Konžský deštný prales

Konžská pánev představuje jednu z pěti nejdůležitějších oblastí panenské přírody na Zemi. Svou rozlohou přes 1 700 000 km2 je druhým největším deštným pralesem na Zemi. Největší část toho deštného pralesa se nachází v Demokratické republice Kongo.

Konžský deštný prales je velmi významný pro svou velkou biologickou rozmanitost - našli bychom zde více než 600 druhů stromů a 10 000 druhů zvířat. Mezi jeho nejznámější obyvatele patří sloni, gorily, šimpanzi, okapi, leopardi a  hroši. Některé z těchto druhů hrají významnou roli při formování vzhledu svého lesního domova. Vědci například zjistili, že středoafrické lesy mají obecně vyšší stromy, ale nižší hustotu malých stromů než lesy v Amazonii nebo na Borneu. Důvod? Sloni, gorily a velcí býložravci udržují na nízké úrovni počet malých stromů. Avšak v oblastech, kde byl počet těchto zvířat lovem radikálně snížen, bývají lesy nižší a hustší s malými stromy. A přitom jsou to právě původní lesy se vzrostlými stromy ve střední Africe, které  uchovávají  obrovské množství  uhlíku (39 miliard tun, podle nedávné studie), a slouží tak jako důležitý nárazník proti změně klimatu.

V současné době je míra odlesňování střední Afriky nejnižší od roku 1990. Nicméně během posledních třiceti let přišla Afrika o dvě třetiny původních lesů a stále existuje řada ohrožení, která narušují přirozený stav deštného pralesa a jeho obyvatel.

V posledních dvaceti letech měly na odlesňování konžské pánve největší vliv drobné zemědělské farmy, čištění dřevěného uhlí a palivového dříví, rozšiřování měst a hornictví. Velmi ničivý vliv má průmyslová těžba. Stavbou silnic se otevřely rozsáhlé oblasti Konga komerčnímu lovu, což vede k pytláctví. V některých oblastech došlo až k 60procentnímu poklesu počtu populace lesních slonů. Tyto nové cesty navíc poskytují přístup spekulantům, kteří skupují půdu pro průmyslové plantáže.

Neustálé konflikty na území Konga a v přilehlých zemích komplikují snahu ochránců přírody zabránit nezákonné těžbě a obchodu s ohroženými druhy živočichů.

Jednou z možností jak snížit kácení deštných pralesů na palivové dříví místními obyvateli, je dodání efektivních kamen, jejichž pomocí se sníží roční spotřeba palivového dříví o 50 %.