Koronavirus v Africe je časovaná bomba - zmizí s teplem?
Národní katastrofa. Tak nazývá jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa ml. nákazu koronavirem SARS-CoV-2. V zemi vyhlásil stav nouze, aby se mohla rychleji přijímat opatření k potlačení epidemie. Kontinent, na němž žije více než miliarda obyvatel, není na epidemii vůbec připraven, upozorňují lékaři.
V Africe je nyní kolem 1200 potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru. Mezi nejpostiženější země patří Jihoafrická republika s 274 případy, dále Egypt, Maroko a Alžírsko. První případy hlásí Uganda a Mozambik, první úmrtí Kongo.
„Nikdy předtím jsme v historii naší země nestáli před tak vážnou situací,“ tvrdí Ramaphosa.
Zatím se nákaza objevila ve 27 zemích, počty infikovaných jsou zatím nízké. S největší pravděpodobností nejsou všechny případy nákazy zaznamenány. Odborníci se domnívají, že virus v oblastech, které nehlásí žádnou nákazu, dávno je. „Bojím se, že to je časovaná bomba,“ tvrdí bioinformatik Bruce Bassett z Jihoafrické univerzity. Varuje, že na kontinentu hrozí nekontrolovatelné vypuknutí nákazy SARS-CoV-2.
Obava je oprávněná. Odborníci nepochybují o tom, že pandemie koronaviru Afriku zasáhne. Sama Světová zdravotnická organizace (WHO) několikrát varovala před možnými důsledky epidemie. Většina států Afriky nemá příliš vyspělý zdravotnický systém a i za běžných okolností trpí nedostatkem zdravotnických pomůcek.
„Opravdu nemáme ponětí, jak se nemoc Covid-19 bude v Africe chovat,“ řekla Glenda Grayová, prezidentka Jihoafrické rady pro lékařský výzkum.
Například v Keni, zemi s 50 miliony obyvatel, je k dispozici pouze 130 lůžek pro intenzivní péči a pro tento účel bylo vyškoleno 200 zdravotních sester. Keňa přitom hlásí prvních 15 potvrzených případů nákazy. Podobná situace panuje i v dalších státech. Pokud bude přibývat nemocných s těžkým průběhem nákazy, valná většina pravděpodobně nebude vůbec léčena. V regionu navíc neexistuje téměř žádné zdravotní pojištění.
Opatření k zamezení infekce nebudou fungovat, obávají se odborníci. Stěží vymahatelné je dodržování bezpečné vzdálenosti mezi lidmi v hustě obydlených čtvrtích a slumech, kde je navíc katastrofální hygiena a nedostatek vody. Valná většina těch, kteří mají zaměstnání, navíc jezdí do práce v přeplněných minibusech.
Problémem jsou i velké rodiny, kde pohromadě žijí všechny generace. „Jak však mohou být starší lidé chráněni, jak docílit toho, aby si všichni stále myli ruce, když se pro vodu chodí kilometry daleko? Jak si mají pořídit dezinfekční prostředky, když mají sotva peníze na jídlo? Obávám se, že vypukne chaos,“ říká Francine Ntoumi z konžské univerzity.
Na druhou stranu řada zemí reagovala na vývoj stejně razantně jako některé evropské státy. Rwanda nechala uzavřít veškeré školy a univerzity, zakázala církevní shromáždění a mše, jakmile se v zemi objevil první případ nákazy. Celkem má Rwanda 19 potvrzených případů nákazy. Vláda také nainstalovala umyvadla na ulicích a na zastávkách. V Ugandě, kde je zatím oficiálně jeden nakažený, jsou všichni cestující dezinfikováni sprejem.
Senegal zrušil oslavy Dne nezávislosti a Madagaskar a Namibie zrušily lety, zavřely školy a zavřely své přístavy pro výletní lodě.
Zmizí s létem? V Africe se šíří i v teple
Evropa i USA sledují šíření nákazy novým koronavirem v tropických oblastech a na jižní polokouli, kde právě končí léto, kvůli předpokladu, že se situace může uklidnit s přicházejícím oteplením, jako je to tomu v případě sezónní chřipky.
Například americký prezident Donald Trump ještě nedávno ujišťoval, že během dubna virus „zázračně” zmizí. Odborníci ale upozorňují na to, že s takovým vývojem nelze u koronaviru automaticky počítat. Výskyt nákazy v zemích, kde i nyní panuje teplé počasí, předpoklad sezónnosti koronaviru zpochybňuje.