Konec předchází začátku

Země pak byla pustá a prázdná, nad propastí byla tma a nad vodami se vznášel Boží Duch. Bůh řekl: „Buď světlo!“ – a bylo světlo. (Genesis 1:2,3)

Řekl také Bůh: Buď obloha uprostřed vod, a děl vody od vod! (Genesis 1:6)

Když se v knize Genesis praví „buď světlo,“ tím světlem je Chochmah, moudrost. Boží Duch vznášející se nad vodami je Binah, pochopení. Obloha uprostřed vod značí sefiru Tiferet a s ní i ostatní sefiroty, které ji obklopují. Vše co se manifestuje vychází z mysli Stvořitele, a náleží tudíž ke světu emanací. Aciluth je počátkem všeho, z čeho se má nakonec vyvinout hmotný svět Assiah a s ním konečná sefira Malchut. Jestliže hodláme něco vytvořit, to co má být konečným výsledkem našeho snažení už existuje na jisté úrovni, i když my si toho nejsme vůbec vědomi. Konec předchází začátku. Každé myšlence, každému činu, předchází podnět, v němž už se nacházejí veškeré možnosti a potenciální následky. Tohle vše se příčí zavedeným představám o tom, že „příčina předchází následku,“ můžeme to ale docela dobře také obrátit.

V průběhu 20.století došlo ke dvěma základním objevům na poli psychologie. O tom prvním jsem se už několikrát zmínil; je jím teorie archetypů a kolektivního nevědomí, jejímž objevitelem a propagátorem se sta C. J. Jung. K tomu přilehlé je pole populární psychologie a vývoj osobnosti. Knihy na toto téma se začaly objevovat už někdy od konce 20-tých let století a některé z nich, jako například „The Power of Positive Thinking“ (Síla pozitivního myšlení) Normana Vincenta Pealea se staly klasickými. Jako antikvář vám mohu potvrdit, že zájem o knižní tituly tohoto typu, jichž přibývají každým rokem tisíce, neustále roste mezi čtenářstvem. Základem z něhož téměř vždy jejich autoři vycházejí je pozitivní náhled na věci, ať již jde o úspěch v životě, způsoby jak se vypořádat s krizovými situacemi jako je smrt v rodině, rozvod, atp. Nedávná ekonomická krize se značně dotkla knižního obchodu a po nějaký čas mi to připadalo tak, že jediný druh knih o které je stále ještě zájem, jsou právě knihy o vývoji osobnosti, populární psychologii, svépomoci a osobní motivaci.

Člověk zabývající se kabalou by se mohl snadno uživit jako přednášející při motivačních kurzech tohoto druhu. Aniž by se zmínil jediným slovem o kabale, aniž by užíval její terminologie, mohl by říci svým posluchačům, že Příroda už je tak zavedená, že jim nedovolí na cokoliv pomyslet, aniž by zde již neexistovala v potenciálu ta možnost svůj nápad dovést až k úspěšnému konci. Kdyby to možné nebylo, prostě bychom ten nápad nedostali. Mohl by jim říci, že když přijdeme na něco, co nám připadá (a možná i je) úplně nové, je jen a jen na nás samotných jak si s tím poradíme, protože se můžeme být naprosto jisti tím, že existuje způsob jak takový plán realizovat. Nejen to. Příroda nám přitom pomůže, takže pokud máme dostačující sebevědomí, vytrvalost, sílu vůle a, hlavně, pozitivní přístup k věci, dostane se nám nutného kapitálu i potřebného materiálu, abychom mohli náš projekt úspěšně zakončit. Pochopitelně, že vše nebude zcela lehké, že nám Příroda také nastraží různé překážky, třeba v podobě žárlivého sousedstva, obstrukčníků vyskytujících se v radě každého města a podobně.

Dlouho zavedené lidské představy o příčinách a následcích doznaly značných změn od chvíle, kdy poprvé objevily teorie kvantové fyziky. Ty se v zásadě nijak podstatně neliší od toho, co už po staletí vědí kabalisté.

Zdroj: https://www.kabalacesky.com