý obličej se objevovala pánům ze Švamberka vždy, když se někdo z rodu měl narodit nebo zemřít. Proto také nikdo nikdy nevěděl, zda se z přízraku radovat nebo se strachovat o život svůj a svých bližních.

V těch dávných dobách, které jsou nenávratně minulostí, býval Krasíkov ještě hradem velkým, mocným a slavným. Tenkráte tu žil Jan Bedřich ze Švamberka. S pánovým životem je spojován bohužel i pád hradu.

Vypráví se, že jednoho podvečera, když pán Jan Bedřich vstal od stolu s večeří a chtěl se odebrat do své komnaty k odpočinku, zjevil se mu přízrak v bělostném šatu.

Pán se ho tenkrát tuze polekal, již od dětství znal pověst o Bílé paní a jejím zjevování. Na mysl mu však nepřišlo, že smrt nemusí zasáhnout jen jeho příbuzné, ale i jeho sídlo.

Tak se stalo, že hrad ztratil život. Toho tajemného večera Krasíkov začal hořet. Plameny z něj šlehaly celou dlouhou noc a k ránu již bylo každému jasné, že hrad svou slávu již nikdy nezíská. Z velkého sídla zbylo jen několik ohořelých zdí.

Dosud se v kraji kolem Krasíkova věří, že Bílá paní se zjevuje v tajemnem opředených zříceninách hradu a v nedaleké opuštěné kapli.